Nový nemocný muž Evropy? Francie se zmítá v obrovském chaosu

Tato situace vyvolává na mezinárodní scéně obavy. Nedávno agentura Fitch snížila hodnocení francouzského dluhu, což může znamenat, že si vláda bude půjčovat za vyšší úroky. Pro francouzskou ekonomiku to není dobrá zpráva.

Již letos náklady na obsluhu dluhu dosáhly 67 miliard eur. Z dlouhodobého hlediska by se mohly vyšplhat až na 100 miliard eur ročně, což by překonalo i výdaje na obranu a školství. Podle politického komentátora Nicolase Bavereze se Francie v kritickém okamžiku, kdy je ohrožena její suverenita a svoboda, ocitá v paralýze chaosu, bezmoci a dluhu. 

Prezident Emmanuel Macron věří, že se mu podaří zemi z této situace dostat, i když mu zbývá jen osmnáct měsíců do konce druhého funkčního období. Po neúspěšných pokusech Michela Barniera a Françoise Bayroua se rozhodl svěřit nového premiéra do rukou loajálního spolupracovníka Sébastiena Lecornu. Ten má za úkol sjednat kompromis mezi středem, levicí a konzervativci, aby se podařilo schválit rozpočet. Tato mise je ale mimořádně obtížná. 

Lecornu by se měl dohodnout s umírněnými z levice a pravice, tedy se socialisty a konzervativci. Socialisté totiž chtějí snížit cíle snižování dluhu, chtějí zavést daň pro nejbohatší podnikatele a zrušit důchodovou reformu z roku 2023. Právě tyhle požadavky jsou ale nepřijatelné pro probyznysově orientované konzervativce, kteří se podle ekonoma Philippa Aghiona naopak chystají hlasovat proti takovému rozpočtu.

Složité jednání ještě více komplikuje fakt, že se blíží komunální a prezidentské volby. Žádná strana nechce ztratit tvář a ustoupit ze svých požadavků. Podle Bavereze se Macron stal pro lidi „hlavním terčem“ a má plnou odpovědnost za tento „ztroskotaný stát“. Mnozí se obávají, že Francie se může stát novým „nemocným mužem Evropy“.

I když někteří tvrdí, že základy francouzské ekonomiky jsou stále stabilní a nezaměstnanost není tak vysoká jako v Británii, podle ekonoma Philippa Dessertina se země nachází v podobné situaci jako na hrázi, která se sice zdá pevná, ale zespodu se rozpadá. Pokud se nic nezmění, může se podle něj jednoho dne zhroutit.