Klíčový moment novodobých dějin. Lídři se schází na jednání o obraně Evropy

Napětí v Evropě výrazně vzrostlo po setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě minulý týden, kdy jejich ostrá debata přispěla k obavám evropských lídrů. Atmosféra kolem summitu ukazuje, jak velký význam této schůzce evropští představitelé přikládají. Tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vyvolávají kroky Trumpovy administrativy směrem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi obavy, že Evropa už nemůže spoléhat na americkou podporu své bezpečnosti.

Tato nejistota se ještě prohloubila poté, co Washington ve středu oznámil pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Francie na to reagovala prohlášením prezidenta Macrona, který naznačil možnost rozšíření ochrany svého jaderného arzenálu na evropské partnery. Toto téma navázalo na výzvu Friedricha Merze, pravděpodobného příštího německého kancléře, k rozšíření jaderné spolupráce mezi evropskými státy.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen situaci označila za „bezprostřední a zjevnou hrozbu v měřítku, které jsme v dospělosti nezažili“. Předseda Evropské rady António Costa dodal, že jde o „definující moment pro Ukrajinu i evropskou bezpečnost“.

Von der Leyen ve svém dopise evropským lídrům zdůraznila nutnost „využít tento okamžik“ a „uvolnit náš průmyslový a výrobní potenciál k dosažení bezpečnosti“. V pondělí proto představila bezprecedentní obranný balíček nazvaný ReArm Europe, který by měl zásadně navýšit evropské výdaje na obranu.

Plán ReArm Europe zahrnuje tři klíčové návrhy: Umožnit zemím zvýšit rozpočtové deficity za účelem vyšších výdajů na obranu, poskytnout 150 miliard eur ve formě půjček na obranné investice, včetně protiletecké obrany, systémů proti dronům a vojenské mobility a přesměrovat část financí z kohezních fondů EU na obranné účely.

Evropská investiční banka by navíc měla mít možnost financovat vojenské projekty, což by mohlo uvolnit až 800 miliard eur na obranné výdaje.

Někteří evropští lídři již vyjádřili podporu těmto krokům. Polský premiér Donald Tusk označil návrh za „zásadní obrat“, zatímco litevský prezident Gitanas Nausėda uvedl, že summit ukáže, zda je Evropa „pouze debatním klubem, nebo zda umí činit rozhodnutí“.

Očekává se ale odpor ze strany některých lídrů, kteří mají blíže k Moskvě. Slovenský premiér Robert Fico tento týden označil strategii „mír skrze sílu“ za „nereálnou“. Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise předsedovi Evropské rady požadoval, aby Ukrajina nebyla v závěrech summitu vůbec zmíněna. Orbán, který opakovaně blokuje evropskou pomoc Ukrajině a chválí Trumpa za „odvážné kroky pro mír“, tvrdí, že mezi Evropou a USA vznikla strategická propast.

Zatímco summit probíhá v Bruselu, britský ministr obrany John Healey jedná ve Washingtonu se svým americkým protějškem Petem Hegsethem o možnostech mírového plánu a budoucnosti bezpečnostních vztahů mezi USA a Evropou.

V předvečer summitu se Macron pokusil zmírnit rozpory ve sjednocené Evropě, když pozval Viktora Orbána na večeři do Paříže. Francouzský prezident zdůraznil, že Evropa musí být připravena na možnost, že USA ji nebudou nadále podporovat. „Musíme být jednotní a odhodlaní se chránit,“ uvedl Macron a dodal, že budoucnost Evropy nemůže záviset na Washingtonu ani Moskvě.

Summit by měl přinést „rozhodné kroky“, které mají Evropu učinit schopnější chránit se sama. „Tento okamžik vyžaduje bezprecedentní rozhodnutí,“ uzavřel Macron.