Může Evropa zabránit nespravedlivému míru na Ukrajině? Pokud selže, v sázce je toho hodně

Zatímco se budoucnost Ukrajiny znovu ocitla na geopolitickém rýsovacím prkně, Evropa čelí svému okamžiku pravdy. Je připravena bránit Kyjev proti vnucení nevyváženého „míru“, který odmění Vladimira Putina a podkopává bezpečnost celého kontinentu? Již poněkolikáté zůstaly evropské vlády v nevědomosti o tajných amerických návrzích na ukončení ruské války. Nejnovější, zneklidňující 28bodový plán unikl do médií minulý týden a byl tak nakloněný ve prospěch Ruska, že se objevilo podezření, že byl částečně sepsán v Kremlu a to i s kostrbatě přeloženou ruskou syntaxí.

Podmínky tohoto podle webu Guardian šokujícího a trestajícího plánu by sice zmrazily frontové linie, ale vyžadovaly by, aby Kyjev postoupil rozsáhlé oblasti území, které stále kontroluje. Dále by drasticky omezil velikost jeho armády, přijal amnestii pro ruské válečné zločiny a zrůdnosti a navždy se vzdal vstupu do NATO. Není divu, že prezident Zelenskyj řekl svým spoluobčanům, že se jeho země potýká s jedním z nejtěžších momentů své historie.

Donald Trump, ve spěchu připsat si zásluhy za mír, a to zřejmě za jakoukoli cenu, dal Ukrajině ultimátum, aby odsouhlasila seznam ruských požadavků do Díkuvzdání, nebo, jak naznačil, riskovala ztrátu americké vojenské pomoci a zpravodajských informací. Dny, které následovaly, připomínaly opakování srpna, kdy Trump rozbalil červený koberec pro Putina na Aljašce a nechal evropské lídry na vedlejší koleji. Ti se tehdy hromadně hnali do Bílého domu po boku Zelenského, aby zmírnili škody.

Tentokrát, přestože Trump ukrajinského prezidenta pokáral za „nulovou vděčnost“, nouzové rozhovory v Ženevě údajně plán upravily tak, aby „podpořily suverenitu Ukrajiny“. Trump zmírnil svůj tón i ultimátum a prohlásil, že jednání s Ukrajinou nesou ovoce a jeho zvláštní vyslanec, Steve Witkoff, se brzy vrátí do Moskvy. Pokud se rýsuje přijatelnější dohoda, může to být proto, že Francie, Německo a Spojené království pomohly Ukrajině se bránit. Nejde jen o solidaritu. Tyto země mohou být v konečném důsledku vyzvány k nasazení vlastních sil, aby zajistily dodržování případné dohody.

Moskva nemá žádný důvod přijmout plán, který nepočítá s kapitulací Kyjeva. Dokonce je otázkou, zda Rusko usiluje o ukončení války vůbec. Tatiana Stanovaja z Carnegie Russia Eurasia Center prohlásila, že Putin nevidí problém v pokračování války. V tak nebezpečné chvíli je proto na Evropě více než kdy jindy, aby požadovala spravedlivý mír pro Ukrajinu. Musí tak činit jak z morálního hlediska, tak z vlastního zájmu o bezpečnost svých evropských sousedů.

Jak ale může Evropa zabránit americkému zákulisnímu jednání, zvláště pokud si Moskva ponechá ty nejvíce nepřiměřené územní požadavky a Trump ztratí trpělivost se Zelenským? Podle analytiků je klíčové předejít jakémukoli summitu Trumpa s Putinem. Evropští podporovatelé Ukrajiny musí Trumpovi jasně sdělit, že bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy. Jana Kobzová, expertka na Ukrajinu z Evropské rady pro zahraniční vztahy, poznamenala, že Evropané si sice stěžují, že nejsou u jednacího stolu, ale mají možnost jednat. Mohou zasáhnout a říci, že určité věci nebudou tolerovat.

Evropa již nyní nese většinu nákladů ukrajinského odporu, i když byla příliš váhavá, rozdělená nebo sebeuspokojená na to, aby Kyjevu poskytla potřebné vyjednávací karty. Největší evropskou pákou by se mohl ukázat neuralgický plán EU na poskytnutí „reparační půjčky“ ve výši $140$ miliard EUR pro Ukrajinu. Půjčka by byla zajištěna miliardami v ruských depozitech centrální banky zmrazených na Západě. Zkonfiskovaná aktiva, z nichž většina je uložena v Belgii, by mohla zásadně změnit téměř bankrotující status Ukrajiny a pomoci jí vyhrát válku. Návrh počítal i s použitím 100 miliard dolarů z těchto ruských aktiv na investice, přičemž 50 procent zisků by připadlo USA. Nyní musí EU urychleně rozhodnout, zda se nejprve pokusí o využití aktiv, nebo se bude snažit najít alternativní peněžní zdroje.

Brusel má podezření, že ruská ekonomika je v horším stavu, než Moskva přiznává, a to díky opatřením, jako je nový zákaz EU na dovoz ruského plynu. Kaja Kallas, vysoká představitelka EU a bývalá estonská premiérka, řekla, že Rusko chce, abychom věřili, že může pokračovat ve válce navždy, což ale není pravda. Sázky jsou pro Evropu nebezpečné, pokud se Moskvě podaří násilně měnit hranice. Nathalie Tocci, ředitelka Italského institutu pro mezinárodní záležitosti, prohlásila, že pokud Ukrajina kapituluje podle ruského plánu, je válka ve zbytku Evropy o krok blíže, a Evropané tomu rozumějí. Proto nepomáhají Ukrajině jen ze samé dobrosrdečnosti, ale proto, že je v sázce jejich vlastní bezpečnost.

Pro Tocci není nejpravděpodobnějším střednědobým scénářem ukrajinská kapitulace, ale spíše dohoda mezi USA a Ruskem, podporovaná americkými jestřáby, která nechá Evropu, aby se držela Ukrajiny. V takovém případě by se Evropané měli přestat klamat, že mohou s Trumpem na Ukrajině spolupracovat. Měli by americkému prezidentovi vřele poděkovat a přesvědčit ho, aby ustoupil a vsadil na jiný konflikt pro získání své Nobelovy ceny za mír. Ať tak či onak, válka prozatím pokračuje.

Související

Evropská unie

Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly

Evropská unie se v reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska rozhodla k razantnímu kroku. Evropský parlament dnes podle BBC pozastavil schvalování klíčové obchodní dohody s USA, která byla v přípravě od loňského července. Bernd Lange, předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, na tiskové konferenci prohlásil, že v situaci, kdy USA používají cla jako nástroj politického nátlaku a ohrožují suverenitu členského státu, není jiná možnost než spolupráci přerušit.
Evropský parlament

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku, který může definitivně pohřbít naděje na stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy. Podle zdrojů serveru BBC z výboru pro mezinárodní obchod hodlají europoslanci pozastavit schvalování obchodní dohody, kterou loni v červenci uzavřela šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen s Donaldem Trumpem. Rozhodnutí by mělo být oficiálně oznámeno ve středu odpoledne během zasedání ve Štrasburku.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Kaja Kallasová (Estonsko) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 3 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 4 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy