Italská premiérka Giorgia Meloniová nevidí navrhovanou reformu azylového systému Evropské unie jako udržitelné řešení pro neřízenou migraci do Evropy. Kritický postoj k migračnímu paktu zaujímá také Maďarsko. Viktor Orbán, předseda tamní vlády, prohlásil na tiskové konferenci v Budapešti po jeho zveřejnění, že nový migrační pakt Evropské unie bude jistě neúspěšný.
Přes dlouhé spory se členské země EU a Evropský parlament na konci minulého roku dohodly na změnách ve společném evropském azylovém systému. Nová pravidla zahrnují jednotné postupy na vnějších hranicích EU a mechanismus solidarity pro země čelící silným migračním tlakům.
Meloniová uvedla, že i když nová pravidla jsou lepší než předchozí, nejsou dostatečným řešením. Podle ní nelze problém migrace vyřešit pouze tím, že se zaměříme na přijímání migrantů po jejich příchodu do Evropy. Na tiskové konferenci v Římě zdůraznila, že je třeba předejít migraci a dosáhnout toho prostřednictvím dohod se zeměmi původu migrantů.
Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi přitom označil dohodu za "velký úspěch". Země, které jsou v souvislosti s náporem migrantů v tzv. první linii, se podle něj už nebudou necítit osamocené. "Schválení paktu je velkým úspěchem pro Evropu i Itálii, která se nyní bude moci spolehnout na nová pravidla řízení migračních toků a boje proti převaděčům," řekl.
Itálie čelí většímu přílivu migrantů, zejména přes Středozemní moře z Libye. Meloniová zároveň uvedla, že její země se bude zaměřovat na migraci a situaci v Africe během svého předsednictví ve skupině G7, a to prostřednictvím partnerství a strategických investic v afrických zemích. Dodala, že úsilí o omezení migrace není charita, ale vyžaduje rovnocenná strategická partnerství s africkými zeměmi.
Podle Orbána budou opatření z Bruselu selhávat opakovaně, pokud EU neučiní to, co již dělá Maďarsko – tedy požadovat od migrantů, aby nejdříve požádali o vstup a čekali na schválení za hranicemi. Orbán vyjádřil přesvědčení, že regulace vstupu migrantů, jakou praktikuje Maďarsko, by měla sloužit jako model i pro ostatní členské státy.
Maďarský premiér tvrdí, že EU neřeší skutečné evropské problémy, a vyzval voliče, aby otevřeli oči Bruselu v příštích volbách do Evropského parlamentu (EP). Orbán označil eurovolby za hlavní politický cíl v nadcházejícím roce.
Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dohodli na znění návrhu hloubkové reformy azylového systému EU. Oznámila to loni Evropská komise a španělské předsednictví v Radě EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dohodu o tzv. Paktu o migraci a azylu označila za historickou.
Cílem reformy je omezit neregulérní migraci do EU. Pakt také počítá s vytvořením zádržných zařízení pro migranty, kde by měli zůstávat až do rozhodnutí o azylu. Zrychlí se i deportace migrantů, kterým úřady zamítly žádost o udělení azylu.
Nově má vzniknout mechanismus solidarity se zeměmi na jihu Unie, které jsou vystaveny silným migračním tlakům. Pokud jednotlivé státy nebudou chtít přijmout migranty v rámci jejich přerozdělování, budou muset přetíženým státům poskytovat jinou formu podpory, například finanční.
Reformu ještě musí schválit plénum Evropského parlamentu a také členské státy, ale podle agentury DPA by mělo jít jen o formalitu. V budoucnosti by měly být v rámci reformy zavedeny jednotné postupy na vnějších hranicích EU. Přísnějí by měli být posuzováni migranti přicházející ze zemí, které se považují za relativně bezpečné.
"Pakt poskytne EU a jejím členským státům nástroje pro rychlou reakci v krizových situacích, kdy členské státy čelí velkému počtu nelegálních příchodů nebo instrumentalizaci migrace, kdy se nepřátelské země záměrně pokoušejí destabilizovat EU nebo její členské státy," uvedla v tiskové zprávě von der Leyenová.
Dodala, že pakt zajistí, že o tom, kteří migranti budou moci v EU zůstat, budou rozhodovat samotní Evropané, nikoli převaděči. Nová pravidla zajistí i potřebnou solidaritu s těmi členskými zeměmi, které chrání vnější hranice a zabraňují nelegální migraci.
Spokojenost projevil i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Dohodu označil za "důležitou reakci" na výzvy Řecka, které dlouhodobě žádalo změnu azylové politiky. "Jde o důležitou evropskou odpověď na velké úsilí o zavedení přísné, ale spravedlivé imigrační politiky," řekl během zasedání vlády.
Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že Česko vítá novou podobu migračního paktu, některým politikům ale překáží povinná solidarita. "Je to dobrá zpráva a to, co říká opozice, je z jiné planety. Asi to vnímají tak, že čím hůře, tím lépe pro ně," řekl Lipavský novinářům.
Navrhovanou legislativu podle něj EU potřebuje. "Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů," dodal.
"Evropa je nepoučitelná. Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy, která celý ten šílený pakt připravila a prosadila v rámci předsednictví Evropské unii. Povinná solidarita je protimluv. Jediné řešení je, že migranti se do Evropy vůbec nedostanou. Opakuji to stále, lodě nesmí vůbec vyplout. Evropská unie potřebuje velkou změnu a já věřím, že ta přijde po evropských volbách," napsal na síti X šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Související
Co s migranty? MED5 žádá EU, aby víc jednala, prozradila klíč k řízení migrace
Události Petra Nutila: USA zachraňují Ukrajinu a Česko se straší příšerou jménem migrant
uprchlíci , Itálie , Giorgia Meloniová
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák