Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Italská premiérka Giorgia Meloni podle Politica již dříve vyjádřila frustraci nad tím, že Evropa dosud nevyvinula vlastní veřejné technologie pro bezpečnou komunikaci. V lednu uvedla, že v současnosti neexistují žádné veřejné alternativy ke komerčním satelitním službám a poukázala na jednání Itálie se SpaceX o kontraktu v hodnotě 1,5 miliardy eur.

Obavy z americké politiky vůči spojencům se přitom prohlubují. Nedávné rozhodnutí americké administrativy, která kvůli „administrativní žádosti“ údajně omezila Ukrajině přístup k satelitním snímkům, ukazuje, že Evropa musí posílit svou strategickou autonomii. Bez podpory jednotlivých vlád však evropské pokusy o vytvoření vlastních technologických šampionů selhávají. Příkladem je neúspěšné sloučení evropského výrobce letadel EADS a britské společnosti BAE Systems před více než deseti lety.

Francie by mohla být ke společnému podniku vstřícná, ale projekt zřejmě narazí na odpor Německa. Berlín se obává, že ho Paříž a Řím v oblasti vesmírných technologií zastiňují. Odcházející kancléř Olaf Scholz se už dříve postavil proti fúzi italské banky UniCredit s německou Commerzbank, což ukazuje, že Berlín není ochoten přenechat vliv v klíčových průmyslových sektorech.

Sloučení Airbusu, Leonarda a Thales Alenia Space, které je pracovně nazýváno „Projekt Bromo“, by sice mohlo konkurovat americkým firmám v oblasti komerčních satelitů, ale v rámci EU by vytvořilo téměř monopolní postavení. To vyvolává obavy menších konkurentů, jako je německá společnost OHB, která by se stala prakticky jediným zbývajícím evropským hráčem schopným soutěžit o zakázky Evropské kosmické agentury.

Generální ředitel OHB Marco Fuchs již naznačil, že jeho společnost hodlá proti fúzi bojovat. „Obáváme se této fúze, ovlivňuje naše zdroje, dodavatelský řetězec a vše ostatní,“ uvedl Fuchs s tím, že OHB plánuje své obavy oficiálně přednést Evropské komisi.

Unijní pravidla hospodářské soutěže by mohla být dalším zásadním problémem. Evropská komise v roce 2019 zablokovala fúzi železničních společností Siemens a Alstom s argumentem, že by vytvořila dominantního hráče na trhu. Od té doby se ale politické klima změnilo a Brusel je pod tlakem, aby upřednostňoval konkurenceschopnost Evropy před přísným dodržováním antimonopolních pravidel.

Změnu přístupu doporučil i bývalý italský premiér Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti EU z loňského roku. Vysoké evropské ambice navíc podporuje i skutečnost, že omezení Muskova podnikání na kontinentu by mohlo být v Bruselu vnímáno jako pozitivní vedlejší efekt.

Generální ředitel Airbusu Guillaume Faury se již nechal slyšet, že nejistota ohledně postoje unijních úřadů k antimonopolním pravidlům brzdí konsolidační jednání mezi třemi společnostmi. „Vždy jsme byli v napětí mezi maximalizací konkurence v Evropě a maximalizací konkurenceschopnosti Evropy,“ uvedl Faury. Podle něj musí Evropa přehodnotit svůj přístup k průmyslové politice, jinak riskuje, že zůstane na okraji globálního technologického vývoje.

Airbus v prosinci oznámil, že kvůli rostoucímu tlaku americké konkurence plánuje snížit o 2 000 pracovních míst v divizi obrany a vesmíru. Podle Fauryho je nutné, aby se Evropa naučila škálovat své projekty ve strategických odvětvích, jinak nebude mít dostatečné investiční kapacity pro nové satelitní konstelace a technologický vývoj.

Evropa se přitom už nyní snaží najít alternativu ke Starlinku. Airbus, Thales i OHB jsou součástí konsorcia, které získalo 12letý kontrakt na vývoj a provoz evropského satelitního systému IRIS², zaměřeného na kyberbezpečné komunikace pro tajné služby, vlády a armády EU. Tento projekt však trápí vnitřní spory a v minulém roce ho Německo dokonce zkoušelo zablokovat.

Politici si přitom uvědomují, že zdržení může mít fatální důsledky. Francouzská europoslankyně Valérie Hayer varovala, že pokud budou evropské vlády příliš pomalé, členské státy se začnou obracet k soukromým americkým řešením. „Pokud členské státy začnou nakupovat jinde, protože jsme příliš pomalí z tisíce důvodů, budeme mít obrovský problém,“ uvedla.

Spojení Airbusu, Leonarda a Thales Alenia Space tak bude nejen testem evropské průmyslové politiky, ale i otázkou, zda se EU dokáže zbavit vnitřních rozporů a postavit se jako skutečný globální hráč v oblasti vesmírných technologií.