Německo definitivně končí s jadernou energetikou, v sobotu uzavře poslední reaktory

Jaderné reaktory budou postupně zdemolovány, stát by se tak mohlo v příštích 15 letech. Problémem zůstane radioaktivní odpad, pro který Německo zatím hledá trvalé úložiště.

V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. V nich vidí nejen klimaticky šetrné řešení pro ochranu planety, ale také energetickou bezpečnost. Němci se tím totiž zbaví závislosti na fosilních palivech, jejichž vlastní zdroje pro svou potřebu nemají.

V Německu nyní dosluhují poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku. Kvůli energetické krizi, která naplno propukla po ruské invazi na Ukrajinu, kdy Evropa začala rychle nahrazovat plyn a ropu z Ruska surovinami z jiných zdrojů, poslanci na návrh vlády chod reaktorů prodloužili do 15. dubna.

Na uzavření reaktorů panuje v Německu široká politická i společenská shoda, sporným je ale termín, kdy se tak má stát. O ukončení výroby energie z jádra rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.

Výhrady proti odpojení reaktorů v posledních dnech vyjadřují hospodářské svazy. Šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian poukázal na to, že Německo by mělo s tímto krokem počkat až do překonání energetické krize, neboť ceny energií i přes pokles cen zemního plynu zůstávají vysoké. Za další důvod ponechání reaktorů v provozu označil energetickou bezpečnost za současné složité mezinárodní situace.

S delším provozem jaderných elektráren by nyní souhlasila i většina veřejnosti. Z průzkumu agentury Insa pro nedělník Bild am Sonntag vyplynulo, že 52 procent Němců vidí rozhodnutí ukončit provoz zbývajících tří jaderných elektráren jako špatné, 37 procent ho naopak podporuje a zbytek nemá jasný názor.

Opozice a také vládní liberálové žádali delší lhůtu pro trvalé odpojení jaderných elektráren, navrhovali dva roky, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítl. Jaderný provoz v Německu tak v sobotu definitivně skončí.

Když Lemkeová na konci března na tiskové konferenci hovořila o úkolech, které zemi po odpojení reaktorů čekají, prohlásila, že 15. dubna Německo vstoupí do nové éry. "Odchod od jádra učiní naši zemi bezpečnější, protože nukleární energetika je vysoce rizikovou technologií. To nám ukázaly například nehody ve Fukušimě a Černobylu, obzvláště to platí ve válečných časech," řekla tehdy.

Lemkeová rovněž upozornila, že odstavením reaktorů se Německo rizik jaderné energetiky nezbaví. Zůstane zde obrovské množství radioaktivního odpadu. "Jaderné elektrárny jsme v naší zemi používali po tři generace, odpad ale bude nebezpečný ještě po 30.000 generací," řekla.

Německé ochranářské sdružení BUND uvádí, že Německo se bude muset vypořádat s více než 600.000 kubickými metry slabě a středně radioaktivního odpadu a se zhruba 30.000 kubíky vysoce radioaktivního odpadu.

Pro trvalé uložení vysoce radioaktivního odpadu Německo místo teprve hledá. Jak by takový sklad měl vypadat, upravuje zákon, který uvádí, že geologická stabilita by měla zajistit bezpečné uložení na milion let. Rozhodnutí o lokalitě by mělo padnout do roku 2031, aby se k roku 2050 mohlo začít se skladováním.

Po odklonu od jádra chce Německo skončit také s produkcí energie spalováním uhlí. Vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny do roku 2030.

Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Loni to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by země měla být klimaticky neutrální. To je stav, kdy emise skleníkových plynů a opatření na jejich neutralizaci jsou v rovnováze.