Kdo jsou Asad a al-Jolani, minulí a budoucí vládci Sýrie?

Bašár al-Asad Foto: Wikimedia Commons

Bašár al-Asad

Bašár al-Asad, bývalý prezident Sýrie, byl vůdcem, jehož rodina vládla zemi více než pět desetiletí železnou rukou. Jeho vláda, která začala v roce 2000 po smrti jeho otce Háfize al-Asada, byla poznamenána brutalitou, represí a obviněními z válečných zločinů, včetně použití chemických zbraní proti civilnímu obyvatelstvu.

Háfiz al-Asad, Bašárovo otec, převzal moc v roce 1970, když jako příslušník menšinové alávitské komunity ovládl stranu Baas. Jeho režim se vyznačoval autoritářskou kontrolou, pronásledováním opozice a drastickými vojenskými zásahy, jako byl masakr v Hamá v roce 1982, při kterém bylo zabito tisíce lidí. Bašár al-Asad původně neměl být jeho nástupcem; tato role připadla jeho staršímu bratrovi Basselovi. Po Basselově smrti v roce 1994 však byl Bašár vybrán jako nový dědic rodinné vlády.

Po Háfizově smrti v roce 2000 byl Bašár al-Asad dosazen na prezidentskou pozici díky změně ústavy, která mu umožnila kandidovat ve věku 34 let. Zpočátku vzbuzoval naděje na modernizaci a reformy, ale brzy se ukázalo, že pokračuje v represivní politice svého otce, zejména díky udržování vazeb na militantní skupiny jako Hamás a Hizballáh.

Rok 2011 znamenal zásadní zlom, kdy arabské jaro inspirovalo masové protesty za demokracii. Asadova reakce byla brutální; režim potlačil protesty s pomocí armády, což vedlo ke krvavé občanské válce. Konflikt přerostl v mezinárodní proxy válku, do které byly zapojeny mocnosti jako Rusko a Írán na straně režimu, zatímco USA a evropské státy podporovaly opozici. Boje přinesly masivní ztráty na životech a vyhnaly miliony Syřanů z jejich domovů.

Asadův režim byl obviněn z nasazení chemických zbraní, včetně útoku nervovým plynem v roce 2013, při kterém zemřelo více než 1 400 lidí, včetně stovek civilistů. Tento útok, označený OSN za nejhorší použití zbraní hromadného ničení v 21. století, vedl k mezinárodnímu odsouzení a pokusům o demontáž syrského chemického arzenálu.

Bašár al-Asad zanechal za sebou zemi rozvrácenou válkou, s více než 7 miliony vnitřně vysídlených osob a více než 6 miliony uprchlíků v zahraničí. I přes své tvrdé praktiky a mezinárodní izolaci se udržel u moci díky podpoře klíčových spojenců, zejména Ruska a Íránu, až do svého nedávného pádu během bleskové ofenzivy rebelů.

Abu Mohammad al-Jolani Foto: Reprofoto CNN

Abu Mohammad al-Jolani

Abu Mohammed al-Jolani, vlastním jménem Ahmad al-Sharaa, je militantní vůdce a klíčová postava syrské opozice, jehož dramatická povstalecká ofenziva vedla k pádu prezidenta Bašára al-Asada. Původně úzce spjatý s al-Káidou, al-Jolani prošel procesem rebrandingu, ve kterém se snažil distancovat od svého džihádistického původu a prezentovat se jako státník usilující o pluralitu a toleranci.

Al-Jolani, narozený v Sýrii, se v roce 2003 připojil k extremistům bojujícím proti americkým silám v Iráku. Během tohoto období navázal úzké vazby na al-Káidu a jejího tehdejšího vůdce Abú Bakra al-Bagdádího. V roce 2011, po vypuknutí syrského konfliktu, byl vyslán do Sýrie, aby zde vytvořil pobočku al-Káidy známou jako Fronta an-Nusra. Tato skupina byla Spojenými státy označena za teroristickou organizaci a toto označení stále platí.

Během syrské občanské války se Fronta an-Nusra stala jednou z nejvlivnějších ozbrojených skupin bojujících proti Asadovu režimu. Al-Jolani se však odmítl podřídit výzvám al-Bagdádího ke sloučení s Islámským státem Iráku a Levanty (ISIS). Namísto toho se Fronta an-Nusra zaměřila na boj proti ISIS i Asadovu režimu a postupně získala kontrolu nad klíčovými oblastmi v Sýrii.

V roce 2016 al-Jolani oznámil přejmenování Fronty an-Nusra na Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie) a údajné přerušení vazeb na al-Káidu. O rok později jeho skupina prošla dalším rebrandingem na Hay'at Tahrir al-Šám (HTS) a konsolidovala moc v provincii Idlib. Tento krok umožnil al-Jolanimu eliminovat soupeře a upevnit pozici své organizace.

Od té doby al-Golani změnil svou veřejnou image, odložil vojenské oblečení, začal nosit oblek a vyjadřoval se k otázkám tolerance a decentralizace moci. V rámci této transformace oslovil menšinové komunity, jako jsou Drúzové a Kurdové, a usiloval o získání mezinárodní podpory pro svůj "záchranný režim" v Idlibu.

Navzdory snahám o rebranding a prezentaci jako státníka zůstává HTS označena Spojenými státy za teroristickou organizaci. Al-Jolaniho vedení nyní čelí výzvám, jak udržet kontrolu nad Sýrií po pádu Asada, přičemž země zůstává rozdělena mezi různé frakce a pod vlivem zahraničních mocností.