Macron přiznal, že Evropa zaostává. Ujíždí jí vlak

Francouzský prezident Emmanuel Macron v exkluzivním rozhovoru pro CNN vyjádřil obavy z budoucnosti Evropy v oblasti umělé inteligence. Podle něj kontinent výrazně zaostává za Spojenými státy a Čínou, což by mohlo mít vážné důsledky pro jeho ekonomickou i technologickou konkurenceschopnost.

„Dnes nejsme v závodě,“ prohlásil Macron. „Zaostáváme a potřebujeme plán pro umělou inteligenci, abychom překlenuli tuto mezeru.“ Obává se, že pokud Evropa nepodnikne razantní kroky, stane se pouhým spotřebitelem AI technologií, zatímco jejich vývoj a budoucnost budou určovat jiné světové mocnosti.

Právě proto se tento týden v Paříži koná vrcholný summit o umělé inteligenci, který má za cíl posílit roli Francie i celé Evropy v debatě o této klíčové technologii. Macron dlouhodobě podporuje francouzskou společnost Mistral, která je považována za evropskou odpověď na americký OpenAI. Firma ve čtvrtek představila novou aplikaci, ale musí se potýkat s rostoucí konkurencí ze strany čínského DeepSeek, jenž nabízí obdobné technologie za nižší cenu.

Francie má v oblasti AI jednu významnou výhodu – díky své jaderné energetice je čistým vývozcem elektřiny, což jí dává ideální podmínky pro výstavbu energeticky náročných datových center. Do podzimu 2025 plánuje představit nejvýkonnější evropský superpočítač, který bude umístěn na vojenské základně Mont Valérien poblíž Paříže.

Tento projekt by měl sloužit nejen k rozvoji AI v průmyslu, ale i ve vojenském sektoru. Francouzské ministerstvo obrany chce využít umělou inteligenci k vylepšení budoucích zbraňových systémů, například k vývoji protidronových technologií nebo návrhu nové generace letadlových lodí.

Francie je však v tomto ohledu výjimkou – celá Evropa disponuje jen 3–5 % světové výpočetní kapacity, což je výrazně méně než Spojené státy nebo Čína. Macron proto usiluje o to, aby kontinent v příštích letech vybudoval až 20 % světových datových center.

Klíčovým faktorem bude financování. Macron zdůraznil, že Evropa musí být schopna přilákat více investic, a to nejen od domácích subjektů, ale i od partnerů ze Spojených států a zemí Perského zálivu. „V této oblasti musíme být mnohem lepší,“ přiznal francouzský prezident.

Další výzvou pro evropskou ekonomiku mohou být nové obchodní bariéry ze strany Spojených států. Bývalý americký prezident Donald Trump již dříve kritizoval obchodní nerovnováhu mezi USA a Evropskou unií a hrozí zavedením nových cel. Podle údajů americké vlády se obchodní deficit USA s EU v roce 2024 zvýšil o 26,9 miliardy dolarů na celkových 235,6 miliardy.

Macron odmítl Trumpovy výtky a argumentoval tím, že do těchto statistik není započítána evropská spotřeba digitálních služeb, což podle něj vytváří zkreslený obraz obchodních vztahů. Zároveň varoval, že pokud by Washington skutečně zavedl cla na evropské zboží, EU by měla odpovědět kroky na ochranu vlastního průmyslu a zjednodušením investičních pravidel.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen se k Macronovu postoji připojila a varovala, že Evropa nesmí dopustit, aby její kapitál i nadále odtékal do USA.

Macron v rozhovoru zdůraznil, že Evropa musí výrazně zvýšit svou konkurenceschopnost. „Budu bojovat za umělou inteligenci. Budu bojovat za obranu a bezpečnost Evropy. A budu bojovat za nejvyšší možnou úroveň ambicí v těchto oblastech,“ prohlásil.

Podle něj Evropa potřebuje zásadní reformy regulací, aby vytvořila lepší podmínky pro rozvoj AI startupů a mohla efektivněji konkurovat Spojeným státům a Číně. „Musíme se zbavit nesmyslných regulací, zjednodušit současné prostředí a sladit naše pravidla s USA,“ uvedl Macron.

Očekává se, že během února a března francouzská vláda představí sérii reforem v oblasti AI, které by měly pomoci evropským technologickým firmám získat silnější postavení na globálním trhu. Macron doufá, že pařížský summit bude pro Evropu „budíčkem“ a že kontinent konečně začne hrát v AI první ligu.

Související

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

Více souvisejících

umělá inteligence (AI) Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy