Zatímco se budoucnost Ukrajiny znovu ocitla na geopolitickém rýsovacím prkně, Evropa čelí svému okamžiku pravdy. Je připravena bránit Kyjev proti vnucení nevyváženého „míru“, který odmění Vladimira Putina a podkopává bezpečnost celého kontinentu? Již poněkolikáté zůstaly evropské vlády v nevědomosti o tajných amerických návrzích na ukončení ruské války. Nejnovější, zneklidňující 28bodový plán unikl do médií minulý týden a byl tak nakloněný ve prospěch Ruska, že se objevilo podezření, že byl částečně sepsán v Kremlu a to i s kostrbatě přeloženou ruskou syntaxí.
Podmínky tohoto podle webu Guardian šokujícího a trestajícího plánu by sice zmrazily frontové linie, ale vyžadovaly by, aby Kyjev postoupil rozsáhlé oblasti území, které stále kontroluje. Dále by drasticky omezil velikost jeho armády, přijal amnestii pro ruské válečné zločiny a zrůdnosti a navždy se vzdal vstupu do NATO. Není divu, že prezident Zelenskyj řekl svým spoluobčanům, že se jeho země potýká s jedním z nejtěžších momentů své historie.
Donald Trump, ve spěchu připsat si zásluhy za mír, a to zřejmě za jakoukoli cenu, dal Ukrajině ultimátum, aby odsouhlasila seznam ruských požadavků do Díkuvzdání, nebo, jak naznačil, riskovala ztrátu americké vojenské pomoci a zpravodajských informací. Dny, které následovaly, připomínaly opakování srpna, kdy Trump rozbalil červený koberec pro Putina na Aljašce a nechal evropské lídry na vedlejší koleji. Ti se tehdy hromadně hnali do Bílého domu po boku Zelenského, aby zmírnili škody.
Tentokrát, přestože Trump ukrajinského prezidenta pokáral za „nulovou vděčnost“, nouzové rozhovory v Ženevě údajně plán upravily tak, aby „podpořily suverenitu Ukrajiny“. Trump zmírnil svůj tón i ultimátum a prohlásil, že jednání s Ukrajinou nesou ovoce a jeho zvláštní vyslanec, Steve Witkoff, se brzy vrátí do Moskvy. Pokud se rýsuje přijatelnější dohoda, může to být proto, že Francie, Německo a Spojené království pomohly Ukrajině se bránit. Nejde jen o solidaritu. Tyto země mohou být v konečném důsledku vyzvány k nasazení vlastních sil, aby zajistily dodržování případné dohody.
Moskva nemá žádný důvod přijmout plán, který nepočítá s kapitulací Kyjeva. Dokonce je otázkou, zda Rusko usiluje o ukončení války vůbec. Tatiana Stanovaja z Carnegie Russia Eurasia Center prohlásila, že Putin nevidí problém v pokračování války. V tak nebezpečné chvíli je proto na Evropě více než kdy jindy, aby požadovala spravedlivý mír pro Ukrajinu. Musí tak činit jak z morálního hlediska, tak z vlastního zájmu o bezpečnost svých evropských sousedů.
Jak ale může Evropa zabránit americkému zákulisnímu jednání, zvláště pokud si Moskva ponechá ty nejvíce nepřiměřené územní požadavky a Trump ztratí trpělivost se Zelenským? Podle analytiků je klíčové předejít jakémukoli summitu Trumpa s Putinem. Evropští podporovatelé Ukrajiny musí Trumpovi jasně sdělit, že bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy. Jana Kobzová, expertka na Ukrajinu z Evropské rady pro zahraniční vztahy, poznamenala, že Evropané si sice stěžují, že nejsou u jednacího stolu, ale mají možnost jednat. Mohou zasáhnout a říci, že určité věci nebudou tolerovat.
Evropa již nyní nese většinu nákladů ukrajinského odporu, i když byla příliš váhavá, rozdělená nebo sebeuspokojená na to, aby Kyjevu poskytla potřebné vyjednávací karty. Největší evropskou pákou by se mohl ukázat neuralgický plán EU na poskytnutí „reparační půjčky“ ve výši $140$ miliard EUR pro Ukrajinu. Půjčka by byla zajištěna miliardami v ruských depozitech centrální banky zmrazených na Západě. Zkonfiskovaná aktiva, z nichž většina je uložena v Belgii, by mohla zásadně změnit téměř bankrotující status Ukrajiny a pomoci jí vyhrát válku. Návrh počítal i s použitím 100 miliard dolarů z těchto ruských aktiv na investice, přičemž 50 procent zisků by připadlo USA. Nyní musí EU urychleně rozhodnout, zda se nejprve pokusí o využití aktiv, nebo se bude snažit najít alternativní peněžní zdroje.
Brusel má podezření, že ruská ekonomika je v horším stavu, než Moskva přiznává, a to díky opatřením, jako je nový zákaz EU na dovoz ruského plynu. Kaja Kallas, vysoká představitelka EU a bývalá estonská premiérka, řekla, že Rusko chce, abychom věřili, že může pokračovat ve válce navždy, což ale není pravda. Sázky jsou pro Evropu nebezpečné, pokud se Moskvě podaří násilně měnit hranice. Nathalie Tocci, ředitelka Italského institutu pro mezinárodní záležitosti, prohlásila, že pokud Ukrajina kapituluje podle ruského plánu, je válka ve zbytku Evropy o krok blíže, a Evropané tomu rozumějí. Proto nepomáhají Ukrajině jen ze samé dobrosrdečnosti, ale proto, že je v sázce jejich vlastní bezpečnost.
Pro Tocci není nejpravděpodobnějším střednědobým scénářem ukrajinská kapitulace, ale spíše dohoda mezi USA a Ruskem, podporovaná americkými jestřáby, která nechá Evropu, aby se držela Ukrajiny. V takovém případě by se Evropané měli přestat klamat, že mohou s Trumpem na Ukrajině spolupracovat. Měli by americkému prezidentovi vřele poděkovat a přesvědčit ho, aby ustoupil a vsadil na jiný konflikt pro získání své Nobelovy ceny za mír. Ať tak či onak, válka prozatím pokračuje.
Související
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
EU (Evropská unie) , Kaja Kallasová (Estonsko) , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák