MAAE v Japonsku posuzovala plán na vypuštění kontaminované vody z Fukušimy do moře

Delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) tento týden navštívila Japonsko, aby posoudila plány vypustit do moře kontaminovanou vodu z jaderné elektrárny Fukušima, kterou v roce 2011 poničilo zemětřesení a cunami.

Výsledky studie chce MAAE zveřejnit na začátku příštího roku, uvedla dnes agentura Kjódó. Konečné rozhodnutí, zda vypuštění vody z areálu elektrárny do moře povolit, bude na japonských úřadech.

"Před zahájením vypuštění vody vydá MAAE vyčerpávající zprávu obsahující dosud shromážděné poznatky," uvedl vedoucí odborné delegace MAAE Gustavo Caruso. Jeho tým navštívil v uplynulých dnech také areál elektrárny, kde je uskladněn ve velkých nádržích zhruba jeden milion tun kontaminované vody.

Podle Carusa ale delegace nerozhoduje o vypuštění vody. To by mohlo nastat i v případě, že by MAAE dospěla k závěru, že takový krok nedodržuje veškeré mezinárodní parametry. Definitivní rozhodnutí musí učinit japonská vláda.

Japonská vláda a provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, loni oznámily plán na vypuštění vody z havarované jaderné elektrárny do moře. Tvrdí, že díky speciálnímu postupu se podařilo výrazně snížit koncentraci radioaktivních prvků. Jedinou výjimkou je radioaktivní tritium. Podle vlády a společnosti bude zátěž pro životní prostředí minimální, pokud vypuštěná voda bude vysoce zředěná a odtok nízký. Operace by měla začít na jaře příštího roku.

Plány ale budí obavy místních rybářů, okolních měst i sousedních států, například Číny a Jižní Koreje. Někteří vědci také upozorňují, že nejsou zatím známé dopady dlouhodobého vystavení lidí nízkým dávkám tritia a doporučují plán odložit.

Silné zemětřesení a cunami způsobily v roce 2011 kolaps chladícího systému jaderné elektrárny ve Fukušimě. To pak způsobilo roztavení tří reaktorů, ze kterých se do okolí rozšířilo obrovského množství radiace. Nahromaděná voda v areálu sloužila především k chlazení reaktorů při zásahu hasičů a záchranářů.

Související

Čínská armáda, ilustrační foto

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.

Více souvisejících

Japonsko Jaderná elektrárna Fukušima

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy