Polská vláda odmítla žádost Ukrajiny o poskytnutí zbraní zakoupených od Jižní Koreje, uvedl to polský prezident Andrzej Duda během návštěvy v Soulu. Polsko chce tyto zbraně ponechat výhradně pro vlastní bezpečnost a obranu.
„Nepřichází v úvahu žádný scénář, podle kterého bychom komukoli předali zbraně, které jsme nedávno nakoupili za miliardy zlotých z kapes našich daňových poplatníků,“ prohlásil Duda, jehož slova citoval server Kyiv Independent.
I kdyby Jižní Korea souhlasila s transferem zbraní na Ukrajinu, Polsko své zásoby nepředá. Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola by však Soul mohl o možnosti poskytnout Ukrajině zbraně uvažovat, a to v závislosti na rostoucí vojenské spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou. Oba státníci zároveň odsoudili případné vyslání severokorejských vojáků do Ruska.
Během jednání Jun Sok-jol přislíbil podporu Polsku v rámci dohody o dodávce dalších tanků K2, jejíž hodnota se odhaduje na přibližně 6,5 miliardy eur.
Polsko a Jižní Korea podepsaly od roku 2022 dohody v hodnotě 11,5 miliardy eur na nákup vojenské techniky, včetně tanků K2, samohybných houfnic K9, lehkých útočných letadel FA-50 a raketometů K239 Čchun-mo, což má posílit polskou obranu. Další dohody následovaly v prosinci 2023 a dubnu 2024, kdy Polsko zakoupilo houfnice K9 za 2,5 miliardy eur a systémy K239 Čchun-mo za 1,5 miliardy eur.
Jižní Korea přitom sama zvažuje změnu své dosavadní politiky nedodávat smrtící zbraně přímo Ukrajině. Tato možnost se objevila po zprávách o nasazení severokorejských vojáků v Rusku, které by mohly být využity ve válce na Ukrajině. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol to oznámil po čtvrtečním setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
"Pokud Severní Korea vyšle příslušníky speciálních sil do války na Ukrajině, budeme krok za krokem poskytovat Ukrajině podporu a zvážíme přijetí nezbytných opatření pro bezpečnost Korejského poloostrova," uvedl Jun Sok-jol během společné tiskové konference. Dodal, že dosavadní zásada nedodávat smrtící zbraně může být přehodnocena v závislosti na aktivitách Severní Koreje.
Jihokorejská tajná služba a Bílý dům potvrdily, že na ruský Dálný východ bylo v první polovině října přesunuto přibližně 3000 severokorejských vojáků. Ti mají být vycvičeni a potenciálně nasazeni v probíhající válce na Ukrajině. Tento krok prezident Jun Sok-jol i polský prezident Andrzej Duda odsoudili jako přímé porušení Charty OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Prezidenti varovali, že tato spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje vážnou hrozbu nejen pro Korejský poloostrov, ale také pro globální bezpečnost. "Korejská republika nebude nečinně přihlížet a přijme nezbytná opatření v koordinaci s mezinárodním společenstvím," dodal Jun Sok-jol.
Tato možná změna v jihokorejské politice přichází ve chvíli, kdy se svět stále více zaměřuje na rostoucí vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem, která by mohla ovlivnit rovnováhu sil v několika klíčových konfliktech, včetně války na Ukrajině.
Související
Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Andrzej Duda , válka na Ukrajině , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
před 2 hodinami
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
před 4 hodinami
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
před 5 hodinami
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
před 6 hodinami
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
před 8 hodinami
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
před 9 hodinami
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
před 10 hodinami
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
před 11 hodinami
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
před 12 hodinami
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
před 14 hodinami
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 15 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.
Zdroj: Libor Novák