Louvre nebyl vykraden poprvé. Zloději v minulosti ukradli i Monu Lisu

Jednalo se o vysoce profesionální přepadení. Čtyři zloději s kuklami zastavili před Louvrem u řeky Seiny v nákladním automobilu, který byl vybaven košovým zdvihem a výsuvným žebříkem. Zhruba v 9:30 ráno, přibližně půl hodiny po otevření muzea pro návštěvníky, se zloději dostali k oknu ve druhém patře na jižní straně budovy. Úřady potvrdily, že se dovnitř vloupali pomocí úhlové brusky a dalšího elektrického nářadí.

Následně rozbili skleněné vitríny a zmocnili se drahocenných šperků. Jakmile se v muzeu rozezněl poplach, lupiči rychle opustili místo činu a na motorkách unikli. Podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuneze celá loupež trvala méně než deset minut. Ministr to označil za práci „zkušeného týmu, který si místo očividně předem prozkoumal“.

Francouzské ministerstvo kultury potvrdilo, že bylo ukradeno osm kusů šperků. Zloději však zanechali na místě korunu manželky Napoleona III., císařovny Evženie, kterou upustili při útěku. Rovněž neuloupili diamant Regent, který se v galerii nacházel a jehož hodnota je odhadována na více než 60 milionů amerických dolarů.

Mezi odcizenými šperky je tiara, náušnice a safírový náhrdelník ze soupravy šperků královen Marie Amélie a Hortense. Dále pak zmizely i některé kousky ze šperkovnice Marie-Louise. Tyto cennosti byly vystaveny v Apollonově galerii, kterou nechal postavit Ludvík XIV. v roce 1661 a jejíž dokončená podoba, plná zlacení a maleb, se stala vzorem pro světoznámý Zrcadlový sál ve Versailles. 

Loupež se okamžitě stala politickou kauzou. Krajně pravicový lídr Jordan Bardella ji využil k ostrému útoku na prezidenta Emmanuela Macrona, který se potýká s roztříštěným parlamentem. „Louvre je globálním symbolem naší kultury,“ napsal Bardella na sociální síti X. „Tato loupež je nesnesitelnou ponižující pro naši zemi. Kam až zajde úpadek státu?“

Prezident Macron prohlásil, že Francie „díla získá zpět a pachatelé budou postaveni před soud“. Dodal, že „krádež spáchaná v Louvru je útokem na dědictví, kterého si vážíme, protože je naší historií“. Ministr Nuñez označil čin za „velkou loupež“ a uvedl, že bezpečnostní opatření v Louvru byla v posledních letech posílena a v rámci plánované rekonstrukce muzea za miliony eur budou dále vylepšena.

Zatímco ochrana těch nejcennějších děl, jako je Mona Lisa, zůstává velmi přísná (za neprůstřelným sklem v klimatizovaném pouzdře), nedělní krádež poukázala na to, že ochrana není stejně robustní u všech více než 33 000 vystavených předmětů.

Pro muzeum, které je již tak pod drobnohledem, představuje tato krádež nové bezpečnostní faux pas. Jedna z návštěvnic vyjádřila všeobecné rozčarování: „Jak je možné, že se dostanou na balkón pomocí zdvihu a odnesou si šperky uprostřed dne? Je neuvěřitelné, že tak slavné muzeum má tak zjevné bezpečnostní mezery.“

Louvre má za sebou dlouhou historii krádeží. Tou pravděpodobně největší bylo ukradení Mony Lisy v roce 1911 italským dekoratérem Vincenzem Peruggiou. Ten vstoupil do muzea převlečený za zaměstnance, obraz v nestřežený okamžik odnesl a proklouzl ven. Později byl zatčen a obraz byl nalezen.

Další nechvalně známá událost se stala v roce 1956, kdy návštěvník hodil na Monu Lisu kámen. Tím poškodil barvu poblíž jejího levého lokte, což uspíšilo rozhodnutí vystavit dílo za ochranným sklem.