Ministři obrany NATO se ve středu sešli, aby projednali posílení schopnosti aliance čelit ruským narušením vzdušného prostoru. Rostou obavy, že Moskva testuje Západ v „šedé zóně“ mezi válkou a mírem. Klíčovým tématem je posílení podpory pro Ukrajinu v době, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth jedná se svými 31 protějšky z NATO.
Prezident Donald Trump mezitím zvažuje dodání raket dlouhého doletu Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se s Trumpem sejde v pátek ve Washingtonu, aby projednali dodávku střel Tomahawk pro Ukrajinu. Hegseth ve středu prohlásil, že USA očekávají, že spojenecké země budou více investovat do zbrojní iniciativy pro Ukrajinu, která nese název Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Setkání v Bruselu probíhá poté, co Moskva znervóznila NATO sérií vysoce profilových narušení vzdušného prostoru v Polsku a Estonsku, což vyvolalo obavy z přelití konfliktu přes hranice aliance. Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans uvedl, že se NATO musí poučit z vpádů dronů a najít účinnější způsob jejich sestřelování, než je použití stíhacích letounů F-35.
Dodal, že jeho země plánuje vynaložit 90 milionů eur (104,6 milionů dolarů) na drony pro Ukrajinu. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur oznámil, že jeho země přispěje 12 miliony dolary do čtvrtého balíčku PURL, nazvaného Baltsko-Severský balíček. Tyto přísliby podpory přicházejí poté, co Rusko v noci zasáhlo tepelnou elektrárnu na Ukrajině, jak ve středu uvedla plynárenská společnost Naftogaz, aniž by elektrárnu identifikovala.
Společnost ve svém prohlášení uvedla, že Rusko v uplynulém týdnu také cílilo na zařízení na výrobu plynu ve východní Charkovské oblasti a na plynárenskou infrastrukturu v Sumské a Černihivské oblasti. Mezitim největší ruské petrochemické komplexy v jižní Baškortostánské oblasti fungují normálně po útocích ukrajinských dronů, prohlásil ve středu regionální gubernátor Radiy Khabirov. Ten na Telegramu uvedl, že lokalita Gazprom Neftekhim Salavat byla terčem několika útoků ukrajinských dronů, ale jejich následky byly rychle odstraněny a závod funguje normálně.
Finský ministr obrany Antti Hakkanen ve středu před jednáním ministrů NATO řekl, že Rusko bude i po skončení války na Ukrajině představovat pro alianci velkou hrozbu. Dodal, že Finsko zaznamenalo nové shromažďování ruských sil a že Rusko rychle spotřebovává vojenské zdroje, přičemž je stále více závislé na Číně.
Švédský ministr obrany Pal Jonson ve středu uvedl, že jeho země je připravena poskytnout nové příspěvky do zbrojní iniciativy PURL. Vyzval ostatní země, aby nadále zintenzivňovaly svou pomoc Ukrajině. Jonson před setkáním v Bruselu prohlásil, že vidí špatnou trajektorii v podpoře Ukrajině, která klesá. „Chceme vidět více snahy o posílení a zvýšení finanční podpory a vojenských darů pro Ukrajinu,“ dodal.
Britský ministr obrany John Healy ve středu oznámil, že britské letouny budou létat nad Polskem až do konce tohoto roku, jelikož byl prodloužen britský závazek k misi Východní hlídka. Před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu novinářům také řekl, že jeho země zvyšuje produkci dronů pro Ukrajinu.
V reakci na „zhoršující se bezpečnostní situaci“ nařídily ukrajinské místní úřady v úterý evakuaci rodin z desítek vesnic poblíž téměř zničeného severovýchodního města Kupjansk. V oblasti totiž probíhají silné ruské útoky. Oleh Syniehubov, guvernér severovýchodní Charkovské oblasti, na Telegramu napsal, že celkem 409 rodin s 601 dětmi dostalo pokyn opustit 27 lokalit.
Ukrajinský energetický provozovatel v úterý oznámil, že po poškození energetické infrastruktury ruskými údery zavedl výpadky proudu v osmi regionech země. Ukrenergo ve svém prohlášení uvedlo: „Kvůli složité situaci v energetickém systému způsobené předchozími ruskými útoky – v Sumské, Charkovské, Poltavské, Dněpropetrovské a částečně i v Kirovohradské, Kyjevské a Čerkaské oblasti – byly zavedeny nouzové odstávky.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý odebral občanství starostovi Oděsy z důvodu, že měl i ruský pas. Tím ukončil působení kontroverzní postavy, která řídila toto černomořské přístavní město 11 let. Hennadiy Trukhanov (60 let), zvolený představitel, popřel, že by měl ruský pas, trval na tom, že zůstává starostou, a prohlásil, že se obrátí na soud. Ukrajinským úředníkům je zakázáno mít dvojí občanství.
Související
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO
NATO , válka na Ukrajině , Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
před 1 hodinou
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
před 2 hodinami
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
před 3 hodinami
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
před 3 hodinami
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
před 4 hodinami
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
před 5 hodinami
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
před 6 hodinami
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
před 7 hodinami
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
před 7 hodinami
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
před 8 hodinami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 8 hodinami
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 9 hodinami
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 9 hodinami
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 10 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 10 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 11 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 11 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 11 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 12 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák