Macron přiznal, že Evropa zaostává. Ujíždí jí vlak

Francouzský prezident Emmanuel Macron v exkluzivním rozhovoru pro CNN vyjádřil obavy z budoucnosti Evropy v oblasti umělé inteligence. Podle něj kontinent výrazně zaostává za Spojenými státy a Čínou, což by mohlo mít vážné důsledky pro jeho ekonomickou i technologickou konkurenceschopnost.

„Dnes nejsme v závodě,“ prohlásil Macron. „Zaostáváme a potřebujeme plán pro umělou inteligenci, abychom překlenuli tuto mezeru.“ Obává se, že pokud Evropa nepodnikne razantní kroky, stane se pouhým spotřebitelem AI technologií, zatímco jejich vývoj a budoucnost budou určovat jiné světové mocnosti.

Právě proto se tento týden v Paříži koná vrcholný summit o umělé inteligenci, který má za cíl posílit roli Francie i celé Evropy v debatě o této klíčové technologii. Macron dlouhodobě podporuje francouzskou společnost Mistral, která je považována za evropskou odpověď na americký OpenAI. Firma ve čtvrtek představila novou aplikaci, ale musí se potýkat s rostoucí konkurencí ze strany čínského DeepSeek, jenž nabízí obdobné technologie za nižší cenu.

Francie má v oblasti AI jednu významnou výhodu – díky své jaderné energetice je čistým vývozcem elektřiny, což jí dává ideální podmínky pro výstavbu energeticky náročných datových center. Do podzimu 2025 plánuje představit nejvýkonnější evropský superpočítač, který bude umístěn na vojenské základně Mont Valérien poblíž Paříže.

Tento projekt by měl sloužit nejen k rozvoji AI v průmyslu, ale i ve vojenském sektoru. Francouzské ministerstvo obrany chce využít umělou inteligenci k vylepšení budoucích zbraňových systémů, například k vývoji protidronových technologií nebo návrhu nové generace letadlových lodí.

Francie je však v tomto ohledu výjimkou – celá Evropa disponuje jen 3–5 % světové výpočetní kapacity, což je výrazně méně než Spojené státy nebo Čína. Macron proto usiluje o to, aby kontinent v příštích letech vybudoval až 20 % světových datových center.

Klíčovým faktorem bude financování. Macron zdůraznil, že Evropa musí být schopna přilákat více investic, a to nejen od domácích subjektů, ale i od partnerů ze Spojených států a zemí Perského zálivu. „V této oblasti musíme být mnohem lepší,“ přiznal francouzský prezident.

Další výzvou pro evropskou ekonomiku mohou být nové obchodní bariéry ze strany Spojených států. Bývalý americký prezident Donald Trump již dříve kritizoval obchodní nerovnováhu mezi USA a Evropskou unií a hrozí zavedením nových cel. Podle údajů americké vlády se obchodní deficit USA s EU v roce 2024 zvýšil o 26,9 miliardy dolarů na celkových 235,6 miliardy.

Macron odmítl Trumpovy výtky a argumentoval tím, že do těchto statistik není započítána evropská spotřeba digitálních služeb, což podle něj vytváří zkreslený obraz obchodních vztahů. Zároveň varoval, že pokud by Washington skutečně zavedl cla na evropské zboží, EU by měla odpovědět kroky na ochranu vlastního průmyslu a zjednodušením investičních pravidel.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen se k Macronovu postoji připojila a varovala, že Evropa nesmí dopustit, aby její kapitál i nadále odtékal do USA.

Macron v rozhovoru zdůraznil, že Evropa musí výrazně zvýšit svou konkurenceschopnost. „Budu bojovat za umělou inteligenci. Budu bojovat za obranu a bezpečnost Evropy. A budu bojovat za nejvyšší možnou úroveň ambicí v těchto oblastech,“ prohlásil.

Podle něj Evropa potřebuje zásadní reformy regulací, aby vytvořila lepší podmínky pro rozvoj AI startupů a mohla efektivněji konkurovat Spojeným státům a Číně. „Musíme se zbavit nesmyslných regulací, zjednodušit současné prostředí a sladit naše pravidla s USA,“ uvedl Macron.

Očekává se, že během února a března francouzská vláda představí sérii reforem v oblasti AI, které by měly pomoci evropským technologickým firmám získat silnější postavení na globálním trhu. Macron doufá, že pařížský summit bude pro Evropu „budíčkem“ a že kontinent konečně začne hrát v AI první ligu.

Související

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

Více souvisejících

umělá inteligence (AI) Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

včera

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

včera

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

včera

včera

včera

včera

9. července 2026 21:13

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

9. července 2026 21:03

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

9. července 2026 19:51

Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl

Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy