Možné volební vítězství Andreje Babiše děsí Evropu, píše německý tisk

Diplomaté se obávají, že případná Babišova vláda by vytvořila alianci euroskeptiků s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a slovenským premiérem Robertem Ficem. Hnutí ANO již s Orbánovou stranou Fidesz zasedá v pravicové frakci „Patrioti pro Evropu“ v Evropském parlamentu. Jeden z diplomatů EU dokonce poznamenal, že „klub Fico-Orbán se zvětšuje“, což podle něj neusnadní hledání konsensu v Evropské radě.

Varování před takovou trojicí zaznívá i od europoslanců. Podle konzervativního poslance Siegfrieda Muresana by vítězství Babiše „ohrozilo funkčnost Evropské rady“. Také zelený europoslanec a dlouholetý kritik Orbána Daniel Freund očekává nové blokády v tomto orgánu 27 členských států.

Babiš se v předvolební kampani stylizoval jako odpůrce establishmentu, tedy politických, ekonomických a společenských elit jak v Praze, tak v Bruselu. Mimo jiné oznámil, že hodlá zastavit muniční iniciativu pro Ukrajinu, kterou v roce 2024 iniciovala konzervativní vláda Petra Fialy. Pod vedením Česka státy NATO od té doby nakoupily pro Kyjev přes dva miliony kusů dělostřelecké munice. Babiš, stejně jako Orbán a Fico, požaduje jakýkoli „rychlý mír“ na Ukrajině.

Expert na východní Evropu z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) Milan Nic říká, že Babiš takovými volebními sliby cílí na proruské voliče. Sám Babiš prý ale není přítelem Putina, jedná prý oportunisticky a nemá žádné hluboké politické přesvědčení, je to zkrátka populista. V průzkumech veřejného mínění se hnutí ANO pohybuje kolem 30 procent, zatímco vládní koalice premiéra Fialy zaostává zhruba o deset procentních bodů.

Podle expertů pramení Babišův vzestup především z velké nespokojenosti s Fialovou vládou. Boduje sociálně-politickými sliby, které jsou finančně obtížně splnitelné, například reformou důchodového systému, uvedl Marco Arndt, ředitel pražské kanceláře Konrad-Adenauer-Stiftung.

Volební slogan ANO zní: „Máte právo na lepší život“. To, jakou zahraniční politiku by Babišova vláda prosazovala, bude záviset především na budoucích koaličních partnerech. V úvahu připadá spolupráce s extremistickými stranami jako jsou pravicová SPD a levicová Stačilo!, které požadují vystoupení z EU a NATO a zastávají proruské postoje. Za možnou je však považována i koalice s některou ze tří stran ze současné vládnoucí koalice.

Vše záleží na tom, kolik stran se dostane do nového parlamentu, říká Arndt. Po minulých volbách se podařilo vytvořit občanskou vládu díky tomu, že mnoho menších stran nepřekročilo pětiprocentní hranici. Očekává se, že tentokrát bude parlament více roztříštěný.

Expert DGAP Nic předpokládá, že se Babiš sám premiérem znovu nestane. Místo toho by mohl do čela prosadit svého loajálního místopředsedu strany Karla Havlíčka, který je doktorandem a vícejazyčným ekonomem. Ten byl ministrem průmyslu a místopředsedou vlády během Babišova prvního funkčního období.

Technokrat Havlíček by byl pragmatickým premiérem, říká Nic. Babiš by nicméně i nadále zůstal silným mužem v pozadí a určoval by směr vlády. Možné nepremiérství zakladatele strany souvisí s tím, že jeho první funkční období bylo poznamenáno konflikty zájmů mezi rolí premiéra a majitele podniku. Vyšetřovalo se, protože jeho firma Agrofert obdržela ze strany Bruselu stovky milionů eur na dotacích. „Babiš se stal miliardářem díky dotacím EU,“ uvedl europoslanec Freund.

Kvůli závislosti na unijních dotacích je Babiš považován za méně kritického vůči EU než Orbán nebo Fico. Nic však očekává, že jeho vláda by odmítla jakékoli nové pravomoci pro Brusel, například v souvislosti s velkým evropským projektem zbrojení. V oblasti klimatické a migrační politiky by se Praha pravděpodobně posunula ještě více doprava. Celkově by se vláda odvrátila od Evropy a více se orientovala dovnitř, soudí Nic.