Lipavský zkritizoval pro rakouský tisk odmítnutí rozšíření schengenského prostoru

Lipavský v rozhovoru z pohledu české diplomacie bilancoval půlroční české předsednictví EU, které poznamenala především ruská válka proti Ukrajině. "Když 24. února začal ruský útok na Ukrajinu, zcela to zpřeházelo naše přípravy," uvedl Lipavský s poukazem na nutnost řešit problémy v oblastech energetické politiky či humanitární, vojenskou a hospodářskou pomoc Ukrajině. Česko se také pokusilo zdůraznit vlastní akcenty, například na proces rozšiřování EU na západní Balkán.

"Myslím, že to bylo přijato velmi pozitivně. Snažili jsme se také o rozšíření schengenského prostoru. Bohužel se nám to podařilo jen v případě Chorvatska poté, co se Rakousko na poslední chvíli postavilo proti přistoupení Rumunska," řekl šéf české diplomacie. "Ten krok přišel z mého pohledu poměrně náhle, Rakousko k tomu předtím vysílalo zcela jiné signály," poznamenal k rozhodnutí Vídně. Rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko, nebo alespoň realistická perspektiva rychlého vstupu, by podle něj vedlo k posílení bezpečnosti.

Evropská unie podle Lipavského není "dokonale sehraný orchestr", ale projekt, v němž je třeba uvést různé zájmy v soulad. "Když se podíváme na dohromady devět sankčních balíčků proti Rusku, na výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky nebo na finanční pomoc, která byla důležitá, aby se ukrajinský stát nezhroutil, musím říci: Jednota je opravdu silná," dodal politik z České pirátské strany.

Lipavský vyjádřil potěšení nad tím, že se podařilo schválit pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur (přes 433 miliard korun), ačkoli k tomu bylo třeba zlomit nesouhlas Maďarska zmírněním zablokování unijních peněz kvůli problémům s právním státem. V té souvislosti odmítl, že by odlišné postoje například Polska a Maďarska vůči Rusku ohrožovaly existenci V4.

"Visegrádská skupina existuje přes 30 let a já předpokládám, že bude existovat i nadále. Ale různé důrazy ohledně ruské invaze na Ukrajinu spolupráci samozřejmě příliš neusnadňují," připustil Lipavský. Vyzdvihl také spolupráci v rámci takzvaného slavkovského formátu, tedy setkávání vládních představitelů Česka, Slovenska a Rakouska. "Rozumíme si navzájem a nepřekvapujeme se navzájem," ocenil ministr.