Polská vláda odmítla žádost Ukrajiny o poskytnutí zbraní zakoupených od Jižní Koreje, uvedl to polský prezident Andrzej Duda během návštěvy v Soulu. Polsko chce tyto zbraně ponechat výhradně pro vlastní bezpečnost a obranu.
„Nepřichází v úvahu žádný scénář, podle kterého bychom komukoli předali zbraně, které jsme nedávno nakoupili za miliardy zlotých z kapes našich daňových poplatníků,“ prohlásil Duda, jehož slova citoval server Kyiv Independent.
I kdyby Jižní Korea souhlasila s transferem zbraní na Ukrajinu, Polsko své zásoby nepředá. Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola by však Soul mohl o možnosti poskytnout Ukrajině zbraně uvažovat, a to v závislosti na rostoucí vojenské spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou. Oba státníci zároveň odsoudili případné vyslání severokorejských vojáků do Ruska.
Během jednání Jun Sok-jol přislíbil podporu Polsku v rámci dohody o dodávce dalších tanků K2, jejíž hodnota se odhaduje na přibližně 6,5 miliardy eur.
Polsko a Jižní Korea podepsaly od roku 2022 dohody v hodnotě 11,5 miliardy eur na nákup vojenské techniky, včetně tanků K2, samohybných houfnic K9, lehkých útočných letadel FA-50 a raketometů K239 Čchun-mo, což má posílit polskou obranu. Další dohody následovaly v prosinci 2023 a dubnu 2024, kdy Polsko zakoupilo houfnice K9 za 2,5 miliardy eur a systémy K239 Čchun-mo za 1,5 miliardy eur.
Jižní Korea přitom sama zvažuje změnu své dosavadní politiky nedodávat smrtící zbraně přímo Ukrajině. Tato možnost se objevila po zprávách o nasazení severokorejských vojáků v Rusku, které by mohly být využity ve válce na Ukrajině. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol to oznámil po čtvrtečním setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
"Pokud Severní Korea vyšle příslušníky speciálních sil do války na Ukrajině, budeme krok za krokem poskytovat Ukrajině podporu a zvážíme přijetí nezbytných opatření pro bezpečnost Korejského poloostrova," uvedl Jun Sok-jol během společné tiskové konference. Dodal, že dosavadní zásada nedodávat smrtící zbraně může být přehodnocena v závislosti na aktivitách Severní Koreje.
Jihokorejská tajná služba a Bílý dům potvrdily, že na ruský Dálný východ bylo v první polovině října přesunuto přibližně 3000 severokorejských vojáků. Ti mají být vycvičeni a potenciálně nasazeni v probíhající válce na Ukrajině. Tento krok prezident Jun Sok-jol i polský prezident Andrzej Duda odsoudili jako přímé porušení Charty OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Prezidenti varovali, že tato spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje vážnou hrozbu nejen pro Korejský poloostrov, ale také pro globální bezpečnost. "Korejská republika nebude nečinně přihlížet a přijme nezbytná opatření v koordinaci s mezinárodním společenstvím," dodal Jun Sok-jol.
Tato možná změna v jihokorejské politice přichází ve chvíli, kdy se svět stále více zaměřuje na rostoucí vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem, která by mohla ovlivnit rovnováhu sil v několika klíčových konfliktech, včetně války na Ukrajině.
Související
Duda v Polsku schytává nálož kritiky za účast na Zemanově oslavě
Ničivé povodně probouzejí Česko a Polsko. Chystá se jednání o společné ochraně
Andrzej Duda , válka na Ukrajině , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 1 hodinou
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 2 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
včera
NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území
včera
Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin
včera
Jižní Korea vyhlásila výjimečný stav. Kvůli KLDR zavádí stanné právo
včera
Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael
včera
Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku
včera
Česku se zatykač na Netanjahua nelíbí. Zvažuje zastavení financování ICC
včera
Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců
včera
Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám
včera
Jak efektivní jsou vojáci z KLDR? Režim zadržuje jejich rodiny, aby se vůbec vrátili domů
včera
Rozpad Bašárova režimu je reálná alternativa. Turkům jde i o likvidaci životaschopné Sýrie, míní expert
včera
Vzdejte se území za příměří, navrhují Ukrajině. Jenže Putin o to vůbec nestojí, varují experti
včera
Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják
včera
Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame
Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.
Zdroj: Libor Novák