Královna Beatrix dovršila století vlády žen v Nizozemsku

Královna Beatrix vládla v Nizozemsku celkem 33 let, od dubna 1980 do dubna 2013. Po babičce Wilhelmině a mamince Julianě byla již třetí nizozemskou královnou v pořadí, ženy tak vládly v zemi tulipánů více než 100 let. 

V roli panovnice země si Beatrix počínala rázně a vždy měla rozhodující slovo. Na veřejnosti se usmívala, v soukromí prý už méně. Doktorka práv a také nadaná sochařka se sama pokládala spíše za manažerku a království spravovala "jako moderní podnik". Abdikovala v dubnu 2013 ve prospěch svého syna Willema-Alexandera. Stále elegantní, vitální a oblíbená "Trix" oslaví ve středu 31. ledna pětaosmdesátiny.

Holanďané na Beatrix oceňovali její umělecké sklony, občas lehce výstřední klobouky a život nenarušovaný skandály. "Máme ji rádi, protože je stejná jako my," říkali. Za jejího života a vlády prošla její země hlubokými proměnami, které jí propůjčily image moderní nekonvenční společnosti - legalizovaly se potraty, dekriminalizovala marihuana a povolily se homosexuální sňatky.

Beatrix Armgard Wilhelmina, princezna oranžsko-nasavská, se narodila 31. ledna 1938 jako nejstarší čtyř dcer čtyř dcer nizozemské královny Juliany a jejího manžela Bernharda, prince nizozemského. V jejím útlém dětství emigrovala královská rodina před nacisty - nejprve do Spojeného království a později do Kanady. Beatrix vystudovala práva na leidenské univerzitě a v roce 1965 se zasnoubila s německým šlechticem a diplomatem Clausem von Amsberg, podezřívaným z kontaktů s třetí říší. Sňatek s ním v roce 1966 provázely dokonce násilné demonstrace a výkřiky "Pryč s Clausem."

Dalším protestům čelil královský pár v roce 1980, kdy se v Amsterodamu střetli protimonarchisté a squatteři s policejními jednotkami kvůli sociálním podmínkám v zemi. Sociální nepokoje provázely i den nástupu Beatrix na trůn 30. dubna 1980. Ji i celou královskou rodinu tehdy musely chránit zástupy policistů. Beatrix se ale postupně stala v zemi velmi populární a úctě se těšil i její manžel. S Clausem, který zemřel v roce 2002, měli tři syny, z nichž nejstarší, korunní princ Willem-Alexander, se v dubnu 2013 stal prvním králem Nizozemska od roku 1890. Současnou následnicí trůnu je jeho devatenáctiletá dcera, princezna Amalia.

Pravomocí nizozemského panovníka, který je ze zákona členem vlády a sám určuje osobu premiéra, Beatrix během panování často využívala, výrazně se angažovala například ve vládní krizi v roce 2011. Byla aktivní v dobročinné sféře, přispěla k rozvoji kultury a umění, celoživotně se zajímá o sochařství, malířství, balet a hudbu. Byla také velkou oporou Nizozemců během záplav, které postihly zemi v 90. letech minulého století.

A sehrála bezpochyby i roli morální, jako třeba v roce 1995, kdy rozptýlila domnělou aureolu národa hrdě vzdorujícího nacismu: "Nemusíme tajit, že kromě hrdinských činů tu (za druhé světové války) existovala i pasivita a aktivní spolupráce s nacisty."

Úmysl abdikovat oznámila Beatrix v lednu 2013 a zdůvodnila ji slovy: "Neodcházím proto, že by moje role byla příliš obtížná, ale kvůli svému přesvědčení, že zodpovědnost za naši zemi by měla spočívat v rukou nové generace."

Související

Věznice

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.
Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

Více souvisejících

Nizozemí královna Beatrix

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

před 4 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Češi slaví 17. listopad na Národní třídě

35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

před 11 hodinami

včera

Lukáš Vácha

Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun

Začátkem listopadu byl na programu fotbalové Fortuna ligy třaskavý duel mezi Hradcem Králové a pražskou Slavií (1:1). Třaskavý byl na tolik, že nebylo nouze o rozmíšky hráčů na hřišti, ale i mezi střídačkami. Vrcholem všeho byla rasistická poznámka vůči slávistovi Ondřeji Lingrovi ze strany hradeckého asistenta Lukáše Váchy, který fotbalistu nazval „cikánem“. Na případ po zápase upozornil slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který ho dal do souvislosti s tím, že před tímto zápasem se hradecký klub zaujal postoj proti rasismu na tribunách. I když se pak Lukáš Vácha za svoji poznámku omluvil, trest od disciplinární komise ho neminul. Dostal stopku dva měsíce a musí zaplatit pokutu ve výši 40 000 korun. 

včera

Ondřej Smetana

Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur

Fotbalové Slovácko už ví, kdo je nástupcem nedávno odvolaného kouče Romana Westa. Stal se jím dvaačtyřicetiletý stratég Ondřej Smetana, jenž se s vedením uherskohradišťského klubu dohodl na spolupráci až do léta roku 2027. Osud vedl rok slovenský Ružomberok, se kterým se Slovácko dohodlo podle serveru isport.cz na odkupu tohoto trenéra. Ten nakonec přišel za 100 000 eur (v přepočtu 2,5 milionu korun). 

Aktualizováno včera

včera

Organizace spojených národů

COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN

Na setkání G20, které se koná tento týden v Riu de Janeiru, čelí světoví lídři naléhavé výzvě k řešení klimatické krize. Organizace spojených národů (OSN) varuje, že pokud se bohaté země nezavážou poskytnout stovky miliard dolarů na pomoc nejchudším zemím při snižování emisí a přizpůsobování se extrémním klimatickým podmínkám, hrozí „ekonomická zkáza“, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Svět se učí od Ukrajiny. Válka proti Rusku přináší zkušenosti, do světa je posílá malý tým vojáků

Americké armádní jednotky umístěné v Evropě, od malých oddílů až po velitelské štáby, získávají cenné zkušenosti z konfliktu na Ukrajině. Tyto poznatky jsou nyní klíčovou součástí druhé fáze modernizačního programu, uvedli zástupci armády na tiskové konferenci pořádané v rámci výročního setkání Asociace americké armády (AUSA) ve Washingtonu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy