Maďarsko po vzoru Polska zakázalo dovoz obilí z Ukrajiny. Bude to tlačit cenu obilí, pečiva, třeba i masa nahoru také v Česku

Ministr zemědělství István Nagy podle serveru 24.hu oznámil, že vláda je odhodlána hájit zájmy maďarských zemědělců, a proto při absenci účinných opatření ze strany Evropské unie dočasně zakazuje dovoz obilí a olejnatých kultur z Ukrajiny. Zákaz se týká také několika dalších zemědělských produktů.

Další pokračování dovozu ukrajinského obilí by podle ministra způsobilo maďarskému zemědělství tak vážné škody, že bylo nutné přijmout mimořádná opatření. Ukrajinské zemědělství vzhledem k extrémně nízkým výrobním nákladům a možnosti bezcelního obchodu s EU začalo na evropský trh vyvážet obilí a olejnatá semena, velké množství drůbeže, vajec a medu, což mařilo odbytové možnosti maďarských a dalších středoevropských rolníků, argumentoval Nagy.

Zdůraznil, že omezení dovozu do Maďarska je dočasné a potrvá do 30. června, což by mělo EU poskytnout dost času, aby přehodnotila bezcelní obchod s Ukrajinou. Zemědělci očekávají od unie spravedlivé tržní podmínky pro evropské zemědělství, prohlásil Nagy.

Obilí z Ukrajiny, které se po začátku ruské invaze kvůli zablokovaným černomořským přístavům začalo převážet pozemní cestou přes Polsko a další země, zaplavilo trhy těchto tranzitních zemí. Mělo přitom pokračovat do zemí v Africe a na Blízkém východě, které jsou ohroženy nedostatkem potravin. Polští zemědělci už od loňského léta upozorňovali, že produkce z Ukrajiny sráží cenu a oni tak nejsou schopni konkurovat.

Polský zákaz dovozu platí od soboty. Podle nařízení, které zveřejnil ministr rozvoje a technologií Waldemar Buda, se počítá s platností zákazu do 30. června, uvedla televize TVN 24. V příloze nařízení je vyjmenováno zboží, které je zakázáno dovážet. Seznam obsahuje obilí, cukr, sušená krmiva, semena, chmel, len a konopí, ovoce a zeleninu, vína, hovězí a telecí maso, drůbeží maso, mléko a mléčné výrobky, vejce a včelí produkty.

Polský ministr zemědělství Robert Telus řekl, že polská vláda ukrajinskou stranu o chystaném zákazu informovala v pátek. "Chápeme, že polští zemědělci jsou v těžké situaci, ale situace ukrajinských rolníků je ještě těžší," zareagoval ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. "Ukrajinští zemědělci mají ohromné ztráty, kvůli ruským minám umírají na polích," dodal. Solskyj připomněl, že před týdnem se s Telusem dohodl, že pšenice, kukuřice, slunečnicová semena a řepka budou do 1. července přes Polsko jen převáženy.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller dnes podle agentury PAP ujistil, že polská strana je otevřena jednáním s Ukrajinou o jejím návrhu nového ujednání o spolupráci. "Samozřejmě jsme otevřeni jednáním, které se mají konat v blízké budoucnosti," řekl i ministr zemědělství Telus, který dodal, že se svým protějškem z Ukrajiny by se měl setkat v pondělí. Mluvčí Müller současně obhajoval zákaz dovozu ukrajinských zemědělských výrobků jako "nezbytné opatření" ke stabilizaci polského trhu v situaci, kdy Evropská komise po řadu týdnů nepodnikla žádné "uspokojivé kroky", ačkoliv ji představitelé Polska, Slovenska, Rumunska, Bulharska a Maďarska ve společném dopise o situaci informovali.

Slovensko tento týden zakázalo zpracovávat naskladněné ukrajinské obilí, toto zboží a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. V kontrolovaném obilí byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví.

Maďarsko se přidává k Polsku a pozastavuje dovoz ukrajinské zemědělské produkce. Pozastavení bude tlačit cenu obilí, pečiva ba třeba i masa nahoru také v Česku

Nyní se tedy přidává Maďarsko. Nejde jen o pozastavení dovozu obilí, neboť levná ukrajinská produkce ohrožuje tak maďarské producenty drůbeže, vajec, medu nebo olejnin.   

Pozastavení dovozu ukrajinské produkce bude bezprostředně tlačit cenu obilí, případně i mouky a pečiva, nahoru také v Česku. A také další agrární produkce. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.

Jedním z důvodů je to, že do Česka míří obilí z Polska, které pro změnu zaplavuje obilí ukrajinské. A když bude v Polsku nebo Maďarsku méně obilí z Ukrajiny, snáze tam své přebytky uplatní čeští zemědělci, v rámci jednotného trhu EU. Což ale může tlačit nahoru ceny v Česku.

Polské pozastavení dovozu ukrajinského obilí, které by mělo být v platnosti minimálně do července, alespoň přechodně omezí export ukrajinského obilí do zemí EU, což by mělo vytvořit tlak na růst jeho ceny nejen v Polsku, ale skrze slabší dovoz z Polska do ČR také v Česku. Případně alespoň zbrzdit dosavadní pokles jeho výkupních cen, tedy následně také cen mouky a pečiva. Po nějaké době je ale možný ještě výraznější pokles cen, pokud si export ukrajinského obilí najde náhradní odbytiště, právě za Polsko. A to potenciálně tedy i odbytiště v Česku.  

To samé pak ve vztahu k situaci v ČR platí pro nynější pozastavení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Maďarska.

Výrobní cena tuny potravinářské pšenice letos v únoru klesla na 7221 korun, vyplývá z nejnovějších dostupných údajů ČSÚ. To je nejnižší cena od března loňského roku. Cenového vrcholu dosáhla potravinářská pšenice loni v červnu, kdy výrobní cena jedné její tuny vystoupala na 8654 korun, zejména v důsledku omezení vývozu obilí z Ukrajiny. Tu napadlo Rusko loni koncem února. Růst cen pšenice v Česku loni podporovaly také další důsledky ukrajinské války, zejména protiruské sankce a rapidně rostoucí ceny energií.

Výrobní cena pšenice však od loňského června do letošního února klesla v ČR o bezmála sedmnáct procent. A lze očekávat další citelný pokles. I čeští zemědělci se tak nyní potýkají s rapidně klesajícími výkupními cenami obilí. Pokles přiživuje právě zahlcení polského a obecně evropského trhu ukrajinským obilím. Rozhodnutí Varšavy pozastavit dovoz ukrajinského obilí tak bezprostředně umožní i českým zemědělcům žádat vyšší ceny, než na jaké by mohli pomýšlet nebýt daného polského rozhodnutí. Relativně dražší tak v tom důsledku bude v ČR také mouka a pečivo. Případně i další výrobky typu masa. V posledních měsících v ČR klesá totiž také cena krmné pšenice.

Tuna krmné pšenice, sloužící například k výkrmu skotu a jiného chovaného dobytka, se letos v únoru propadla pod úroveň 7000 korun za tunu, poprvé od loňského března. Přitom loni v červnu se prodávala i za více než 8000 korun. Od té doby ale zaznamenala již 16procentní pokles. Se zlevněním výkrmu klesá cena produkce třeba právě hovězího.

Citelný pokles výrobních cen, z červnových 7185 korun za tunu na letošních únorových 5738 korun za tunu, je patrný v případě krmného ječmene. A oproti loňským maximům znatelně klesá v ČR také třeba výrobní cena potravinářského žita.