Izraelský bezpečnostní kabinet schválil plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza, a to i přes mezinárodní obavy z humanitární krize v Pásmu Gazy a značný nesouhlas izraelské veřejnosti. Úřad premiéra potvrdil, že Izraelské obranné síly se připraví na operaci, přičemž ale zajistí humanitární pomoc civilistům mimo bojové zóny. Rozhodnutí přichází v době, kdy se v Izraeli konaly masové protesty. Ty vyjádřily obavy, že rozšíření vojenských akcí ohrozí rukojmí.
Celé hlasování proběhlo v době, kdy po celé Izraeli propukly masivní protesty. Demonstranti vyjadřovali obavy, že rozšíření vojenských operací může ohrozit osudy rukojmích, kteří jsou stále drženi v Gaze.
Navíc Izrael čelil mezinárodnímu tlaku, aby konflikt ukončil a umožnil do oblasti dodávat více potravin, jelikož tam hrozí rozsáhlý hladomor. Zdroje uvádějí, že podle plánu by měla operace trvat až pět měsíců.
Během této doby by zhruba milion Palestinců z města Gaza a okolí musel být opět evakuován do táborů v jižní části Pásma. Izraelský představitel sdělil, že armáda v těchto oblastech vybuduje obytné komplexy, kde ubytuje vysídlené lidi.
Podle analytika CNN, Baraka Ravida, je cílem armády evakuovat veškeré palestinské civilisty, po čemž by mělo následovat obléhání a pozemní útok na město. Zda však budou obsazeny i další oblasti mimo Gazu, není zatím jasné.
Kabinet se navíc usnesl na pěti principech, které mají vést k ukončení války. Patří sem odzbrojení Hamásu, návrat všech rukojmích, demilitarizace Pásma Gazy, zavedení izraelské bezpečnostní kontroly a zřízení nové civilní správy, která by nebyla spojená s Hamásem ani s Palestinskou samosprávou.
Většina ministrů údajně odmítla jiný, alternativní plán, protože se domnívali, že by nevedl k porážce Hamásu a k osvobození rukojmích. O jaký konkrétní plán se jednalo a kdo ho předložil, však nebylo upřesněno.
Premiér Netanjahu se sice dříve vyjádřil, že Izrael nemá zájem Gaze vládnout, nicméně schválený plán počítá s vojenskou kontrolou. Proti tomuto rozhodnutí se důrazně ohradila opozice. Lídři izraelské levicové i centristické opozice označili tento krok za katastrofální.
Opoziční lídr Jair Lapid tvrdí, že jde o krok, který je v přímém rozporu s postoji izraelské armády a obranných složek. Lapid na sociální síti X uvedl, že premiéra do tohoto rozhodnutí dotlačili krajně pravicoví ministři Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich.
Podle něj tento krok „přinese mnoho měsíců bojů, smrt rukojmím a mnoha dalším vojákům, bude stát izraelské daňové poplatníky desítky miliard a způsobí diplomatický kolaps“. Další opoziční politik, Jair Golan, který vede stranu demokratů, šel ještě dál. Rozhodnutí kabinetu označil za „rozsudek smrti pro rukojmí a další pozůstalé rodiny“.
Golan dále poznamenal, že kvůli politickým rozhodnutím a vizím do budoucna, budou izraelští vojáci hlídkovat v ulicích Pásma Gazy po celé generace. Hlavní velitel armády, Eyal Zamir, údajně před schválením plánu varoval před úplným převzetím Pásma.
Jeho obavy se týkaly nejen obrovských finančních nákladů, ale i rizika pro vojáky. Místní obyvatel, Mahmoud al-Qurashli, který musel z domova utéct, řekl: „V podstatě celá Gaza se vtěsnala do západní části města. V tuto chvíli už není rozdíl, jestli Izrael obsadí město, nebo ne“.
Související
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
před 1 hodinou
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 2 hodinami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 2 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 3 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 4 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 5 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 5 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 6 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 7 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 8 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 9 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.
Zdroj: Libor Novák