NATO drží prst na spoušti. Mohou ale státy skutečně sestřelovat ruská letadla?

Pravidla angažovanosti NATO jsou přísně utajovaná. Tyto parametry definují, co mohou vojenské síly v dané situaci dělat. Podle Oany Lungescu, bývalé mluvčí NATO, jsou tato pravidla v souladu s politickým cílem aliance.

Tím je odradit útok a zabránit konfliktu, a pokud to selže, pak se bránit a zvítězit. Nicméně jakékoliv politické rozhodnutí, včetně pravidel angažovanosti, vyžaduje jednomyslný konsensus všech členů Severoatlantické rady.

Navzdory utajeným pravidlům angažovanosti mohou národní ozbrojené síly na svém vlastním území jednat na základě vlastního uvážení, pokud jsou pod národním velením. Například Litva nedávno přijala nová pravidla, která umožňují jejím ozbrojeným silám reagovat „dříve a rychleji“ na narušení vzdušného prostoru.

Polský premiér Donald Tusk rovněž uvedl, že jeho země je „připravena na jakékoli rozhodnutí, jehož cílem je zničit objekty, které nás mohou ohrozit“, ale zároveň dodal, že v takových případech je nutné dosáhnout konsensu se všemi spojenci.

I když v poslední době došlo k několika incidentům, kdy ruská letadla narušila vzdušný prostor zemí NATO, aliance je nesestřelila. V případě Estonska, kde tři ruské stroje MiG-31 pronikly do vzdušného prostoru na 12 minut, NATO letadla nesestřelilo, protože podle generálního tajemníka Marka Rutteho nebyla vnímána „žádná bezprostřední hrozba“. Navíc podle bývalého náčelníka estonského letectva Jaaka Tariena se v době míru síla okamžitě nepoužívá, protože se vychází z předpokladu, že narušení by mohlo být omylem.

Podle ukrajinského vojenského analytika Mykoly Bielieskova hrálo roli v reakci NATO i riziko eskalace konfliktu a nejistota ohledně postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropské země se obávají, že by je Trump v případě ostré reakce nepodpořil. Sám Trump na Valném shromáždění OSN na otázku, zda by členské země NATO měly sestřelit ruské letouny narušující jejich vzdušný prostor, odpověděl: „Ano, myslím, že by měly.“

V minulosti došlo k situaci, kdy země NATO sestřelila ruské letadlo. V roce 2015 Turecko sestřelilo ruský letoun Suchoj-24M poté, co na 17 sekund narušil jeho vzdušný prostor. Tento incident, ačkoliv nebyl součástí mise NATO, se ukázal jako vysoce účinný. Rusko tehdy uvalilo na Turecko obchodní sankce, ale ruská letadla přestala tureckým vzdušným prostorem létat.

Nyní se vede debata o tom, zda by pravidla pro mise letecké policie NATO neměla být zpřísněna. Estonští, litevští a čeští politici, jako například prezident Petr Pavel, vyzývají k rázné reakci na ruské provokace, včetně sestřelení ruských letadel.