Maďarsko už není samo. Migrační pakt podle Itálie nic neřeší

Italská premiérka Giorgia Meloniová nevidí navrhovanou reformu azylového systému Evropské unie jako udržitelné řešení pro neřízenou migraci do Evropy. Kritický postoj k migračnímu paktu zaujímá také Maďarsko. Viktor Orbán, předseda tamní vlády, prohlásil na tiskové konferenci v Budapešti po jeho zveřejnění, že nový migrační pakt Evropské unie bude jistě neúspěšný.

Přes dlouhé spory se členské země EU a Evropský parlament na konci minulého roku dohodly na změnách ve společném evropském azylovém systému. Nová pravidla zahrnují jednotné postupy na vnějších hranicích EU a mechanismus solidarity pro země čelící silným migračním tlakům.

Meloniová uvedla, že i když nová pravidla jsou lepší než předchozí, nejsou dostatečným řešením. Podle ní nelze problém migrace vyřešit pouze tím, že se zaměříme na přijímání migrantů po jejich příchodu do Evropy. Na tiskové konferenci v Římě zdůraznila, že je třeba předejít migraci a dosáhnout toho prostřednictvím dohod se zeměmi původu migrantů.

Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi přitom označil dohodu za "velký úspěch". Země, které jsou v souvislosti s náporem migrantů v tzv. první linii, se podle něj už nebudou necítit osamocené. "Schválení paktu je velkým úspěchem pro Evropu i Itálii, která se nyní bude moci spolehnout na nová pravidla řízení migračních toků a boje proti převaděčům," řekl.

Itálie čelí většímu přílivu migrantů, zejména přes Středozemní moře z Libye. Meloniová zároveň uvedla, že její země se bude zaměřovat na migraci a situaci v Africe během svého předsednictví ve skupině G7, a to prostřednictvím partnerství a strategických investic v afrických zemích. Dodala, že úsilí o omezení migrace není charita, ale vyžaduje rovnocenná strategická partnerství s africkými zeměmi.

Podle Orbána budou opatření z Bruselu selhávat opakovaně, pokud EU neučiní to, co již dělá Maďarsko – tedy požadovat od migrantů, aby nejdříve požádali o vstup a čekali na schválení za hranicemi. Orbán vyjádřil přesvědčení, že regulace vstupu migrantů, jakou praktikuje Maďarsko, by měla sloužit jako model i pro ostatní členské státy.

Maďarský premiér tvrdí, že EU neřeší skutečné evropské problémy, a vyzval voliče, aby otevřeli oči Bruselu v příštích volbách do Evropského parlamentu (EP). Orbán označil eurovolby za hlavní politický cíl v nadcházejícím roce.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dohodli na znění návrhu hloubkové reformy azylového systému EU. Oznámila to loni Evropská komise a španělské předsednictví v Radě EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dohodu o tzv. Paktu o migraci a azylu označila za historickou.

Doporučené články

Cílem reformy je omezit neregulérní migraci do EU. Pakt také počítá s vytvořením zádržných zařízení pro migranty, kde by měli zůstávat až do rozhodnutí o azylu. Zrychlí se i deportace migrantů, kterým úřady zamítly žádost o udělení azylu.

Nově má vzniknout mechanismus solidarity se zeměmi na jihu Unie, které jsou vystaveny silným migračním tlakům. Pokud jednotlivé státy nebudou chtít přijmout migranty v rámci jejich přerozdělování, budou muset přetíženým státům poskytovat jinou formu podpory, například finanční.

Reformu ještě musí schválit plénum Evropského parlamentu a také členské státy, ale podle agentury DPA by mělo jít jen o formalitu. V budoucnosti by měly být v rámci reformy zavedeny jednotné postupy na vnějších hranicích EU. Přísnějí by měli být posuzováni migranti přicházející ze zemí, které se považují za relativně bezpečné.

"Pakt poskytne EU a jejím členským státům nástroje pro rychlou reakci v krizových situacích, kdy členské státy čelí velkému počtu nelegálních příchodů nebo instrumentalizaci migrace, kdy se nepřátelské země záměrně pokoušejí destabilizovat EU nebo její členské státy," uvedla v tiskové zprávě von der Leyenová.

Dodala, že pakt zajistí, že o tom, kteří migranti budou moci v EU zůstat, budou rozhodovat samotní Evropané, nikoli převaděči. Nová pravidla zajistí i potřebnou solidaritu s těmi členskými zeměmi, které chrání vnější hranice a zabraňují nelegální migraci.

Spokojenost projevil i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Dohodu označil za "důležitou reakci" na výzvy Řecka, které dlouhodobě žádalo změnu azylové politiky. "Jde o důležitou evropskou odpověď na velké úsilí o zavedení přísné, ale spravedlivé imigrační politiky," řekl během zasedání vlády.

Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že Česko vítá novou podobu migračního paktu, některým politikům ale překáží povinná solidarita. "Je to dobrá zpráva a to, co říká opozice, je z jiné planety. Asi to vnímají tak, že čím hůře, tím lépe pro ně," řekl Lipavský novinářům.

Navrhovanou legislativu podle něj EU potřebuje. "Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů," dodal.

"Evropa je nepoučitelná. Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy, která celý ten šílený pakt připravila a prosadila v rámci předsednictví Evropské unii. Povinná solidarita je protimluv. Jediné řešení je, že migranti se do Evropy vůbec nedostanou. Opakuji to stále, lodě nesmí vůbec vyplout. Evropská unie potřebuje velkou změnu a já věřím, že ta přijde po evropských volbách," napsal na síti X šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci Itálie Giorgia Meloniová

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá

Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Saúdská Arábie

Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje

Ománský ministr zahraničí Bádr Albusajdí vyjádřil hluboké znepokojení nad násilím, které zachvátilo Blízký východ. Albusajdí, který v uplynulém měsíci působil jako zprostředkovatel nepřímých jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem, uvedl, že je zděšen tím, jak byla vážná diplomatická jednání opět podkopána. Ve svém prohlášení na sociálních sítích zdůraznil, že tato situace neslouží zájmům Spojených států ani světovému míru, a vyzval Washington, aby se nenechal vtáhnout hlouběji do konfliktu se slovy: „Toto není vaše válka.“

před 4 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác

V Teheránu a řadě dalších íránských měst byly zaznamenány četné exploze, které otřásly celou zemí. Podle dostupných informací se terčem úderů stala i kancelář nejvyššího íránského duchovního vůdce a prezidentský palác v hlavním městě. Svědci z Teheránu hlásí stoupající dým právě z oblasti, kde se nachází sídlo hlavy státu.

před 5 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět

Světoví lídři a mezinárodní organizace začínají reagovat na zprávy o úderech Spojených států a Izraele proti Íránu i na následnou odvetu Teheránu na Blízkém východě. Záběry ověřené stanicí CNN zachycují útok na komplex íránského ministerstva rozvědky v severní části Teheránu. Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas označila současný vývoj za nebezpečný.

před 6 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety

Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.

před 6 hodinami

Pákistánská armáda

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump

Izraelské vojenské síly se připravují na rozsáhlou operaci, která by mohla trvat několik dní. Podle informací z izraelských zdrojů jsou údery naplánovány tak, aby v případě potřeby pokračovaly i v delším časovém horizontu. Podobnou připravenost potvrzuje i americká armáda, přičemž prezident Donald Trump označil probíhající útoky za masivní.

před 8 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu ráno údery proti Íránu. Tuto informaci potvrdil izraelský ministr obrany Israel Katz a dva američtí představitelé. Nad íránským hlavním městem Teheránem byl po explozích spatřen stoupající sloup kouře.

před 10 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní

Začíná víkend, kdy skončí meteorologická zima a zároveň únor a odstartuje meteorologické jaro a březen. Počasí má být podobné jako v posledních dnech, denní maxima budou stoupat nad 10 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

včera

Jaro, ilustrační fotografie

Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů

Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) chce podniknout inspekční cestu na Ukrajinu, aby zjistil, v jakém stavu je ropovod Družba. Ropa jím totiž momentálně na Slovensko a do Maďarska neproudí. Fico si dnes bude volat s ukrajinským prezidentem.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy