Může Evropa zabránit nespravedlivému míru na Ukrajině? Pokud selže, v sázce je toho hodně

Zatímco se budoucnost Ukrajiny znovu ocitla na geopolitickém rýsovacím prkně, Evropa čelí svému okamžiku pravdy. Je připravena bránit Kyjev proti vnucení nevyváženého „míru“, který odmění Vladimira Putina a podkopává bezpečnost celého kontinentu? Již poněkolikáté zůstaly evropské vlády v nevědomosti o tajných amerických návrzích na ukončení ruské války. Nejnovější, zneklidňující 28bodový plán unikl do médií minulý týden a byl tak nakloněný ve prospěch Ruska, že se objevilo podezření, že byl částečně sepsán v Kremlu a to i s kostrbatě přeloženou ruskou syntaxí.

Podmínky tohoto podle webu Guardian šokujícího a trestajícího plánu by sice zmrazily frontové linie, ale vyžadovaly by, aby Kyjev postoupil rozsáhlé oblasti území, které stále kontroluje. Dále by drasticky omezil velikost jeho armády, přijal amnestii pro ruské válečné zločiny a zrůdnosti a navždy se vzdal vstupu do NATO. Není divu, že prezident Zelenskyj řekl svým spoluobčanům, že se jeho země potýká s jedním z nejtěžších momentů své historie.

Donald Trump, ve spěchu připsat si zásluhy za mír, a to zřejmě za jakoukoli cenu, dal Ukrajině ultimátum, aby odsouhlasila seznam ruských požadavků do Díkuvzdání, nebo, jak naznačil, riskovala ztrátu americké vojenské pomoci a zpravodajských informací. Dny, které následovaly, připomínaly opakování srpna, kdy Trump rozbalil červený koberec pro Putina na Aljašce a nechal evropské lídry na vedlejší koleji. Ti se tehdy hromadně hnali do Bílého domu po boku Zelenského, aby zmírnili škody.

Tentokrát, přestože Trump ukrajinského prezidenta pokáral za „nulovou vděčnost“, nouzové rozhovory v Ženevě údajně plán upravily tak, aby „podpořily suverenitu Ukrajiny“. Trump zmírnil svůj tón i ultimátum a prohlásil, že jednání s Ukrajinou nesou ovoce a jeho zvláštní vyslanec, Steve Witkoff, se brzy vrátí do Moskvy. Pokud se rýsuje přijatelnější dohoda, může to být proto, že Francie, Německo a Spojené království pomohly Ukrajině se bránit. Nejde jen o solidaritu. Tyto země mohou být v konečném důsledku vyzvány k nasazení vlastních sil, aby zajistily dodržování případné dohody.

Moskva nemá žádný důvod přijmout plán, který nepočítá s kapitulací Kyjeva. Dokonce je otázkou, zda Rusko usiluje o ukončení války vůbec. Tatiana Stanovaja z Carnegie Russia Eurasia Center prohlásila, že Putin nevidí problém v pokračování války. V tak nebezpečné chvíli je proto na Evropě více než kdy jindy, aby požadovala spravedlivý mír pro Ukrajinu. Musí tak činit jak z morálního hlediska, tak z vlastního zájmu o bezpečnost svých evropských sousedů.

Jak ale může Evropa zabránit americkému zákulisnímu jednání, zvláště pokud si Moskva ponechá ty nejvíce nepřiměřené územní požadavky a Trump ztratí trpělivost se Zelenským? Podle analytiků je klíčové předejít jakémukoli summitu Trumpa s Putinem. Evropští podporovatelé Ukrajiny musí Trumpovi jasně sdělit, že bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy. Jana Kobzová, expertka na Ukrajinu z Evropské rady pro zahraniční vztahy, poznamenala, že Evropané si sice stěžují, že nejsou u jednacího stolu, ale mají možnost jednat. Mohou zasáhnout a říci, že určité věci nebudou tolerovat.

Evropa již nyní nese většinu nákladů ukrajinského odporu, i když byla příliš váhavá, rozdělená nebo sebeuspokojená na to, aby Kyjevu poskytla potřebné vyjednávací karty. Největší evropskou pákou by se mohl ukázat neuralgický plán EU na poskytnutí „reparační půjčky“ ve výši $140$ miliard EUR pro Ukrajinu. Půjčka by byla zajištěna miliardami v ruských depozitech centrální banky zmrazených na Západě. Zkonfiskovaná aktiva, z nichž většina je uložena v Belgii, by mohla zásadně změnit téměř bankrotující status Ukrajiny a pomoci jí vyhrát válku. Návrh počítal i s použitím 100 miliard dolarů z těchto ruských aktiv na investice, přičemž 50 procent zisků by připadlo USA. Nyní musí EU urychleně rozhodnout, zda se nejprve pokusí o využití aktiv, nebo se bude snažit najít alternativní peněžní zdroje.

Brusel má podezření, že ruská ekonomika je v horším stavu, než Moskva přiznává, a to díky opatřením, jako je nový zákaz EU na dovoz ruského plynu. Kaja Kallas, vysoká představitelka EU a bývalá estonská premiérka, řekla, že Rusko chce, abychom věřili, že může pokračovat ve válce navždy, což ale není pravda. Sázky jsou pro Evropu nebezpečné, pokud se Moskvě podaří násilně měnit hranice. Nathalie Tocci, ředitelka Italského institutu pro mezinárodní záležitosti, prohlásila, že pokud Ukrajina kapituluje podle ruského plánu, je válka ve zbytku Evropy o krok blíže, a Evropané tomu rozumějí. Proto nepomáhají Ukrajině jen ze samé dobrosrdečnosti, ale proto, že je v sázce jejich vlastní bezpečnost.

Pro Tocci není nejpravděpodobnějším střednědobým scénářem ukrajinská kapitulace, ale spíše dohoda mezi USA a Ruskem, podporovaná americkými jestřáby, která nechá Evropu, aby se držela Ukrajiny. V takovém případě by se Evropané měli přestat klamat, že mohou s Trumpem na Ukrajině spolupracovat. Měli by americkému prezidentovi vřele poděkovat a přesvědčit ho, aby ustoupil a vsadil na jiný konflikt pro získání své Nobelovy ceny za mír. Ať tak či onak, válka prozatím pokračuje.

Související

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Kaja Kallasová (Estonsko) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů

Americká automobilka Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů. Na trůnu ji vystřídal čínský konkurent BYD, který v uplynulém roce zaznamenal strmý vzestup. Pro firmu Elona Muska byl rok 2025 velmi náročný, provázený nejen rostoucí konkurencí z Asie, ale i kontroverzemi kolem politických aktivit jejího šéfa, což se projevilo na poklesu prodejů druhým rokem v řadě.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy

Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj našel náhradu za Jermaka. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes učinil zásadní krok v reorganizaci svého nejbližšího okolí. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval generálporučíka Kyryla Budanova, dosavadního šéfa vojenské rozvědky (HUR). Tento krok přichází v kritické době, kdy se Ukrajina snaží stabilizovat domácí politickou scénu po korupčním skandálu a zároveň čelí zvýšenému tlaku na diplomatické řešení konfliktu.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

ISS končí. Startuje závod o novou vesmírnou stanici

Budoucnost lidské přítomnosti na oběžné dráze se začíná rýsovat v dílnách soukromých společností. S blížícím se koncem životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) soupeří o její nástupnictví několik ambiciózních projektů. Mezi hlavní favority patří stanice Starlab a Axiom, které sází na odlišné strategie, jak udržet lidstvo ve vesmíru i po roce 2030.

včera

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny

Politická kreatura, proruský kolaborant... Opozice požaduje odvolání Okamury za nenávistný novoroční projev

Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) vyvolal na české politické scéně bouři, která může skončit jeho odvoláním z funkce. Opoziční strany napříč spektrem ostře odsoudily jeho slova o nutnosti „vyskočit z bruselského vlaku“ a urážky směřované k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Podle opozice jsou tyto výroky nepřípustnou lživou manipulací, která zásadním způsobem poškozuje zájmy České republiky v zahraničí.

včera

Rusko, Kreml

Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev

Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.

včera

včera

Prezident Trump

Pokud začnete do protestujících střílet, jsme v pohotovosti, pohrozil Trump Íránu

Situace v Íránu se vyostřuje a do dění se ostře vložil americký prezident Donald Trump. Ten prostřednictvím své sociální sítě Truth Social varoval íránský režim, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet násilnému potlačování protivládních demonstrací. Trump prohlásil, že pokud Írán začne do pokojných protestujících střílet, což označil za tamní zvyk, USA jim „přijdou na pomoc“. Zdůraznil, že americké síly jsou v plné pohotovosti.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinský dronový útok v Rusku údajně zabil desítky lidí. Kyjev to popírá

První den roku 2026 přinesl tragické zprávy z okupované části Chersonské oblasti. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok hotel a kavárnu v letovisku Chorly na pobřeží Černého moře, kde právě probíhaly novoroční oslavy. Incident si podle Moskvy vyžádal nejméně 24 mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších více než 50 zraněných.

včera

Kyjev

Ukrajinci nacházejí způsoby, jak se vyrovnat s výpadky proudu kvůli ruským útokům

Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, přesto její obyvatelé odmítají nechat svůj život zastavit. Ruské útoky na energetickou soustavu se v posledních týdnech zintenzivnily a cílí na to, co prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za snahu vyvolat chaos a psychologický nátlak. Jen v prosinci 2025 zažil Kyjev průměrné denní výpadky trvající téměř deset hodin, přičemž po masivních útocích z konce roku zůstala téměř polovina města bez vytápění.

včera

Prezident Trump

Trump si ředí krev. Užívá výrazně vyšší dávky léků, než mu stanovili lékaři

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro The Wall Street Journal otevřeně promluvil o svém zdravotním stavu. Přiznal v něm, že vědomě ignoruje doporučení svých lékařů ohledně užívání aspirinu. Devětasedmdesátiletý politik uvedl, že denně bere vyšší dávku, než mu odborníci radí, což dává do souvislosti s viditelnými modřinami na svých rukou.

včera

1. ledna 2026 22:10

1. ledna 2026 20:59

Tomáš Plekanec

Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno

Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.

1. ledna 2026 20:05

Aktualizováno 1. ledna 2026 18:55

1. ledna 2026 18:12

1. ledna 2026 16:58

První den se jezdí za nové ceny. Dálniční známky podražily

První lednový den je každoročně okamžikem, kdy některé schválené změny vstupují v platnost. Řidiči tak například od dnešního dne koupí dálniční známku za vyšší cenu než v uplynulém roce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy