Ruské bombardéry, které ještě před týdnem mířily na sever Sýrie, aby ničily pozice rebelů, nyní sdílejí prostor se stejnými skupinami, jež převzaly moc po pádu režimu Bašára al-Asada. Rebelové HTS, kteří vedli bleskovou ofenzivu a během 12 dnů ovládli většinu země, nyní vedou s Ruskem jednání o budoucnosti jeho vojenských základen v Sýrii.
Podle zástupce ruské armády, který umožnil redaktorům The Guardian vzácný přístup na základnu Chmejmím, byla komunikace s HTS zahájena před týdnem. Cílem bylo sladit vojenské aktivity Ruska a nových syrských vůdců.
„Ani jedna strana neprovokuje a atmosféra je zatím klidná,“ uvedl ruský důstojník, zatímco ukazoval na bedny humanitární pomoci s logem ruského ministerstva obrany.
HTS přistupuje k Rusku pragmaticky, ačkoli jeho letectvo od roku 2015 bombardovalo civilní i vojenské cíle v Sýrii. Podle jednoho z představitelů HTS nejsou v jednáních „žádné červené čáry“. Rozhovory se zaměřují na strategické zájmy, nikoli na ideologii.
Klíčovým bodem jednání je budoucnost ruské základny Chmejmím a přístavu Tartús, jediného ruského námořního přístavu ve Středozemním moři. Přestože HTS uznává, že smlouva o pronájmu přístavu byla podepsána s Asadovým režimem, mezinárodní právo komplikovaně brání jejímu zrušení.
Zatímco HTS zdůrazňuje, že syrský lid pravděpodobně nebude ochoten akceptovat pokračující ruskou přítomnost po letech bombardování, skupina uznává potřebu navázat ekonomické a politické vztahy, které by poskytly jejich vládě legitimitu.
Ruské jednotky během posledních dnů přesunuly personál a techniku z letecké základny T4 v Homsu na základnu Chmejmím a do přístavu Tartús. Podle ruských zdrojů nešlo o úplné stažení, nýbrž o přeskupení. Podmínky na základně T4 se v posledním týdnu zhoršily, údajně zde chyběly zásoby potravin a hromadil se odpad.
HTS poskytla ruským konvojům bezpečnostní eskortu, zatímco opouštěly základnu. Tanky a obrněná vozidla s ruskými vlajkami a symboly „Z“ byly viděny na syrských dálnicích.
HTS v současnosti čelí obrovským výzvám při obnově válkou zničené země. Rebelové přiznávají, že Sýrie je „mrtvá země“, jejíž obyvatelé trpí extrémní chudobou. Hlavní prioritou je proto obnova infrastruktury, včetně civilních letišť, jako je například letiště v Latákii.
Ziad Taweel, šéf mezinárodního letiště v Latákii, obdržel od HTS pokyn k obnově jeho provozu. Letiště, které bylo poslední dva týdny uzavřeno, se potýká s následky války – na jeho exteriéru jsou opuštěná vojenská vozidla a krabice se zbraněmi.
Evropská unie mezitím vyzvala Rusko a Írán, aby opustily Sýrii. Vedoucí zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že budoucnost ruských vojenských základen bude jedním z klíčových témat rozhovorů s novou syrskou vládou.
HTS však zdůrazňuje, že potřebuje obnovit stabilitu země a že „žádná další krev“ již nesmí být prolita. Přesto zůstává otázkou, zda syrský lid bude ochoten přijmout pragmatický přístup své nové vlády vůči Rusku, které hrálo klíčovou roli v devastaci jejich země.
Rebelové zároveň hledají způsob, jak dostat Bašára al-Asada k mezinárodnímu trestnímu tribunálu. Podle HTS je nepravděpodobné, že by Rusko vydalo svého dlouholetého spojence.
Přes veškeré rozpory a výzvy HTS zdůrazňuje potřebu zahojit rány minulosti a posunout Sýrii k lepší budoucnosti. „Jsme nuceni obnovit vztahy. Lidé chtějí nový začátek, klid a konec utrpení,“ uvedl jeden z představitelů HTS.
Nová syrská vláda stojí před nejistou budoucností, ale její pragmatický přístup vůči zahraničním aktérům naznačuje, že se snaží najít rovnováhu mezi minulostí a nutností vybudovat stabilní a inkluzivní stát.
Související
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000
před 1 hodinou
Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci
před 1 hodinou
Ledovka hrozí dál. Nebezpečné počasí se přesouvá na jiná místa v Česku
před 2 hodinami
Babiš přemluvil SPD a sehnal hlasy. O odvolání Okamury se hlasovat nebude
před 2 hodinami
Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe
před 3 hodinami
Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán
před 4 hodinami
Vláda si jde pro důvěru Sněmovny. SPD neví, jestli ji podpoří, opozice chce za skandální výroky pád Okamury
před 4 hodinami
Trump uvalil cla na země obchodující s Íránem a zvažuje raketové údery. Čína se bouří
před 5 hodinami
Počasí: Ledovka na západě Čech ustupuje, problémy hlásí Vysočina a Morava
před 6 hodinami
Česko pokryla ledovka, stojí vlaky i MHD. Pokud nemusíte, nevycházejte, žádají dopravci
před 7 hodinami
Počasí se v příštích dnech neuklidní. Hrozí mrznoucí mlhy i další ledovka
včera
Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě
včera
Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi
včera
Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli
včera
Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec
včera
Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete
včera
NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě
včera
Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi
včera
Turek na ministerstvu usedne. Stal se vládním zmocněncem pro Green Deal
včera
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.
Zdroj: Libor Novák