Na Valném shromáždění OSN chybí přední politici, například Macron. Poslankyně mluví o ztrátě

Několik mocných světových politiků se nevyskytlo na letošním Valném shromáždění Organizace spojených národů. Zatímco u ruského lídra Vladimira Putina a jeho čínského protějška Si Ťin-pchinga už je to normou, absence francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Rishiho Sunaka překvapila. O jejich absenci informoval server Politico. 

Z Rady bezpečnosti OSN se na Valné shromáždění dostavil pouze americký prezident Joe Biden. Jeho projevu to poskytlo daleko vyšší pozornost. Ztratit na tom může nejen čínský a ruský lídr, ale také indický premiér Nárendra Módí. 

Zejména Macronův program na příští týdny je plně nabitý. Ve francouzské metropoli bude hostit britského krále Karla III., jehož návštěva byla kvůli jarním protestům původně odložena. Do Francie přicestuje rovněž předseda britské labouristické strany Keir Starmer a papež František. 

Jeden z nejmenovaných francouzských ministrů má jasno. „Macron byl právě na summitu G20. Bude mít za sebou spoustu zahraničněpolitických aktivit, takže je tu otázka času a vyváženosti. Dalším smyslem Valného shromáždění OSN je pronést velký projev, ale nedošlo k přehodnocení francouzské zahraniční politiky, takže není třeba dělat projev každý rok,“ shrnul.

Například poslankyně francouzského parlamentu Anne Genetetová je z jeho absence na Valném shromáždění zklamaná. „Bude to pro nás ztráta. Jsem přesvědčena, že jet na Valné shromáždění OSN je užitečné, jsou tam velké projevy a diplomatické rozhovory, které jsou opravdu intenzivní. Je nezbytné pochopit a přesvědčit ostatní,“ vysvětlila. 

Britský premiér Sunak zase řeší vnitropolitické problémy. Jeho konzervativci se v předvolebních průzkumech propadají a snaží se soustředit na domácí politiku. Jeho absence je ale překvapivá hlavně kvůli tomu, že mělo jít o jeho první Valné shromáždění ve funkci předsedy britské vlády. 

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

Více souvisejících

Emmanuel Macron OSN Rishi Sunak diplomacie Naréndra Módí (indický premiér)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump jako nový nejlepší přítel Ruska? V podhradí Kremlu sní lidé o míru

Uplynulý týden změnil úplně vše: tradiční transatlantické spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy se otřáslo, zatímco Rusko se posunulo přesně tam, kam chtělo. Zaujalo silnou pozici v globální politice, aniž by v jednáních o ukončení války na Ukrajině muselo učinit jakékoli ústupky. píše britská stanice BBC. 

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Papež František

Papež František měl klidnou noc, prozradil Vatikán

Papež František, jemuž byl diagnostikován začínající oboustranný zápal plic, zůstává v péči lékařů. Informoval o tom server Vatican News. Noc na středu se podle Vatikánu obešla bez jakýchkoliv komplikací. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Kateřina Konečná

Komunistka Konečná komentovala rozhodnutí Pekarové Adamové. U omluvy něco nehraje

Předsedkyně koalice Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) schytala ostrou kritiku za své prohlášení na sociální síti X, kde se opřela do rozhodnutí Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) nekandidovat ze zdravotních důvodů slovy: „Od kdy je svědomí zdravotní problém?“ Zprvu se za svůj příspěvek omluvila, o chvíli později už ale svalovala vinu na spolupracovníky. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Osud Ukrajiny se řeší bez Evropy. Letitý problém unie se opět projevuje

Nová americká prezidentská administrativa přinesla do Evropy vlnu nejistoty. Spojené státy zahájily jednání s Ruskem o Ukrajině, aniž by k nim přizvaly zástupce Evropské unie či samotné Ukrajiny. Tento krok jen potvrzuje dlouhodobý problém Unie – neschopnost dosáhnout jednotného postoje v zahraniční politice.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Chřipka je v Česku aktuálně v plné síle. Podlehlo jí 67 osob

Chřipková epidemie v Česku podle nejnovějších pondělních dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nadále pokračuje. Na sto tisíc obyvatel připadalo v uplynulém týdnu 2138 nemocných. Oproti předchozímu týdnu šlo o mírný pokles o 3,7 %. Případů ubývá u dětí, naopak u dospělých nemocnost roste.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy