"Lidská jatka" odhalují brutální pozadí Asadova režimu. Někteří vězni neviděli světlo roky

Syrská válka, která po celých 13 let sužovala zemi, se znovu dostala do popředí světové pozornosti. Tentokrát kvůli znovuotevření jedné z nejznámějších syrských věznic – Saydnaya, známé také jako "lidská jatka". Tato věznice, situovaná severně od Damašku, byla po desetiletí symbolem režimní brutality, mučení a bezpráví. V posledních dnech se zde však odehrávaly scény plné zoufalství i naděje, když rodiny začaly hledat své zmizelé blízké.

Poté, co byl v neděli svržen režim Bašára Asada, vypukla v zemi vlna euforie. Spolu s tím ale mnozí Syřané začali intenzivně pátrat po těch, kteří byli během vlády diktátora svévolně zatčeni a beze stopy zmizeli, popisuje server CNN.

Saydnaya, jedno z nejobávanějších míst Asadovy diktatury, se stala centrem těchto událostí. Dopravní kolony, které se táhly několik kilometrů, a lidé jdoucí pěšky po posledním úseku cesty směrem k věznici vytvořili emotivní atmosféru.

Saydnaya byla po desetiletí místem, kde mizeli lidé označeni za protivníky režimu. Mezi lety 2011 a 2015 zde bylo podle Amnesty International oběšeno až 13 tisíc lidí.

Její děsivá pověst vedla k tomu, že ji rebelové zařadili mezi první cíle při své ofenzívě na Damašek. Jakmile padl Asadův režim, objevily se záběry propuštěných vězňů. Sociální sítě se zaplnily výzvami o pomoc při hledání pohřešovaných.

Mezi těmi, kteří dorazili do Saydnaye, byla i Maysoon Labut, žena z města Dara’a, kde začaly protivládní protesty během Arabského jara. Hledala tři své bratry a zetě, kteří byli údajně drženi v podzemní části věznice známé jako "červená sekce".

Ta byla předmětem mnoha spekulací, že by zde mohli být ukryti další vězni. Dobrovolnická organizace Bílí přilby vyslala do Saydnaye speciální týmy, které prohledávaly betonové stěny, zatímco davy v tichosti čekaly na znamení. Bohužel se žádné skryté cely nenašly.

I přesto, že někteří propuštění vězni se konečně shledali se svými rodinami, emoce byly často smíšené. Suheil Hamawi, který strávil více než 30 let v syrských věznicích, popsal svou radost ze shledání s rodinou, ale také bolest z promarněného života. „Až když mi vnučka řekla 'dědo', jsem si uvědomil, kolik let jsem ztratil,“ svěřil se.

Mnoho rodin však stále tápe ve tmě a pátrá po jakýchkoliv stopách svých blízkých. Věznice Saydnaya se stala mementem utrpení, ale také symbolem naděje na lepší budoucnost. Organizace jako Asociace pro vězně a pohřešované v Saydnaye (ADMSP) se nyní snaží poskytnout podporu těm, kteří hledají odpovědi.

Saydnaya je jednou z mnoha věznic, které byly osvobozeny během bleskového postupu povstaleckých sil po Sýrii. Jakmile vzbouřenci dorazili do Damašku, vyzvali bývalé vojáky a zaměstnance věznic, aby poskytli kódy k odemknutí elektronicky uzamčených dveří.

Úřady v provincii Damašek zároveň upozornily, že někteří vězni jsou téměř udušení kvůli špatné ventilaci. Rebelové zveřejnili videozáznamy, na nichž se snaží dostat do nižších pater věznice, kde se údajně nachází přes 100 000 zadržovaných, uvedl server BBC.

Na záběrech sdílených na sociálních sítích a některými médii je vidět muže, kteří prorážejí zeď, za níž se nachází temné prostory, a také vězně vycházející na svobodu. Někteří z nich neviděli světlo dlouhé roky.

Mezi osvobozenými byla i malá dítě, které bylo zatčeno se svou matkou. Video ukazuje ženy, které jsou ujišťovány, že „Assad padl“ a že již nejsou v nebezpečí. Další záběry zachycují rodiny spěchající k věznici, aby zjistily, zda mezi osvobozenými jsou jejich blízcí.

Saydnaya se během občanské války stala symbolem represí a zvěrstev Assadova režimu. Podle zprávy Amnesty International z roku 2017 fungovala věznice jako „lidská jatka“, kde byly tisíce lidí popraveny nebo umučeny k smrti. Mezi lety 2011 a 2018 zde údajně zemřelo více než 30 000 vězňů. Přeživší, jako Omar al-Shogre, popisují nelidské podmínky, mučení a nátlak, aby se vězni navzájem mučili.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Věznice

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

před 1 hodinou

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

před 2 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

před 5 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

před 7 hodinami

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

včera

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy