Ministři obrany NATO se ve středu sešli, aby projednali posílení schopnosti aliance čelit ruským narušením vzdušného prostoru. Rostou obavy, že Moskva testuje Západ v „šedé zóně“ mezi válkou a mírem. Klíčovým tématem je posílení podpory pro Ukrajinu v době, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth jedná se svými 31 protějšky z NATO.
Prezident Donald Trump mezitím zvažuje dodání raket dlouhého doletu Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se s Trumpem sejde v pátek ve Washingtonu, aby projednali dodávku střel Tomahawk pro Ukrajinu. Hegseth ve středu prohlásil, že USA očekávají, že spojenecké země budou více investovat do zbrojní iniciativy pro Ukrajinu, která nese název Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Setkání v Bruselu probíhá poté, co Moskva znervóznila NATO sérií vysoce profilových narušení vzdušného prostoru v Polsku a Estonsku, což vyvolalo obavy z přelití konfliktu přes hranice aliance. Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans uvedl, že se NATO musí poučit z vpádů dronů a najít účinnější způsob jejich sestřelování, než je použití stíhacích letounů F-35.
Dodal, že jeho země plánuje vynaložit 90 milionů eur (104,6 milionů dolarů) na drony pro Ukrajinu. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur oznámil, že jeho země přispěje 12 miliony dolary do čtvrtého balíčku PURL, nazvaného Baltsko-Severský balíček. Tyto přísliby podpory přicházejí poté, co Rusko v noci zasáhlo tepelnou elektrárnu na Ukrajině, jak ve středu uvedla plynárenská společnost Naftogaz, aniž by elektrárnu identifikovala.
Společnost ve svém prohlášení uvedla, že Rusko v uplynulém týdnu také cílilo na zařízení na výrobu plynu ve východní Charkovské oblasti a na plynárenskou infrastrukturu v Sumské a Černihivské oblasti. Mezitim největší ruské petrochemické komplexy v jižní Baškortostánské oblasti fungují normálně po útocích ukrajinských dronů, prohlásil ve středu regionální gubernátor Radiy Khabirov. Ten na Telegramu uvedl, že lokalita Gazprom Neftekhim Salavat byla terčem několika útoků ukrajinských dronů, ale jejich následky byly rychle odstraněny a závod funguje normálně.
Finský ministr obrany Antti Hakkanen ve středu před jednáním ministrů NATO řekl, že Rusko bude i po skončení války na Ukrajině představovat pro alianci velkou hrozbu. Dodal, že Finsko zaznamenalo nové shromažďování ruských sil a že Rusko rychle spotřebovává vojenské zdroje, přičemž je stále více závislé na Číně.
Švédský ministr obrany Pal Jonson ve středu uvedl, že jeho země je připravena poskytnout nové příspěvky do zbrojní iniciativy PURL. Vyzval ostatní země, aby nadále zintenzivňovaly svou pomoc Ukrajině. Jonson před setkáním v Bruselu prohlásil, že vidí špatnou trajektorii v podpoře Ukrajině, která klesá. „Chceme vidět více snahy o posílení a zvýšení finanční podpory a vojenských darů pro Ukrajinu,“ dodal.
Britský ministr obrany John Healy ve středu oznámil, že britské letouny budou létat nad Polskem až do konce tohoto roku, jelikož byl prodloužen britský závazek k misi Východní hlídka. Před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu novinářům také řekl, že jeho země zvyšuje produkci dronů pro Ukrajinu.
V reakci na „zhoršující se bezpečnostní situaci“ nařídily ukrajinské místní úřady v úterý evakuaci rodin z desítek vesnic poblíž téměř zničeného severovýchodního města Kupjansk. V oblasti totiž probíhají silné ruské útoky. Oleh Syniehubov, guvernér severovýchodní Charkovské oblasti, na Telegramu napsal, že celkem 409 rodin s 601 dětmi dostalo pokyn opustit 27 lokalit.
Ukrajinský energetický provozovatel v úterý oznámil, že po poškození energetické infrastruktury ruskými údery zavedl výpadky proudu v osmi regionech země. Ukrenergo ve svém prohlášení uvedlo: „Kvůli složité situaci v energetickém systému způsobené předchozími ruskými útoky – v Sumské, Charkovské, Poltavské, Dněpropetrovské a částečně i v Kirovohradské, Kyjevské a Čerkaské oblasti – byly zavedeny nouzové odstávky.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý odebral občanství starostovi Oděsy z důvodu, že měl i ruský pas. Tím ukončil působení kontroverzní postavy, která řídila toto černomořské přístavní město 11 let. Hennadiy Trukhanov (60 let), zvolený představitel, popřel, že by měl ruský pas, trval na tom, že zůstává starostou, a prohlásil, že se obrátí na soud. Ukrajinským úředníkům je zakázáno mít dvojí občanství.
Související
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
NATO , válka na Ukrajině , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák