Klíčový den pro Maďarsko. Parlament zvolí prezidenta a rozhodne o Švédsku v NATO

Schůze začíná ve 13:00. Jedním z prvních bodů programu bude schválení abdikace prezidentky Katalin Novákové. Do nástupu nového prezidenta republiky bude povinnosti a pravomoci hlavy státu vykonávat předseda parlamentu László Kövér.

Prezidentka Nováková odstoupila 10. února v souvislosti s kauzou amnestie Endreho K. odsouzeného za utajování případu sexuálního zneužívání v dětském domově v Bičce.

Maďarská KDNP podpoří kandidaturu Tamáse Sulyoka. István Simicskó, lídr parlamentní frakce vládní Křesťanskodemokratické lidové strany (KDNP), to považuje za moudré rozhodnutí. 

"Frakce KDNP jednomyslně podporuje Sulyoka. Důvěřuji mu, jsem si jist, že bude dobrým prezidentem republiky," dodal šéf parlamentní frakce menší vládní strany.  

Simicskó zdůraznil, že záměrem vládního bloku Fidesz-KDNP a také společenským očekáváním je zpřísňovat zákony na ochranu dětí. Po změně režimu se děti, které nežijí v rodinách, dostaly mimo centrum pozornosti, podotkl.

"Přišel čas, aby vláda tuto oblast přezkoumala a zpřísnila zákony. KDNP podporuje, aby sexuální trestné činy spáchané na nezletilých nebylo možné promlčet," dodal předseda frakce KDNP.

Předseda vlády Viktor Orbán pro Kossuth Rádio prohlásil, že nový maďarský prezident bude muset ve svém prvním projevu zdůraznit, že za pedofilii as ní související zločiny se nebude udělovat žádná milost. 

Bývalá prezidentka Katalin Nováková omilostila loni Endreho K. odsouzeného za utajování případu sexuálního zneužívání v dětském domově v Bičce. Kvůli této kauze odstoupila 10. února. Orbán řekl, že amnestie v tomto případě nebyla správná.

"Myslí si to všichni v zemi, zejména pravice. Kvůli tomu se rozbila národní jednota, kterou bude třeba obnovit. Bude to úkol nového prezidenta," dodal premiér.

Ke zvolení prezidenta je zapotřebí dvoutřetinová většina poslanců. Nová hlava státu se ujme funkce osmý den po vyhlášení výsledků voleb.

Důležitým bodem programu pondělní schůze bude závěrečné hlasování o prohlášení zápisu o přistoupení Švédského království k NATO.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už dříve tento měsíc v Bruselu prohlásil, že počítá s brzkým přijetím Švédska do Severoatlantické aliance. O schválení členství Švédska v NATO maďarským parlamentem ho totiž nedávno ujistil právě Orbán. 

"Před několika dny jsem hovořil s premiérem Viktorem Orbánem, který velmi jasně vyjádřil svou podporu členství Švédska v NATO. Je také zřejmé, že maďarský parlament v současné době nesvolává zasedání, ale má se setkat znovu koncem února. Očekáváme, že rozhodnutí o ratifikaci vstupu Švédska bude brzy přijato. Očekávám, že Švédsko se stane plnoprávným členem v blízké budoucnosti," uvedl Stoltenberg. 

Stoltenberg také zdůraznil, že od února 2022 probíhá jeden z nejrychlejších procesů přijetí nových členů v historii NATO. "Finsko a Švédsko podaly žádost v květnu 2022 a obě země byly již v červenci pozvány ke vstupu do aliance. Finsko se stalo plnoprávným členem loni v dubnu a očekáváme, že i Švédsko brzy následuje. To ukazuje, že NATO nejen posiluje, ale také se rozšiřuje."

Máté Kocsis, lídr parlamentní frakce vládní strany Fidesz, také oznámil, že ratifikace vstupu Švédska do NATO by mohla proběhnout na začátku řádného zasedání parlamentu 26. února, přičemž vyzval k setkání švédského premiéra Ulfa Kristerssona s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti.

Kocsis zdůraznil, že pokud je vstup pro Švédy důležitý, měli by přijít do Budapešti, stejně jako odjeli do Turecka. Podle deníku Népszava však Kocsis nespecifikoval, proč by návštěva Kristerssona v Budapešti byla tak klíčová, zejména poté, co se švédský premiér setkal s Orbánem minulý týden v Bruselu.