Klíčové nerosty Ukrajiny: Proč o ně Trump tolik stojí?

I když detaily konečné dohody zatím nejsou zcela jasné, podle mediálních zpráv má být výhodnější pro Ukrajinu než původní návrh Washingtonu. Naopak však údajně neobsahuje klíčové bezpečnostní záruky, po kterých Kyjev volal, uvedl The Guardian.

Klíčové nerosty zahrnují suroviny, které jsou nezbytné pro výrobu moderních technologií – od obnovitelných zdrojů energie přes umělou inteligenci až po vojenský průmysl. Prudký růst poptávky po zelených technologiích způsobil celosvětový závod o suroviny jako kobalt, měď, lithium nebo nikl, které se využívají například v bateriích, větrných turbínách a elektromobilech.

Trh s těmito nerosty se za posledních pět let zdvojnásobil. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) dosáhl v roce 2022 hodnoty přibližně 320 miliard liber a do roku 2040 se má jeho velikost až ztrojnásobit. To znamená, že státy po celém světě se stále více soustředí na jejich těžbu a zajištění přístupu k těmto surovinám.

Ukrajina je jedním z nejbohatších států na světě, pokud jde o zásoby nerostných surovin. Předsedkyně Ukrajinské asociace geologů Hanna Liventseva v roce 2022 uvedla, že přestože země pokrývá pouze 0,4 % světové pevniny, obsahuje přibližně 5 % celosvětových nerostných zdrojů.

Podle údajů Ukrajiny, které cituje agentura Reuters, se v zemi nacházejí naleziště 22 z 34 nerostů, které Evropská unie označila za kritické. Mezi ně patří vzácné zeminy, jako je lanthan, cerium, neodym, erbium a yttrium.

Před válkou s Ruskem byla Ukrajina klíčovým dodavatelem titanu, přičemž v roce 2019 tvořila přibližně 7 % světové produkce. Země také disponuje zásobami 500 000 tun lithia a pětinou celosvětových zásob grafitu, který se používá mimo jiné v jaderné energetice.

Jenže okupace východní a jižní Ukrajiny Ruskem znamená, že Kyjev ztratil kontrolu nad významnou částí těchto surovin. Podle odhadů ukrajinských think-tanků Rusko ovládá až 40 % kovových zásob země, včetně dvou významných ložisek lithia v Doněcké a Záporožské oblasti.

Klíčovým důvodem, proč Trump tlačí na dohodu s Ukrajinou, je geopolitický konflikt s Čínou. Přestože se suroviny nacházejí v různých částech světa, většina rafinačních kapacit je právě v Číně.

Podle IEA Čína ovládá přibližně 35 % globálního zpracování niklu, 50–70 % výroby lithia a kobaltu a téměř 90 % rafinace vzácných zemin. Podle dat americké geologické služby (USGS) měla Čína v roce 2024 téměř polovinu světových zásob těchto surovin.

Vzhledem k obchodní válce mezi USA a Čínou, kterou Trump dále vyhrotil vysokými clami na čínské zboží, se Spojené státy snaží zajistit si vlastní zdroje klíčových minerálů, aby nebyly závislé na Pekingu.

Získání přístupu k ukrajinským surovinám by znamenalo nejen posílení americké ekonomiky, ale také oslabení Číny, která je v současnosti dominantním hráčem v globálním dodavatelském řetězci těchto nerostů. Zároveň by to dalo Washingtonu větší páku při vyjednávání o podmínkách jejich těžby a zpracování.

Podpis smlouvy o těžbě nerostů může pro Ukrajinu znamenat významnou ekonomickou příležitost, která by jí pomohla zotavit se z války. Pokud by země dokázala efektivně těžit a exportovat své zdroje, mohla by se stát klíčovým hráčem v dodávkách nerostů do Evropy i Spojených států.

Na druhé straně však Kyjev čelí obavám, že by mohl přijít o kontrolu nad svými přírodními zdroji, pokud by byla dohoda příliš výhodná pro americké firmy. Právě proto Zelenskyj původně odmítal podmínky, které by Ukrajinu zavázaly k dlouhodobým splátkám.

Vyjednávání o této dohodě tak ukazují nejen ekonomickou důležitost ukrajinských nerostů, ale také to, jak se země ocitla v centru geopolitického boje mezi USA, Evropou, Ruskem a Čínou.