Maďarsko už není samo. Migrační pakt podle Itálie nic neřeší

Italská premiérka Giorgia Meloniová nevidí navrhovanou reformu azylového systému Evropské unie jako udržitelné řešení pro neřízenou migraci do Evropy. Kritický postoj k migračnímu paktu zaujímá také Maďarsko. Viktor Orbán, předseda tamní vlády, prohlásil na tiskové konferenci v Budapešti po jeho zveřejnění, že nový migrační pakt Evropské unie bude jistě neúspěšný.

Přes dlouhé spory se členské země EU a Evropský parlament na konci minulého roku dohodly na změnách ve společném evropském azylovém systému. Nová pravidla zahrnují jednotné postupy na vnějších hranicích EU a mechanismus solidarity pro země čelící silným migračním tlakům.

Meloniová uvedla, že i když nová pravidla jsou lepší než předchozí, nejsou dostatečným řešením. Podle ní nelze problém migrace vyřešit pouze tím, že se zaměříme na přijímání migrantů po jejich příchodu do Evropy. Na tiskové konferenci v Římě zdůraznila, že je třeba předejít migraci a dosáhnout toho prostřednictvím dohod se zeměmi původu migrantů.

Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi přitom označil dohodu za "velký úspěch". Země, které jsou v souvislosti s náporem migrantů v tzv. první linii, se podle něj už nebudou necítit osamocené. "Schválení paktu je velkým úspěchem pro Evropu i Itálii, která se nyní bude moci spolehnout na nová pravidla řízení migračních toků a boje proti převaděčům," řekl.

Itálie čelí většímu přílivu migrantů, zejména přes Středozemní moře z Libye. Meloniová zároveň uvedla, že její země se bude zaměřovat na migraci a situaci v Africe během svého předsednictví ve skupině G7, a to prostřednictvím partnerství a strategických investic v afrických zemích. Dodala, že úsilí o omezení migrace není charita, ale vyžaduje rovnocenná strategická partnerství s africkými zeměmi.

Podle Orbána budou opatření z Bruselu selhávat opakovaně, pokud EU neučiní to, co již dělá Maďarsko – tedy požadovat od migrantů, aby nejdříve požádali o vstup a čekali na schválení za hranicemi. Orbán vyjádřil přesvědčení, že regulace vstupu migrantů, jakou praktikuje Maďarsko, by měla sloužit jako model i pro ostatní členské státy.

Maďarský premiér tvrdí, že EU neřeší skutečné evropské problémy, a vyzval voliče, aby otevřeli oči Bruselu v příštích volbách do Evropského parlamentu (EP). Orbán označil eurovolby za hlavní politický cíl v nadcházejícím roce.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dohodli na znění návrhu hloubkové reformy azylového systému EU. Oznámila to loni Evropská komise a španělské předsednictví v Radě EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dohodu o tzv. Paktu o migraci a azylu označila za historickou.

Doporučené články

Cílem reformy je omezit neregulérní migraci do EU. Pakt také počítá s vytvořením zádržných zařízení pro migranty, kde by měli zůstávat až do rozhodnutí o azylu. Zrychlí se i deportace migrantů, kterým úřady zamítly žádost o udělení azylu.

Nově má vzniknout mechanismus solidarity se zeměmi na jihu Unie, které jsou vystaveny silným migračním tlakům. Pokud jednotlivé státy nebudou chtít přijmout migranty v rámci jejich přerozdělování, budou muset přetíženým státům poskytovat jinou formu podpory, například finanční.

Reformu ještě musí schválit plénum Evropského parlamentu a také členské státy, ale podle agentury DPA by mělo jít jen o formalitu. V budoucnosti by měly být v rámci reformy zavedeny jednotné postupy na vnějších hranicích EU. Přísnějí by měli být posuzováni migranti přicházející ze zemí, které se považují za relativně bezpečné.

"Pakt poskytne EU a jejím členským státům nástroje pro rychlou reakci v krizových situacích, kdy členské státy čelí velkému počtu nelegálních příchodů nebo instrumentalizaci migrace, kdy se nepřátelské země záměrně pokoušejí destabilizovat EU nebo její členské státy," uvedla v tiskové zprávě von der Leyenová.

Dodala, že pakt zajistí, že o tom, kteří migranti budou moci v EU zůstat, budou rozhodovat samotní Evropané, nikoli převaděči. Nová pravidla zajistí i potřebnou solidaritu s těmi členskými zeměmi, které chrání vnější hranice a zabraňují nelegální migraci.

Spokojenost projevil i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Dohodu označil za "důležitou reakci" na výzvy Řecka, které dlouhodobě žádalo změnu azylové politiky. "Jde o důležitou evropskou odpověď na velké úsilí o zavedení přísné, ale spravedlivé imigrační politiky," řekl během zasedání vlády.

Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že Česko vítá novou podobu migračního paktu, některým politikům ale překáží povinná solidarita. "Je to dobrá zpráva a to, co říká opozice, je z jiné planety. Asi to vnímají tak, že čím hůře, tím lépe pro ně," řekl Lipavský novinářům.

Navrhovanou legislativu podle něj EU potřebuje. "Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů," dodal.

"Evropa je nepoučitelná. Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy, která celý ten šílený pakt připravila a prosadila v rámci předsednictví Evropské unii. Povinná solidarita je protimluv. Jediné řešení je, že migranti se do Evropy vůbec nedostanou. Opakuji to stále, lodě nesmí vůbec vyplout. Evropská unie potřebuje velkou změnu a já věřím, že ta přijde po evropských volbách," napsal na síti X šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

Související

Olaf Scholz

Spor o azylovou reformu: Scholz o ní pochybuje, Česko nabízí pomoc

Německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek při příchodu na summit Evropské unie v Bruselu vyzval k urychlení reformy azylového systému EU. Migrace je hlavním tématem tohoto summitu, a Scholz zároveň vyjádřil pochybnosti o efektivitě plánovaných přijímacích center mimo EU.  

Více souvisejících

uprchlíci Itálie Giorgia Meloniová

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy