Může Evropa zabránit nespravedlivému míru na Ukrajině? Pokud selže, v sázce je toho hodně

Zatímco se budoucnost Ukrajiny znovu ocitla na geopolitickém rýsovacím prkně, Evropa čelí svému okamžiku pravdy. Je připravena bránit Kyjev proti vnucení nevyváženého „míru“, který odmění Vladimira Putina a podkopává bezpečnost celého kontinentu? Již poněkolikáté zůstaly evropské vlády v nevědomosti o tajných amerických návrzích na ukončení ruské války. Nejnovější, zneklidňující 28bodový plán unikl do médií minulý týden a byl tak nakloněný ve prospěch Ruska, že se objevilo podezření, že byl částečně sepsán v Kremlu a to i s kostrbatě přeloženou ruskou syntaxí.

Podmínky tohoto podle webu Guardian šokujícího a trestajícího plánu by sice zmrazily frontové linie, ale vyžadovaly by, aby Kyjev postoupil rozsáhlé oblasti území, které stále kontroluje. Dále by drasticky omezil velikost jeho armády, přijal amnestii pro ruské válečné zločiny a zrůdnosti a navždy se vzdal vstupu do NATO. Není divu, že prezident Zelenskyj řekl svým spoluobčanům, že se jeho země potýká s jedním z nejtěžších momentů své historie.

Donald Trump, ve spěchu připsat si zásluhy za mír, a to zřejmě za jakoukoli cenu, dal Ukrajině ultimátum, aby odsouhlasila seznam ruských požadavků do Díkuvzdání, nebo, jak naznačil, riskovala ztrátu americké vojenské pomoci a zpravodajských informací. Dny, které následovaly, připomínaly opakování srpna, kdy Trump rozbalil červený koberec pro Putina na Aljašce a nechal evropské lídry na vedlejší koleji. Ti se tehdy hromadně hnali do Bílého domu po boku Zelenského, aby zmírnili škody.

Tentokrát, přestože Trump ukrajinského prezidenta pokáral za „nulovou vděčnost“, nouzové rozhovory v Ženevě údajně plán upravily tak, aby „podpořily suverenitu Ukrajiny“. Trump zmírnil svůj tón i ultimátum a prohlásil, že jednání s Ukrajinou nesou ovoce a jeho zvláštní vyslanec, Steve Witkoff, se brzy vrátí do Moskvy. Pokud se rýsuje přijatelnější dohoda, může to být proto, že Francie, Německo a Spojené království pomohly Ukrajině se bránit. Nejde jen o solidaritu. Tyto země mohou být v konečném důsledku vyzvány k nasazení vlastních sil, aby zajistily dodržování případné dohody.

Moskva nemá žádný důvod přijmout plán, který nepočítá s kapitulací Kyjeva. Dokonce je otázkou, zda Rusko usiluje o ukončení války vůbec. Tatiana Stanovaja z Carnegie Russia Eurasia Center prohlásila, že Putin nevidí problém v pokračování války. V tak nebezpečné chvíli je proto na Evropě více než kdy jindy, aby požadovala spravedlivý mír pro Ukrajinu. Musí tak činit jak z morálního hlediska, tak z vlastního zájmu o bezpečnost svých evropských sousedů.

Jak ale může Evropa zabránit americkému zákulisnímu jednání, zvláště pokud si Moskva ponechá ty nejvíce nepřiměřené územní požadavky a Trump ztratí trpělivost se Zelenským? Podle analytiků je klíčové předejít jakémukoli summitu Trumpa s Putinem. Evropští podporovatelé Ukrajiny musí Trumpovi jasně sdělit, že bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy. Jana Kobzová, expertka na Ukrajinu z Evropské rady pro zahraniční vztahy, poznamenala, že Evropané si sice stěžují, že nejsou u jednacího stolu, ale mají možnost jednat. Mohou zasáhnout a říci, že určité věci nebudou tolerovat.

Evropa již nyní nese většinu nákladů ukrajinského odporu, i když byla příliš váhavá, rozdělená nebo sebeuspokojená na to, aby Kyjevu poskytla potřebné vyjednávací karty. Největší evropskou pákou by se mohl ukázat neuralgický plán EU na poskytnutí „reparační půjčky“ ve výši $140$ miliard EUR pro Ukrajinu. Půjčka by byla zajištěna miliardami v ruských depozitech centrální banky zmrazených na Západě. Zkonfiskovaná aktiva, z nichž většina je uložena v Belgii, by mohla zásadně změnit téměř bankrotující status Ukrajiny a pomoci jí vyhrát válku. Návrh počítal i s použitím 100 miliard dolarů z těchto ruských aktiv na investice, přičemž 50 procent zisků by připadlo USA. Nyní musí EU urychleně rozhodnout, zda se nejprve pokusí o využití aktiv, nebo se bude snažit najít alternativní peněžní zdroje.

Brusel má podezření, že ruská ekonomika je v horším stavu, než Moskva přiznává, a to díky opatřením, jako je nový zákaz EU na dovoz ruského plynu. Kaja Kallas, vysoká představitelka EU a bývalá estonská premiérka, řekla, že Rusko chce, abychom věřili, že může pokračovat ve válce navždy, což ale není pravda. Sázky jsou pro Evropu nebezpečné, pokud se Moskvě podaří násilně měnit hranice. Nathalie Tocci, ředitelka Italského institutu pro mezinárodní záležitosti, prohlásila, že pokud Ukrajina kapituluje podle ruského plánu, je válka ve zbytku Evropy o krok blíže, a Evropané tomu rozumějí. Proto nepomáhají Ukrajině jen ze samé dobrosrdečnosti, ale proto, že je v sázce jejich vlastní bezpečnost.

Pro Tocci není nejpravděpodobnějším střednědobým scénářem ukrajinská kapitulace, ale spíše dohoda mezi USA a Ruskem, podporovaná americkými jestřáby, která nechá Evropu, aby se držela Ukrajiny. V takovém případě by se Evropané měli přestat klamat, že mohou s Trumpem na Ukrajině spolupracovat. Měli by americkému prezidentovi vřele poděkovat a přesvědčit ho, aby ustoupil a vsadil na jiný konflikt pro získání své Nobelovy ceny za mír. Ať tak či onak, válka prozatím pokračuje.

Související

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.
Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Kaja Kallasová (Estonsko) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce

Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

včera

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

včera

včera

včera

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

včera

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

včera

včera

včera

12. června 2026 21:08

12. června 2026 19:52

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy