Macron přiznal, že Evropa zaostává. Ujíždí jí vlak

Francouzský prezident Emmanuel Macron v exkluzivním rozhovoru pro CNN vyjádřil obavy z budoucnosti Evropy v oblasti umělé inteligence. Podle něj kontinent výrazně zaostává za Spojenými státy a Čínou, což by mohlo mít vážné důsledky pro jeho ekonomickou i technologickou konkurenceschopnost.

„Dnes nejsme v závodě,“ prohlásil Macron. „Zaostáváme a potřebujeme plán pro umělou inteligenci, abychom překlenuli tuto mezeru.“ Obává se, že pokud Evropa nepodnikne razantní kroky, stane se pouhým spotřebitelem AI technologií, zatímco jejich vývoj a budoucnost budou určovat jiné světové mocnosti.

Právě proto se tento týden v Paříži koná vrcholný summit o umělé inteligenci, který má za cíl posílit roli Francie i celé Evropy v debatě o této klíčové technologii. Macron dlouhodobě podporuje francouzskou společnost Mistral, která je považována za evropskou odpověď na americký OpenAI. Firma ve čtvrtek představila novou aplikaci, ale musí se potýkat s rostoucí konkurencí ze strany čínského DeepSeek, jenž nabízí obdobné technologie za nižší cenu.

Francie má v oblasti AI jednu významnou výhodu – díky své jaderné energetice je čistým vývozcem elektřiny, což jí dává ideální podmínky pro výstavbu energeticky náročných datových center. Do podzimu 2025 plánuje představit nejvýkonnější evropský superpočítač, který bude umístěn na vojenské základně Mont Valérien poblíž Paříže.

Tento projekt by měl sloužit nejen k rozvoji AI v průmyslu, ale i ve vojenském sektoru. Francouzské ministerstvo obrany chce využít umělou inteligenci k vylepšení budoucích zbraňových systémů, například k vývoji protidronových technologií nebo návrhu nové generace letadlových lodí.

Francie je však v tomto ohledu výjimkou – celá Evropa disponuje jen 3–5 % světové výpočetní kapacity, což je výrazně méně než Spojené státy nebo Čína. Macron proto usiluje o to, aby kontinent v příštích letech vybudoval až 20 % světových datových center.

Klíčovým faktorem bude financování. Macron zdůraznil, že Evropa musí být schopna přilákat více investic, a to nejen od domácích subjektů, ale i od partnerů ze Spojených států a zemí Perského zálivu. „V této oblasti musíme být mnohem lepší,“ přiznal francouzský prezident.

Další výzvou pro evropskou ekonomiku mohou být nové obchodní bariéry ze strany Spojených států. Bývalý americký prezident Donald Trump již dříve kritizoval obchodní nerovnováhu mezi USA a Evropskou unií a hrozí zavedením nových cel. Podle údajů americké vlády se obchodní deficit USA s EU v roce 2024 zvýšil o 26,9 miliardy dolarů na celkových 235,6 miliardy.

Macron odmítl Trumpovy výtky a argumentoval tím, že do těchto statistik není započítána evropská spotřeba digitálních služeb, což podle něj vytváří zkreslený obraz obchodních vztahů. Zároveň varoval, že pokud by Washington skutečně zavedl cla na evropské zboží, EU by měla odpovědět kroky na ochranu vlastního průmyslu a zjednodušením investičních pravidel.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen se k Macronovu postoji připojila a varovala, že Evropa nesmí dopustit, aby její kapitál i nadále odtékal do USA.

Macron v rozhovoru zdůraznil, že Evropa musí výrazně zvýšit svou konkurenceschopnost. „Budu bojovat za umělou inteligenci. Budu bojovat za obranu a bezpečnost Evropy. A budu bojovat za nejvyšší možnou úroveň ambicí v těchto oblastech,“ prohlásil.

Podle něj Evropa potřebuje zásadní reformy regulací, aby vytvořila lepší podmínky pro rozvoj AI startupů a mohla efektivněji konkurovat Spojeným státům a Číně. „Musíme se zbavit nesmyslných regulací, zjednodušit současné prostředí a sladit naše pravidla s USA,“ uvedl Macron.

Očekává se, že během února a března francouzská vláda představí sérii reforem v oblasti AI, které by měly pomoci evropským technologickým firmám získat silnější postavení na globálním trhu. Macron doufá, že pařížský summit bude pro Evropu „budíčkem“ a že kontinent konečně začne hrát v AI první ligu.

Související

Více souvisejících

umělá inteligence (AI) Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

včera

včera

včera

včera

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou

Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy