NATO vyslyšelo Zelenského. O protivzdušné obraně bude jednat s Ukrajinou už zítra

Zasedání Rady NATO – Ukrajina, o které požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se uskuteční v pátek. Zelenskyj by měl jednat s ministry obrany členských zemí Aliance, oznámil její generální tajemník Jens Stoltenberg.

Na jednání Rady NATO - Ukrajina bude podle Stoltenberga prvořadým tématem větší podpora Kyjeva. "Hlavním tématem bude protivzdušná obrana, ale i munice na základě české iniciativy. Budeme si tedy povídat o těchto dvou tématech - kdy se munice nakoupí a kdy se dostane na Ukrajinu," upřesnil obsah setkání šéf NATO.

Po středečním jednání s předsedy vlád ČR, Dánska a Nizozemska uvedl, že vojenskou pomoc Kyjevu považuje za prioritu. "NATO má nějaké své obranné plány a cíle, jaké kapacity by každý člen měl mít. Je důležité, aby všichni členové tyto kapacity naplňovali. Ale pokud jediný způsob, jak podpořit Ukrajinu, je jít pod tyto cíle, tak je to správné," vysvětlil .

"Dnes jsme se dohodli, že NATO by mělo mít větší roli v koordinaci bezpečnosti a výcviku pro Ukrajinu. Dohodli jsme se také, že je třeba, aby Ukrajina měla předvídatelnou finanční podporu v dlouhodobém měřítku a na tom budeme urgentně pracovat," dodal šéf NATO .

Premiér Petr Fiala po jednání se Stoltenbergem zdůraznil, že je třeba hledat nové cesty pomoci. Zopakoval, že díky české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu se už podařilo vysbírat prostředky na 500.000 kusů, z čehož 200.000 je již smluvně zajištěno a při dalších 300.000 tento proces probíhá. "Věříme, že první dodávky na Ukrajinu dorazí v červnu," avizoval premiér.

Ukrajině chybí dostatečná vzdušná obrana k tomu, aby dokázala zastavit ruský útok na město Černihiv na severu země, který si vyžádal již deset obětí na životech, uvedl ve středu Zelenskyj.

Ve svém příspěvku na sociální síti Telegram prohlásil, že nedávný útok na Černihiv by se neuskutečnil, kdyby měla Ukrajina adekvátní vybavení pro vzdušnou obranu a pokud by bylo odhodlání světa k vzdoru proti ruskému teroru dostatečné.

Počet obětí středečního útoku na Černihiv stoupl na nejméně deset mrtvých a 20 zraněných. Gubernátor Černihivské oblasti Viačeslav Čaus uvedl, že probíhá záchranná operace a lidé jsou pod troskami.

Podle primátora Černihivu Olexandra Lomaka byl infrastrukturní objekt přímo zasažen útokem a těžce poškozena osmipatrová budova. Lomak také poznamenal, že ruské síly zesílily své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, i když budova zasažená útokem nesouvisela s výrobou energie.

Ukrajina dlouhodobě žádá své spojence o dodání sofistikovanějších systémů vzdušné obrany, aby mohla odrazit systematické ruské útoky na svou klíčovou infrastrukturu.

Město Černihiv se nachází asi 145 kilometrů severně od Kyjeva a před začátkem konfliktu v něm žilo přibližně 285 000 lidí. Černihivská oblast, která sousedí s Běloruskem, byla na začátku invaze částečně okupována. Po stažení ruských vojsk byla většinou ušetřena od rozsáhlých bojů. 

Zelenskyj už dříve tento týden uvedl, že Rusko dokázalo zničit důležitou elektrárnu dodávající elektrickou energii do Kyjeva, protože Ukrajině došly obranné rakety. 

Rusko více než tři týdny téměř neustále útočí na ukrajinskou energetickou síť, v důsledku čehož zůstaly bez dodávek elektrické energie miliony lidí. Trypilská tepelná elektrárna, která je jedním z největších dodavatelů energie v Kyjevské oblasti, zničil ruský raketový útok 11. dubna.

"Letělo tam 11 raket. Zničili jsme prvních sedm. Čtyři zničili Trypilskou, proč? Protože jsme měli nula raket," uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro americkou stanici PBS. "Došly nám rakety na obranu Trypilské," řekl ukrajinský prezident.

Ukrajina je stále více frustrována zdržováním pomoci od jejích spojenců, konstatuje AFP. Kyjev přitom pravidelně upozorňuje na nedostatky ve své vzdušné obraně, kterou potřebuje k odvracení ruských útoků.

Zelenskyj poskytl rozhovor v době, kdy ukrajinská energetická síť čelí dalšímu tlaku po nočních bouřkách, kdy zůstaly tisíce lidí bez elektřiny. "V důsledku nepříznivého počasí zůstalo bez dodávek elektrické energie 173 obcí ve čtyřech oblastech," uvedlo v úterý ukrajinské ministerstvo energetiky.

Vlna ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, kterou Moskva spustila minulý měsíc, zapříčinila zničení většiny ukrajinských tepelných elektráren nebo jejich obsazení ruskými jednotkami.  

Související

Více souvisejících

NATO Ukrajina válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trumpova touha po Grónsku dokazuje, že se v otázce počasí spletl

Zatímco prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska mohlo působit jako absurdní návrat do dob koloniální expanze, bližší pohled odhaluje, že jde spíše o reakci na rychle se měnící svět formovaný klimatickou změnou. Tání ledovců v Arktidě a strategické soupeření mezi USA, Ruskem a Čínou ukazují, že Grónsko hraje v tomto globálním zápase klíčovou roli. Uvedl to server Politico.

před 9 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ruské elity promluvily: Jsme zklamaní. Čekali jsme konec v roce 2024

Rok 2024 měl být podle mnohých ruských elit rokem ukončení války na Ukrajině. Místo toho však konflikt trvá dál a únavu střídá frustrace z ekonomických potíží a pokračujících sankcí. Informace od zdrojů blízkých Kremlu ukazují, že rozčarování se šíří jak mezi vládními představiteli, tak mezi byznysovými kruhy. 

před 10 hodinami

před 13 hodinami

včera

Princ Andrew

Britská monarchie řeší nepříjemnost. Prince Andrewa nahlásili policistům

Pověst britské královské rodiny je opět ohrožena kvůli minulosti prince Andrewa. Mladšího bratra krále Karla III. nahlásila antimonarchistická skupina Republic policii. Její představitelé nařkli Andrewa z toho, že použil falešné jméno při registraci svých podnikatelských aktivit. Upozornila na to BBC. 

včera

Robert Fico

Fico byl ve Vietnamu déle, než se myslelo, ukazuje nové odhalení

Slovensko nadále řeší vánoční pobyt premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve Vietnamu. Nově se ukazuje, že v asijské zemi byl přinejmenším od 27. prosince. Nadace Zastavme korupciu identifikovala hotelový pokoj z videa, které zmíněného dne zveřejnil. Upozornil na to server aktuality.sk. 

včera

včera

Princ William se svou rodinou

Navzdory očekávání. Princ William nejede na pohřeb Cartera, král posílá bratra

Princezna Kate oslaví ve čtvrtek 43. narozeniny. Bude slavit poprvé od chvíle, co porazila zákeřnou rakovinu. Nejspíš i proto se princ William rozhodl požádat svého otce, tedy krále Karla III., o uvolnění z jednoho důležitého závazku. Británii tak na pohřbu bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera nebude reprezentovat král, ale ani následník trůnu.

včera

Slavia hlásí další posilu. Z mladoboleslavského Kušeje udělala jednoho z nejdražších hráčů

To, o čem se v tuzemském fotbalovém zákulisí mluvilo posledních několik dní, se v úterý stalo skutečností. Fotbalová Slavia oznámila, že její novou posilou se stal čtyřiadvacetiletý ofenzivní univerzál a český reprezentant Vasil Kušej, který do Edenu přestoupil z Mladé Boleslavi. Obě strany se dohodly na smlouvě trvající až do prosince roku 2028, přičemž neoficiální informace hovoří o tom, že měl do Slavie přijít za zhruba 60 milionů korun, což by z něj činilo druhého druhou nejdražší posilu v historii české nejvyšší soutěže.

Zdroj: David Holub

Další zprávy