Nová italská vláda premiérky Meloniové zpřísnila pravidla pro lodě zachraňující migranty

Italská vláda schválila dekret stanovující přísnější pravidla pro lodě neziskových organizací, které na moři pomáhají zachraňovat migranty. Informoval o tom deník La Repubblica. Nově mají lodě mimo jiné povinnost žádat o přidělení bezpečného přístavu ihned po první záchranné misi nebo informovat běžence, že mohou o mezinárodní ochranu požádat v kterékoli zemi Evropské unie. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty. 

Nevládní organizace tvrdí, že budou i nadále působit ve Středozemním moři; kritická je k opatření i katolická církev.

Nový italský kabinet pod vedením Giorgii Meloniové z krajně pravicové strany Bratři Itálie považuje boj proti vysokým počtům migrantů za jednu z priorit. Dekret má ztížit život neziskovým organizacím, které na moři hlídkují se svými plavidly a pomáhají migrantům v nouzi. Řím se domnívá, že jejich aktivita je jedním z faktorů, které běžence k plavbě do Evropy motivují. Ministr vnitra Matteo Piantedosi zároveň uvádí, že běženci na humanitárních plavidlech tvoří jen zhruba desetinu z celkového počtu migrantů, kteří se dostávají do Itálie přes moře.

Lodě neziskových organizací zpravidla během jedné mise vezmou postupně na palubu migranty z více nepojízdných lodí, nyní ale budou muset žádat o povolení zakotvit v přístavu hned, jakmile zachrání první migranty. Riccardo Gatti, který zodpovídá za činnost záchranné lodě organizace Lékaři bez hranic, deníku La Repubblica řekl, že nové nařízení zvýší riziko úmrtí pro tisíce lidí. Pravidlo je podle něj v rozporu s mezinárodními konvencemi a je "morálně nepřijatelné".

Kritické jsou k opatření i další nevládní organizace, které chtějí na moři působit i po vstupu vládního výnosu v platnost, uvedl deník Corriere della Sera. Německá nevládní organizace Sea-Eye oznámila, že "nebude dodržovat žádný nezákonný kodex chování či jiný úřední postup, který porušuje mezinárodní právo". "Ustanovení, která dekret obsahuje, jsou nepřijatelná, protože tím, že lodím přikazují okamžitě převézt běžence na pevninu, fakticky omezují možnost uskutečnit další záchranné operace po prvním poskytnutí pomoci," uvedla italská nevládní organizace Emergency.

Kritičtí jsou k dekretu i představitelé katolické církve. Arcibiskup Gian Carlo Perego, který vede organizaci na ochranu práv běženců Fondazione Migrantes, v rozhovoru s vatikánskými médii poukázal na to, že lodě nevládních organizací přiváží k italským břehům jen zlomek migrantů připlouvajících ze severu Afriky. Jedná se podle něj o deset až 20 procent. "Myslím si, že dekret brzy padne, protože je postaven na ničem, je postaven na pocitu nebezpečí, který je falešný," řekl církevní hodnostář, který kritizoval i povinnost požádat o bezpečný přístav hned po první záchranné akci.

Italská vláda stanovila, že za porušení pravidel budou posádkám hrozit pokuty až 50.000 eur (1,2 milionu Kč). Opakované přestupky mohou vést až k tomu, že italské úřady lodě zabaví.

Do Itálie letos přes Středozemní moře dorazilo na 102.500 migrantů, loni to bylo 66.000, uvádí ministerstvo vnitra. Největší část migrantů tvoří občané severoafrických států - konkrétně Egypta a Tuniska. Početnou skupinu žadatelů o azyl tvoří i lidé z Bangladéše, Sýrie a z Afghánistánu.

Související

Více souvisejících

Itálie migrace Giorgia Meloniová

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

Bílý dům, Washington D.C., USA

Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky

Cesta k ukončení válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem naráží na zásadní překážky, které plynou z diametrálně odlišných požadavků obou stran. Přestože administrativa prezidenta Donalda Trumpa dává veřejně najevo optimismus a mluví o probíhajících jednáních, evropští spojenci i státy v Perském zálivu vyjadřují rostoucí obavy z nedostatku skutečného pokroku. Propast mezi tím, co Washington žádá a co je Teherán ochoten nabídnout, zůstává hluboká a návrat k jednacímu stolu doprovází řada nejistot.

před 2 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami

Americký viceprezident JD Vance se chystá na návštěvu Maďarska, která se uskuteční jen několik dní před tamními parlamentními volbami. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí, který získal server Politico, je cesta do Budapešti naplánována na 7. a 8. dubna. Cílem této mise je vyjádřit podporu znovuzvolení premiéra Viktora Orbána. Samotné hlasování v Maďarsku proběhne 12. dubna.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou

Závěr března přinese do Česka výrazné ochlazení a návrat zimního počasí, zejména do východních částí republiky. Podle aktuálních předpovědí nás čekají dny plné srážek, které budou už od středních poloh sněhové. Zatímco v Čechách bude oblačnosti méně, Morava a Slezsko se musí připravit na citelný severní vítr a v horách i na novou sněhovou pokrývku.

včera

Ilustrační foto

Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích

Kalifornská porota vynesla historický rozsudek, který může navždy změnit tvář digitálního světa. Společnosti Meta a YouTube byly shledány vinnými ve všech bodech obžaloby v přelomovém sporu, který je vinil z úmyslného budování závislosti u mladých uživatelů. Podle verdiktu technologičtí giganti postupovali nedbale při návrhu svých platforem, věděli o jejich nebezpečnosti, a přesto uživatele nevarovali, čímž způsobili vážné poškození duševního zdraví žalující strany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.

včera

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

včera

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

včera

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

včera

včera

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

včera

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

včera

včera

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

včera

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy