Na Štědrý den čelili estonští operátoři elektrické sítě nečekané situaci. Elektrické propojení mezi Estonskem a Finskem prostřednictvím kabelu Estlink 2 selhalo, což vedlo ke snížení dodávek elektřiny do Estonska o téměř dvě třetiny. Přestože záložní kapacity zabránily vážným dopadům, vznikly obavy z nárůstu cen energie a z toho, že oprava kabelu může trvat měsíce, uvedl server CNN.
Den poté finské úřady zadržely tanker Eagle S plující pod vlajkou Cookových ostrovů. Loď přepravovala ropu z Ruska do Turecka a podle finských úředníků přetáhla kotvu přes podmořský kabel, čímž údajně způsobila jeho poškození. Zatímco estonský ministr obrany Hanno Pevkur připustil, že mohlo jít o nehodu, označil incident za součást širšího vzoru podezřelých „hybridních útoků“.
Incident z 25. prosince byl jen jedním z mnoha, které Evropská unie označila za útoky na kritickou infrastrukturu. NATO na něj zareagovalo rychle – během tří týdnů zahájilo novou misi pod názvem Baltic Sentry, při níž vyslalo válečné lodě k monitorování a ochraně podmořských kabelů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při oznámení mise vyjádřil vážné obavy z narůstající hrozby pro podmořskou infrastrukturu. Podle něj více než 95 % globálního internetového provozu probíhá přes podmořské kabely, jejichž poškození by mohlo mít devastující dopady na ekonomiku, komunikace a každodenní život.
Pevkur, stejně jako další evropští představitelé, naznačil, že za incidenty může stát Rusko. Moskva obvinění popírá, přestože plavidla podezřelá z neobvyklých aktivit často vyplouvají z ruských přístavů nebo do nich míří. „Takzvaná stínová flotila, kterou Rusko využívá k obcházení sankcí, představuje hrozbu nejen z bezpečnostního hlediska, ale i z ekologického,“ uvedl Pevkur.
V neděli švédská prokuratura potvrdila zabavení lodi podezřelé z sabotáže podmořského komunikačního kabelu mezi Švédskem a Lotyšskem. Vyšetřování také pokračuje ve Finsku, kde úřady zkoumají incident spojený s kabelem Estlink 2.
Mise Baltic Sentry využívá pokročilé technologie, včetně umělé inteligence, která pomáhá sledovat neobvyklé pohyby lodí v blízkosti podmořských kabelů. Velitel operace, dánský kapitán Niels Markussen, uvedl, že reakce na podezřelé chování je nyní možná během jedné hodiny, což představuje významné zlepšení oproti dřívější praxi.
Moderní technologie, jako jsou podmořské drony, hrají klíčovou roli při detekci poškození kabelů. Například posádka německé minolovky FGS Datteln používá speciální podvodní zařízení k mapování škod na mořském dně.
Navzdory zlepšené obraně je situace nadále napjatá. „Je to citlivá oblast, kde se musíme vyvarovat kroků, které by mohly vést k otevřenému konfliktu,“ upozornil Markussen. Pevkur dodal, že je důležité postupovat obezřetně a opírat se o nezpochybnitelné důkazy, aby Rusko nemohlo využít případné mezery v argumentaci.
Zatímco NATO pokračuje v ochraně kritické infrastruktury, Pevkur incidenty označil za součást širší strategie Ruska, která má Západ odvádět od podpory Ukrajiny. „Není to pro nás překvapení,“ uzavřel ministr obrany.
Související

NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?

Dva roky do války. Rusko a Čína rozpoutají konflikty v Evropě a Tichomoří, varuje šéf sil NATO
Aktuálně se děje
před 50 minutami

Thajsko zaútočilo na Kambodžu
před 2 hodinami

Počasí o víkendu proprší, tropy se nedostaví
včera

Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?
včera

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí
včera

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?
včera

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského
včera

Lipavský nezvykle tvrdě kritizuje Ukrajinu: Naše podpora není bianko šek pro jakékoli vaše kroky
včera

Auto se spalovacím motorem už si nepůjčíte? EU v tichosti zvažuje zásadní změnu
včera

Trhy pod Trumpem lámou rekordy, čeká je ale klíčová zkouška
včera

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války
včera

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý
včera

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk
včera

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává
včera

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky
včera

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze
včera

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem
včera

Výhled počasí do poloviny srpna. Meteorologové řekli, zda se oteplí
22. července 2025 22:01

Britové oslavili narozeniny budoucího krále. Na trůnu ho přivítají až za mnoho let
22. července 2025 21:16
Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?
Ještě předtím než všichni tuzemští pohároví zástupci vstoupili do bojů o účast v hlavních fází evropských soutěží, už vědí, s kým se utkají v další fázi předkol. Z pondělního losování ve švýcarském Nyonu tak vyplývá, že nejtěžší vyhlídky má z českých účastníků Viktoria Plzeň. Český vicemistr by se totiž v případě postupu z 2. předkola Ligy mistrů přes Servette Ženeva utkal s někým z dvojice Glasgow Rangers-Panathinaikos Atény. To v bojích o Evropskou ligu čeká Ostravu po případném postupu do 3. předkola buď slovinské Celje nebo kyperská AEK Larnaka. A své možné příští soky má na vybranou i pražská Sparta, která po kazašském Aktobe může změřit síly s dalšími méně známými celky – s Ararat-Armenia či s rumunským klubem Universitateu Kluž.
Zdroj: David Holub