Může Evropa zabránit nespravedlivému míru na Ukrajině? Pokud selže, v sázce je toho hodně

Zatímco se budoucnost Ukrajiny znovu ocitla na geopolitickém rýsovacím prkně, Evropa čelí svému okamžiku pravdy. Je připravena bránit Kyjev proti vnucení nevyváženého „míru“, který odmění Vladimira Putina a podkopává bezpečnost celého kontinentu? Již poněkolikáté zůstaly evropské vlády v nevědomosti o tajných amerických návrzích na ukončení ruské války. Nejnovější, zneklidňující 28bodový plán unikl do médií minulý týden a byl tak nakloněný ve prospěch Ruska, že se objevilo podezření, že byl částečně sepsán v Kremlu a to i s kostrbatě přeloženou ruskou syntaxí.

Podmínky tohoto podle webu Guardian šokujícího a trestajícího plánu by sice zmrazily frontové linie, ale vyžadovaly by, aby Kyjev postoupil rozsáhlé oblasti území, které stále kontroluje. Dále by drasticky omezil velikost jeho armády, přijal amnestii pro ruské válečné zločiny a zrůdnosti a navždy se vzdal vstupu do NATO. Není divu, že prezident Zelenskyj řekl svým spoluobčanům, že se jeho země potýká s jedním z nejtěžších momentů své historie.

Donald Trump, ve spěchu připsat si zásluhy za mír, a to zřejmě za jakoukoli cenu, dal Ukrajině ultimátum, aby odsouhlasila seznam ruských požadavků do Díkuvzdání, nebo, jak naznačil, riskovala ztrátu americké vojenské pomoci a zpravodajských informací. Dny, které následovaly, připomínaly opakování srpna, kdy Trump rozbalil červený koberec pro Putina na Aljašce a nechal evropské lídry na vedlejší koleji. Ti se tehdy hromadně hnali do Bílého domu po boku Zelenského, aby zmírnili škody.

Tentokrát, přestože Trump ukrajinského prezidenta pokáral za „nulovou vděčnost“, nouzové rozhovory v Ženevě údajně plán upravily tak, aby „podpořily suverenitu Ukrajiny“. Trump zmírnil svůj tón i ultimátum a prohlásil, že jednání s Ukrajinou nesou ovoce a jeho zvláštní vyslanec, Steve Witkoff, se brzy vrátí do Moskvy. Pokud se rýsuje přijatelnější dohoda, může to být proto, že Francie, Německo a Spojené království pomohly Ukrajině se bránit. Nejde jen o solidaritu. Tyto země mohou být v konečném důsledku vyzvány k nasazení vlastních sil, aby zajistily dodržování případné dohody.

Moskva nemá žádný důvod přijmout plán, který nepočítá s kapitulací Kyjeva. Dokonce je otázkou, zda Rusko usiluje o ukončení války vůbec. Tatiana Stanovaja z Carnegie Russia Eurasia Center prohlásila, že Putin nevidí problém v pokračování války. V tak nebezpečné chvíli je proto na Evropě více než kdy jindy, aby požadovala spravedlivý mír pro Ukrajinu. Musí tak činit jak z morálního hlediska, tak z vlastního zájmu o bezpečnost svých evropských sousedů.

Jak ale může Evropa zabránit americkému zákulisnímu jednání, zvláště pokud si Moskva ponechá ty nejvíce nepřiměřené územní požadavky a Trump ztratí trpělivost se Zelenským? Podle analytiků je klíčové předejít jakémukoli summitu Trumpa s Putinem. Evropští podporovatelé Ukrajiny musí Trumpovi jasně sdělit, že bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy. Jana Kobzová, expertka na Ukrajinu z Evropské rady pro zahraniční vztahy, poznamenala, že Evropané si sice stěžují, že nejsou u jednacího stolu, ale mají možnost jednat. Mohou zasáhnout a říci, že určité věci nebudou tolerovat.

Evropa již nyní nese většinu nákladů ukrajinského odporu, i když byla příliš váhavá, rozdělená nebo sebeuspokojená na to, aby Kyjevu poskytla potřebné vyjednávací karty. Největší evropskou pákou by se mohl ukázat neuralgický plán EU na poskytnutí „reparační půjčky“ ve výši $140$ miliard EUR pro Ukrajinu. Půjčka by byla zajištěna miliardami v ruských depozitech centrální banky zmrazených na Západě. Zkonfiskovaná aktiva, z nichž většina je uložena v Belgii, by mohla zásadně změnit téměř bankrotující status Ukrajiny a pomoci jí vyhrát válku. Návrh počítal i s použitím 100 miliard dolarů z těchto ruských aktiv na investice, přičemž 50 procent zisků by připadlo USA. Nyní musí EU urychleně rozhodnout, zda se nejprve pokusí o využití aktiv, nebo se bude snažit najít alternativní peněžní zdroje.

Brusel má podezření, že ruská ekonomika je v horším stavu, než Moskva přiznává, a to díky opatřením, jako je nový zákaz EU na dovoz ruského plynu. Kaja Kallas, vysoká představitelka EU a bývalá estonská premiérka, řekla, že Rusko chce, abychom věřili, že může pokračovat ve válce navždy, což ale není pravda. Sázky jsou pro Evropu nebezpečné, pokud se Moskvě podaří násilně měnit hranice. Nathalie Tocci, ředitelka Italského institutu pro mezinárodní záležitosti, prohlásila, že pokud Ukrajina kapituluje podle ruského plánu, je válka ve zbytku Evropy o krok blíže, a Evropané tomu rozumějí. Proto nepomáhají Ukrajině jen ze samé dobrosrdečnosti, ale proto, že je v sázce jejich vlastní bezpečnost.

Pro Tocci není nejpravděpodobnějším střednědobým scénářem ukrajinská kapitulace, ale spíše dohoda mezi USA a Ruskem, podporovaná americkými jestřáby, která nechá Evropu, aby se držela Ukrajiny. V takovém případě by se Evropané měli přestat klamat, že mohou s Trumpem na Ukrajině spolupracovat. Měli by americkému prezidentovi vřele poděkovat a přesvědčit ho, aby ustoupil a vsadil na jiný konflikt pro získání své Nobelovy ceny za mír. Ať tak či onak, válka prozatím pokračuje.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Kaja Kallasová (Estonsko) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

včera

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy