Napětí v Karibiku eskaluje. Trump zvažuje vojenskou akci ve Venezuele, Maduro mobilizuje armádu

Představitelé Trumpovy administrativy v soukromí připustili, že cílem intenzivního tlaku USA je sesadit Madura, což byl cíl již během Trumpova prvního funkčního období, kdy Bílý dům v roce 2019 uznal venezuelského opozičního lídra Juana Guaidóa za legitimního prezidenta země. Zatímco Trumpův tým na podzim tlak zvyšuje, Maduro stupňuje rétoriku a propagandu pro Venezuelany. Současně také vyzývá k novým vojenským cvičením Bolívarských národních ozbrojených sil, které čítají zhruba 123 000 členů.

V uplynulých týdnech americká armáda přesunula do oblasti válečné lodě a další zbraně. Soustředila se také na lodě u venezuelského pobřeží, o kterých tvrdí, že převážejí drogy. Ve středu Trump potvrdil, že autorizoval CIA k provádění tajných operací ve Venezuele. Uvedl rovněž, že Spojené státy zvažují údery na venezuelské území. Prezident prohlásil, že „určitě zvažujeme nyní pevninu, protože moře máme velmi dobře pod kontrolou.“

Maduro tvrdí, že jeho dobrovolné milice mají nyní více než 8 milionů záložníků, ačkoliv odborníci zpochybňují toto číslo i kvalitu výcviku vojáků. K 17. říjnu bylo v rámci Madurovy vojenské mobilizace s názvem Nezávislost 200 militarizováno 20 z 23 venezuelských států. Trump na svém účtu na síti Truth Social minulý měsíc zesměšnil video, kde ženy, z nichž některé vypadaly obézně, běhají se zbraněmi během údajného výcviku venezuelské milice.

Trumpova administrativa měsíce v tichosti připravovala půdu pro možnou vojenskou akci ve Venezuele, a to spojováním Madura s obchodníky s drogami a kartely, které oficiální místa označují za teroristické skupiny. Tyto skupiny podle nich představují bezprostřední hrozbu pro Spojené státy. Dosud neexistuje žádný náznak, že by se Trump rozhodl k takovému kroku přistoupit nebo přímo zaútočit na venezuelského vůdce.

Zdroje pro CNN uvedly, že cílem je namísto toho vyvinout na Madura tlak, aby odstoupil sám, a to zčásti vytvořením věrohodné hrozby americké vojenské akce v případě, že tak neučiní. Nedávné údery proti údajným drogovým lodím v Karibiku jsou jasným vzkazem Madurovi. Zdroje poznamenaly, že administrativa záměrně spojuje venezuelského vůdce se skupinami obchodujícími s drogami a kartely.

Trump ve středu uvedl, že autorizoval CIA k operacím ve Venezuele s cílem omezit tok migrantů a drog z této jihoamerické země, ale neřekl přímo, že se budou pokoušet o Madurouvo odstranění. Tato prohlášení jsou Trumpovými nejrozsáhlejšími komentáři k jeho rozhodnutí rozšířit pravomoci CIA k smrtícím úderům a provádění tajných akcí v regionu.

Maduro ve středečním televizním projevu kritizoval to, co popsal jako historii CIA v oblasti změn režimů a státních převratů po celém světě. Na státní televizi prohlásil, že venezuelský lid je „jednotný a uvědomělý“ a má prostředky k tomu, aby „opět porazil toto otevřené spiknutí proti míru a stabilitě Venezuely.“

I přes hrozbu ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy pokračuje každodenní život ve Venezuele. Uprostřed Caracasu, v divadle Teresa Carreño, měla premiéru vyprodaná hudební show jen několik dní poté, co se na západě města sešlo přes tisíc lidí na známé salsa party. Venezuelané však stále častěji diskutují o amerických válečných lodích v Karibském moři a obávají se možného amerického útoku. Ivonne Caña, která pracuje jako kuchařka, uvedla, že žije v nejistotě, obává se o rodinu a nakupuje domů více potravin než obvykle. Strach prý pociťuje nejvíce v noci: „Špatně spíme.“

Někteří Venezuelané opatrně vyjadřují podporu tlaku USA na Madura. V posledních dnech se na nejméně deseti univerzitních kampusech po celé zemi objevily transparenty s hesly jako „Děje se to… svoboda se načítá na 95 %“ – jde o formu pokojného protestu na místech, kde se politické otázky kvůli obavám z vládních represálií řeší jen zřídka. Mezitím Maduro dále omezil občanské svobody ve Venezuele. Koncem září vláda oznámila, že prezident podepsal dekret o „externí rozrušenosti“, který popsal jako „ústavní obranný nástroj pro případ, že by země čelila vojenské agresi.“

Dekret o výjimečném stavu by umožnil Madurovi omezit ústavní záruky a podle analytiků by mu udělil široké politické, sociální a ekonomické pravomoci. Zatímco Maduro obviňuje americkou administrativu ze snahy ukrást ropné bohatství země, blízkost americké vojenské přítomnosti se zvyšuje. Tři bombardéry B-52 amerického letectva přeletěly ve středu podél pobřeží Venezuely po dobu více než čtyř hodin.

Bombardéry vzlétly z letecké základny Barksdale v Louisianě a po určitou dobu měly aktivované lokalizační majáky ve venezuelském letovém informačním regionu (FIR). V jednu chvíli se přiblížily na pouhých 53 mil k ostrovu La Orchila, kde Madurovy síly minulý měsíc prováděly cvičení. V nejbližším bodě letouny letěly 132 mil od venezuelské pevniny. Zůstaly v části venezuelského FIR, která je mezinárodním vzdušným prostorem, ale je řízena leteckým úřadem země.

Několik zdrojů pro CNN potvrdilo, že nedávné vojenské údery USA na drogové lodě jsou pouze začátkem rozsáhlejšího úsilí o očištění regionu od obchodu s narkotiky a potenciální sesazení Madura od moci. Armáda dosud provedla nejméně šest úderů na šest samostatných lodí v Karibiku.

Argument, že obchodníci s drogami představují bezprostřední hrozbu pro Američany, je jádrem tajného právního zdůvodnění Trumpovy administrativy pro provádění vojenských úderů na údajné drogové lodě v Karibiku – a potenciálně i mimo něj. Stanovisko ministerstva spravedlnosti obsahuje také tajný a rozsáhlý seznam skupin, které podle Trumpovy administrativy mohou být nyní považovány za nepřátelské bojovníky namísto zločinců. To by znamenalo, že mohou být na příkaz prezidenta souhrnně zabiti bez řádného soudního procesu.

Právní experti označili toto stanovisko za významné, neboť zjevně ospravedlňuje neomezenou válku proti tajnému seznamu skupin a potenciálně poskytuje záminku k jednostranné vojenské akci USA proti široké škále cílů v regionu. Někteří vojenští právníci, včetně expertů na mezinárodní právo v rámci Kanceláře generálního poradce ministerstva obrany (DoD), vyjádřili obavy ohledně zákonnosti smrtících úderů na podezřelé obchodníky s drogami. Nicméně vnitřní nesouhlas pravděpodobně Trumpovu administrativu neodradí od pokračování vojenské kampaně v regionu.

Nejnovější známka interních obav ohledně těchto úderů se objevila ve čtvrtek, kdy admirál dohlížející na Jižní velitelství USA (SOUTHCOM), které je zodpovědné za síly v Karibiku, oznámil, že odchází do důchodu pouhý rok po nástupu do funkce. Mezi ministrem obrany Petem Hegsethem a admirálem Alvinem Holseyem panovalo napětí několik týdnů, než admirál oznámil svůj odchod.

Hegseth se domníval, že Holsey nepostupuje dostatečně rychle a agresivně v boji proti obchodníkům s drogami v Karibiku. Stěžoval si také, že nedostává potřebné informace o operacích. SOUTHCOM se však obával, že operace nejsou v souladu se zákonem. V pátek americká armáda zadržela dva přeživší ze šestého známého úderu na údajné drogové lodě v Karibiku. Je to poprvé, co americký úder nezabil okamžitě všechny na palubě. Oba přeživší jsou v současné době drženi na plavidle amerického námořnictva, což vyvolává řadu nových právních otázek.