Macron hledá už čtvrtého premiéra. Proč se zhroutila Bayrouova vláda?

Francie čelí další politické krizi poté, co tamní zákonodárci vyslovili nedůvěru vládě premiéra Françoise Bayroua. Jedná se už o třetí kabinet, který se od loňských předčasných voleb rozpadl. Prezident Emmanuel Macron tak nyní hledá už čtvrtého premiéra, který by měl být jmenován v nejbližších dnech. Pro Macrona jde o velkou výzvu, jelikož se snaží stabilizovat situaci v zemi, kterou sužuje rostoucí zadlužení, rozdrobený parlament a stále větší nespokojenost veřejnosti.

Pád vlády byl jasný. Proti premiérovi hlasovalo 364 poslanců, zatímco 194 jich bylo pro něj. François Bayrou se dopustil špatného odhadu, když vsadil na to, že ho poslanci podpoří v jeho snaze o snížení veřejných výdajů.

Místo toho se však poslanci spojili a využili hlasování o důvěře, které on sám vyvolal, aby ho sesadili. Demise jeho menšinové vlády, která působila necelých devět měsíců, znamená pro Francii obnovenou nejistotu a riziko dlouhodobé legislativní stagnace.

Hlavní příčinou pádu vlády bylo Bayrouovo rozhodnutí usilovat o podporu pro své nepopulární rozpočtové plány. Navrhoval například seškrtat 44 miliard eur z výdajů na rok 2026. Svůj krok obhajoval tím, že Francie čelí obrovskému dluhu, který ke konci prvního čtvrtletí roku 2025 dosáhl 3,346 bilionu eur, tedy 114 % HDP.

Služba dluhu tvoří asi 7 % státních výdajů. Opozice v parlamentu, kde žádná strana nemá většinu, využila situace a vyvinula tlak na Macrona s cílem dosáhnout vypsání nových voleb.

V minulosti již parlament sesadil i předchozí premiéry Gabriela Attala a Michela Barniera. Nynější situace je přímým důsledkem Macronova riskantního kroku, kdy v červnu 2024 rozpustil Národní shromáždění v naději, že posílí svou pozici.

Tento tah se mu ale vymstil a vedl k roztříštěnému parlamentu, v němž žádný politický blok nemá jasnou většinu. I přes domácí problémy si však Macron jako prezident stále udržuje značné pravomoci v zahraniční a evropské politice. Nadále zůstává vrchním velitelem ozbrojených sil. 

Související

Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové

Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle informací z diplomatických i vládních kruhů snaží v posledním roce svého mandátu preventivně zajistit klíčové státní instituce. Cílem této strategie je ochránit zemi před případným šokem po prezidentských volbách v roce 2027, v nichž je podle aktuálních průzkumů favoritem krajně pravicové Národní sdružení (RN). Macron proto urychluje jmenování svých věrných spojenců do významných postů, aby omezil manévrovací prostor pro případnou administrativu Marine Le Penové nebo Jordana Bardelly.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Počasí

Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není

Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy. 

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

24. února 2026 21:07

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy