Kreml jako Velký bratr. Digitální život Rusů má pod kontrolou, nepomohou ani speciální aplikace

Ruský režim v současnosti brojí proti odpůrcům válečného tažení na Ukrajině. Nejlepší ruští digitální špioni se obrátili na nové nástroje ihned po začátku invaze. Úřady shromáždily arzenál technologií pro sledování online života občanů za účelem omezení vnitřních konfliktů napříč Ruskou federací, píše server listu NY Times

Produkty vyvinuté v souvislosti s potlačováním disentu má k dispozici zejména policie a Federální bezpečnostní služba (FSB). Tyto nástroje nabízejí řadu způsobů, jak sledovat určité druhy aktivit v šifrovaných aplikacích v čele s WhatsAppem a Signalem, monitorovat polohu telefonů, identifikovat anonymní uživatele sociálních médií a pronikat do soukromých účtů internetových uživatelů. 

NYT upozorňuje, že se ruský prezident Vladimir Putin o moderní technologie při uplatňování vlastní moci opírá stále častěji. Rusko dokonce v minulosti zaostávalo za Čínou nebo Íránem, události podobné vzpouře Jevgenije Prigožina ho ale nutí tuto ztrátu rychle dohánět. 

Stejně jako ve všem jde o spojené nádoby. „Lidé jsou kvůli tomu velmi paranoidní, protože pokud komunikujete s kýmkoli v Rusku, nemáte jistotu, zda je to bezpečné, nebo ne. Velmi aktivně monitorují provoz. Dříve to bylo jen pro aktivisty. Teď to rozšířili na všechny, kdo nesouhlasí s válkou,“ přiblížila ruská opoziční politička a aktivistka za digitální práva Alena Popovová. 

Relativně neznámé ruské společnosti zajišťující tyto technologie se snaží expandovat do zahraničí. Jmenovitě jde o MFI Soft, Vas Experts a Protei. „Mnohé z nich vlastní Citadel Group, firma, kterou kdysi částečně ovládal Ališer Usmanov, jenž byl terčem sankcí Evropské unie jako jeden z Putinových ‚oblíbených oligarchů‘,“ popisuje NYT. 

Ačkoliv je tento software poměrně komplikovaný, vyznačuje se jednoduchostí pro uživatele. „Podle dokumentů, které obsahují technická schémata, e-maily a snímky obrazovek, poskytuje nyní jednoduše použitelný software, který se zapojuje přímo do telekomunikační infrastruktury, švýcarský armádní nůž možností špehování,“ píše americký list. 

Jeden z programů zvládá identifikovat, kdy lidé telefonují nebo posílají soubory prostřednictvím šifrovaných aplikací – tj. WhatsApp, Signal či Telegram. Nedokáže ale zachytit konkrétní zprávy. Jeho účinnost tkví především v mapování toho, jestli sledovaná osoba používá více telefonů a také zkoumá síť jejích vztahů v digitálním prostoru. Další z programů umí shromažďovat hesla na nešifrovaných webových stránkách. 

Dohromady tvoří počátek hotové sady nástrojů pro autokraty, jak podotýká NY Times. „Úřady v podstatě inkubují novou skupinu ruských společností, které vznikly v důsledku represivních zájmů státu. Vedlejší účinky se projeví nejprve v okolním regionu a poté potenciálně i ve světě,“ uvedl viceprezident pro výzkum a analýzy skupiny Freedom House Adrian Shahbaz. 

V rámci snahy o kontrolu internetové komunikace ruské úřady už dříve požadovaly, aby poskytovatelé síťových služeb uchovávali záznamy o veškerém internetovém provozu. Objem přicházejících dat ale mohl být obrovský a nepoužitelný. 

Starší technologie byly zprvu používány zejména proti politickým soupeřům v čele s příznivci vězněného opozičního lídra Alexeje Navalného. Poptávka se dle informací odborníků ještě zvýšila po invazi proti Ukrajině. Tehdy se ruské úřady obrátily na odpovědné společnosti, které vytvořily staré sledovací systémy, aby inovovaly. 

Právě tehdy tlaku využily společnosti jako Citadel, která koupila mnoho velkých ruských výrobců digitálních odposlouchávacích zařízení a nyní kontroluje až 80 procent trhu s podobnými technologiemi. Tuto informaci získal list NYT od amerického ministerstva zahraničí. 

„Odvětví spojená s armádou a komunikacemi nyní dostávají mnoho finančních prostředků, protože se přizpůsobují novým požadavkům,“ podotkla výzkumnice Ksenina Ermošina ze společnosti Citizen Lab, kde studuje ruské sledovací společnosti.

Díky těmto novým technologiím mají ruské bezpečnostní služby detailní přehled o dění na internetu. „Sledovací systém jedné z dceřiných společností Citadely, MFI Soft, pomáhá zobrazovat informace o účastnících telekomunikačních služeb spolu se statistickým rozpisem jejich internetového provozu na specializovaném ovládacím panelu, který podle jednoho grafu používají regionální důstojníci FSB,“ zdůrazňuje americký list. 

Jiné nástroje MFI Soft dokážou mapovat polohu dvou telefonů v průběhu dne a rozeznat, zda na sebe narazily současně – což logicky značí setkání. „Jiná funkce, která pomocí sledování polohy zjišťuje, zda se několik telefonů často vyskytuje ve stejné oblasti, odvozuje, zda někdo může používat dva nebo více telefonů. Díky plnému přístupu k informacím o účastnících telekomunikačních sítí může systém NetBeholder také určit, z jakého regionu v Rusku jednotliví uživatelé pocházejí nebo z jaké země pochází cizinec.“

Produkty společnosti Protei pro změnu poskytují přepis hlasu na text pro zachycené telefonní hovory a nástroje pro identifikaci podezřelého chování. „Obrovský sběr dat v Rusku a nové nástroje tvoří vražednou kombinaci. Tyto možnosti jsou v celé zemi stále rozšířenější,“ doplnila Ermošina. 

Někteří uživatelé se z těchto důvodů obrátili na šifrované aplikace pro zasílání zpráv. Bezpečnostní služby i přesto našly způsob, jak tyto konverzace sledovat. Vyplývá to ze spisů, které má NY Times k dispozici. „Jedna z funkcí NetBeholderu využívá techniku známou jako hloubková kontrola paketů, kterou poskytovatelé telekomunikačních služeb používají k analýze toho, kam jejich provoz směřuje. Podobně jako při mapování vodních toků v potoce nemůže software zachytit obsah zpráv, ale dokáže určit, jaká data kam proudí,“ popisuje list. 

Tím pádem dokáže přesně určit, kdy sledovaná osoba soubor odesílá nebo se připojuje k hlasovému hovoru v těchto aplikacích. „Díky tomu má FSB přístup k důležitým metadatům, což jsou obecné informace o komunikaci, například kdo, kdy a kde s kým hovoří, a také zda je ke zprávě připojen soubor.“

Dříve byl pro získání těchto soukromých informací nutný souhlas výrobce aplikací. Společnost pak rozhodla, jestli je poskytne. „Nové nástroje znepokojily bezpečnostní experty i tvůrce šifrovaných služeb. I když mnozí věděli, že takové produkty jsou teoreticky možné, nevědělo se, že je nyní vyrábějí ruští dodavatelé,“ doplnili bezpečnostní experti podle NYT.  

Související

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

Více souvisejících

Rusko internet Vladimír Putin sociální sítě WhatsApp mobilní aplikace

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy