Nový nemocný muž Evropy? Francie se zmítá v obrovském chaosu

Podle italských médií se Francie potýká s velkým politickým chaosem. Za necelé dva roky se v zemi vystřídalo pět premiérů, což je stav, který předčí i poválečnou nestabilitu v Itálii. Po předčasných volbách v červenci 2024 navíc francouzský parlament nedokáže vytvořit většinu, která by byla schopna schválit státní rozpočet.

Tato situace vyvolává na mezinárodní scéně obavy. Nedávno agentura Fitch snížila hodnocení francouzského dluhu, což může znamenat, že si vláda bude půjčovat za vyšší úroky. Pro francouzskou ekonomiku to není dobrá zpráva.

Již letos náklady na obsluhu dluhu dosáhly 67 miliard eur. Z dlouhodobého hlediska by se mohly vyšplhat až na 100 miliard eur ročně, což by překonalo i výdaje na obranu a školství. Podle politického komentátora Nicolase Bavereze se Francie v kritickém okamžiku, kdy je ohrožena její suverenita a svoboda, ocitá v paralýze chaosu, bezmoci a dluhu. 

Prezident Emmanuel Macron věří, že se mu podaří zemi z této situace dostat, i když mu zbývá jen osmnáct měsíců do konce druhého funkčního období. Po neúspěšných pokusech Michela Barniera a Françoise Bayroua se rozhodl svěřit nového premiéra do rukou loajálního spolupracovníka Sébastiena Lecornu. Ten má za úkol sjednat kompromis mezi středem, levicí a konzervativci, aby se podařilo schválit rozpočet. Tato mise je ale mimořádně obtížná. 

Lecornu by se měl dohodnout s umírněnými z levice a pravice, tedy se socialisty a konzervativci. Socialisté totiž chtějí snížit cíle snižování dluhu, chtějí zavést daň pro nejbohatší podnikatele a zrušit důchodovou reformu z roku 2023. Právě tyhle požadavky jsou ale nepřijatelné pro probyznysově orientované konzervativce, kteří se podle ekonoma Philippa Aghiona naopak chystají hlasovat proti takovému rozpočtu.

Složité jednání ještě více komplikuje fakt, že se blíží komunální a prezidentské volby. Žádná strana nechce ztratit tvář a ustoupit ze svých požadavků. Podle Bavereze se Macron stal pro lidi „hlavním terčem“ a má plnou odpovědnost za tento „ztroskotaný stát“. Mnozí se obávají, že Francie se může stát novým „nemocným mužem Evropy“.

I když někteří tvrdí, že základy francouzské ekonomiky jsou stále stabilní a nezaměstnanost není tak vysoká jako v Británii, podle ekonoma Philippa Dessertina se země nachází v podobné situaci jako na hrázi, která se sice zdá pevná, ale zespodu se rozpadá. Pokud se nic nezmění, může se podle něj jednoho dne zhroutit. 

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

včera

včera

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

včera

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

včera

včera

včera

včera

včera

Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda

Česko od dubna nebude v rozpočtovém provizoriu. Prezident Petr Pavel v pátek podepsal zákon o státním rozpočtu na rok 2026, jak ho schválila Poslanecká sněmovna. Pavel ale zdůraznil, že má k rozpočtu výhrady. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy