Litva: Plány Ruska v oblasti Baltského moře jsou eskalací proti EU a NATO

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil plány Ruska na úpravu hranic svých teritoriálních vod v Baltském moři za eskalaci proti Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii.

V příspěvku na sociální síti X, citovaném agenturou Reuters, Landsbergis označil navrhované změny za další ruskou hybridní operaci, jejímž cílem je šířit strach, nejistotu a pochybnosti o záměrech Ruska v Baltském moři. Dodal, že jde o jasnou eskalaci proti NATO a EU, která musí vyvolat odpovídající reakci.

Landsbergis reagoval na návrh ruského ministerstva obrany na revizi hranic ruských teritoriálních vod v Baltském moři, který podle středeční zprávy agentury Interfax zveřejnila ruská vláda na svém webu.

Podle agentury Reuters Rusko navrhlo úpravu hranice kolem ruských ostrovů ve východní části Finského zálivu a v Kaliningradské oblasti.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová v reakci na snahy Ruska změnit námořní hranice v Baltském moři zdůraznila, že Moskva musí dodržovat úmluvu o mořském právu.

Rádio Svoboda (RFE/RL) ve středu s odvoláním na návrh usnesení ruské vlády informovalo, že podle dokumentu, který připravilo ministerstvo obrany, má Rusko v úmyslu vyhlásit část vodní plochy na východě Finského zálivu a u měst Baltijsk a Zelenogradsk v Kaliningradské oblasti za své vnitřní mořské vody.

Za tímto účelem budou měřeny geografické souřadnice bodů, které určují polohu základních linií, a od nich se bude měřit šířka teritoriálního moře Ruské federace, jakož i přilehlá zóna u pobřeží a ostrovů.

Na hranicích s Finskem má ruská vláda v úmyslu upravit souřadnice v oblasti několika ostrovů a v blízkosti ústí řeky Narva. Na hranici s Litvou se měla prozkoumat oblast Kurské kosy, oblasti Mysu Taran, mysu jižně od Mysu Taran, jakož i Baltské kosy.
 
 

Související

Více souvisejících

Litva Rusko NATO EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Přehlídka studentské tvorby FestMichael letos probíhá už popatnácté

Škola reklamní a umělecké tvorby Michael v letošním roce slaví třicet let úspěšné existence a zároveň již patnáctým rokem přispívá ke kulturnímu životu metropole.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy