Ve švédském Stockholmu spálili korán. Muslimové jsou pobouřeni

Maroko na neurčitou dobu stáhlo ze Švédska velvyslance poté, co ve středu Iráčan před největší mešitou ve Stockholmu pošlapal a zapálil korán. Incident odsoudily také další země Blízkého východu a severní Afriky či radikální hnutí Tálibán, které vládne v Afghánistánu. Jordánsko si předvolalo švédského ambasadora v Ammánu, stejný krok učinily také Spojené arabské emiráty, informovaly dnes agentury AFP a Reuters.

Marocké ministerstvo zahraničí si již ve středu předvolalo švédského chargé d´affaires a dalo mu najevo, že "tento útok jasně odsuzuje a takové nepřijatelné chování odmítá".

Irácká vláda v prohlášení uvedla, že pálení koránu zosobňuje "nenávistné a nepřátelské nastavení, které nemá co do činění se svobodou vyjadřování". "Tento odsouzeníhodný čin urazil city milionů muslimů," citovala z dokumentu AFP.

Setkání před největší mešitou ve Stockholmu bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá. Svolavatel akce Salwan Momika, 37letý uprchlík z Iráku, nejprve na svatou knihu muslimů položil slaninu, která patří mezi potraviny zakázané islámem, protože jde o vepřové maso. Pak z knihy vytrhl několik stránek a zapálil je. Momika tvrdí, že usiluje o zákaz koránu.

Švédská policie protestní akci povolila s poukazem na svobodu projevu, zároveň ale zahájila vyšetřování muže pro "podněcování k nenávisti vůči etnické skupině", napsala dnes agentura AFP.

Momikův čin už ve středu odsoudilo Turecko. Dnes prezident Recep Tayyip Erdogan incident označil za odporný protest, na který bude Turecko ostře reagovat. "Poučíme arogantní lidi ze Západu, že urážet posvátné hodnoty muslimů není svoboda projevu," řekl svým spolustraníkům. Když se podobný incident stal v únoru, Erdogan řekl, že Ankara neratifikuje švédskou žádost o vstup do NATO, pokud tamní úřady budou dovolovat pálení koránu na veřejnosti.

Afghánské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že čin rezolutně odsuzuje. "Dovolit spáchání takového ohavného činu před mešitou v den jednoho z nejvýznamnějších svátků islámu ukazuje naprosté nerespektování tohoto náboženství a jeho téměř dvou miliard stoupenců ze strany švédské vlády," napsalo ministerstvo řízené Tálibánem. Zároveň vyzvalo všechny muslimské státy a organizace, aby přijaly patřičná odvetná opatření.

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh obvinilo švédské úřady, že "jsou komplicem zločinu", a vyzvalo Stockholm, aby ukončil tyto činy a "neschovával se za svobodu projevu". Saúdská Arábie kritizovala "opakované projevy nenávisti" ve Švédsku, zatímco Kuvajt apeloval na to, aby lidé, kteří páchají takovéto "nepřátelské činy", byli souzeni. Palestinské ministerstvo zahraničí poukázalo na "zjevné porušení principů tolerance".

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí řekl, že vláda a lid Íránu "takovéto urážky nebudou tolerovat". Kritika zazněla také z Egypta, Spojených arabských emirátů či Sýrie, podle níž šlo o "ostudný čin, který spáchal extremista se svolením švédské vlády".

Vlivný irácký šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval k demonstraci před švédským velvyslanectvím v Bagdádu s požadavkem vyhoštění švédského velvyslance a odebrání iráckého občanství Salwanu Momikovi.

Související

Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánsko plánuje zákaz pálení Koránu. Svobodu projevu to neomezí, říká premiérka

Dánsko zvažuje zákaz pálení islámské svaté knihy Korán. O takové možnosti informovala premiérka země Mette Frederiksenová. Ke kroku chtějí Dánové přistoupit po několika případech spálení textu. Opakovaně k tomu dochází i v sousedním Švédsku. Takové chování krajně pravicových extremistů totiž ohrožuje vztahy mezi skandinávskými a blízkovýchodními arabskými zeměmi. 

Více souvisejících

Korán Muslimové Švédsko

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy