Merz má před sebou nemožný úkol. Na revoluci v Německu má pouhé dva týdny

Merz má však jen omezený čas na prosazení svého plánu. Klíčovým datem je podle serveru Politico 25. březen, kdy nově zformovaný Bundestag pravděpodobně ztíží schválení takové změny. O rozsahu změny svědčí fakt, že Berlín chce nejen oslabit svůj tradiční „dluhový brzdový systém“, ale také přimět celou Evropskou unii, aby přehodnotila své rozpočtové pravidla ve prospěch rozsáhlých investic do obrany.

Merz argumentuje, že Evropa musí přijmout strategii „ať to stojí, co to stojí“ ve snaze ochránit svůj kontinent před bezpečnostními hrozbami. Jeho rétorika tak připomíná slavné výroky Maria Draghiho, bývalého šéfa Evropské centrální banky. Tento obrat je o to překvapivější, že Německo bylo dosud zastáncem přísné rozpočtové disciplíny, kterou v minulosti prosazovalo vůči státům jako Řecko či Itálie.

Změnu postoje lze vysvětlit i změnou geopolitické situace. Trumpova administrativa navázala užší vztahy s Moskvou a podpořila německou krajní pravici, což vyvolalo v Berlíně obavy o budoucnost transatlantické spolupráce. Německo se nyní přiklání k francouzskému přístupu, který dlouhodobě prosazuje větší ekonomické a obranné investice na evropské úrovni.

Koaliční dohoda mezi CDU a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) již zahrnuje plán na vyloučení vojenských výdajů přesahujících 1 % HDP z rozpočtových omezení. Tento krok by umožnil Německu připravit své ozbrojené síly na situaci, kdy by Spojené státy přestaly plnit svou tradiční roli evropského bezpečnostního garanta.

Součástí balíčku reforem je i vytvoření zvláštního fondu ve výši 500 miliard eur na financování infrastruktury mimo běžný rozpočet. Tento krok má nejen podpořit německou ekonomiku, ale také přilákat podporu levicových zákonodárců, kteří by jinak mohli proti reformě hlasovat.

Podle ekonomů by změna mohla znamenat nejvýznamnější obrat v německé hospodářské politice od druhé světové války. „Pokud se reforma podaří realizovat, půjde o zásadní změnu německé fiskální strategie,“ uvedl Robin Winkler, hlavní ekonom Deutsche Bank Research.

Klíčovou překážkou je však získání dvoutřetinové většiny v současném Bundestagu. Pokud nebude plán schválen v příštích dvou týdnech, nově zvolení poslanci, včetně zástupců krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) a levicové strany Die Linke, by mohli reformu zablokovat.

Zvláště Zelení, kteří se přesouvají do opozice, požadují dodatečné záruky, například vyšší investice do klimatických opatření. „Zda dohodu podpoříme, zatím není jisté,“ uvedla Katharina Dröge, jedna z parlamentních lídryň Zelených.

Reforma musí kromě Bundestagu projít také Bundesratem, který zastupuje 16 německých spolkových zemí. Tam bude nutné získat další podporu, což nebude jednoduché. Levicová strana Die Linke již oznámila, že pokud návrh projde, zváží podání žaloby k ústavnímu soudu.

Merz čelí výzvám i ve vlastní straně, kde někteří kritizují jeho náhlý odklon od tradiční konzervativní finanční politiky. „Jde o porážku konzervativců hned na začátku vyjednávání,“ uvedl vůdce mládežnické organizace CDU v rozhlasovém rozhovoru. Klíčovou otázkou podle něj zůstává, jakou cenu CDU za tento obrat zaplatí.

Do 25. března musí Merz přesvědčit nejen koaliční partnery, ale i část opozice, aby zajistil potřebnou ústavní většinu. Pokud se mu to nepodaří, Německo možná zůstane u svých dosavadních přísných rozpočtových pravidel – a s armádou nepřipravenou na nový bezpečnostní řád v Evropě.