Obyvatelé Grónska konečně promluvili: Ať se sem Trump přijede podívat. Vůbec neví, o čem mluví

Zatímco americký prezident Donald Trump se zdá být odhodlaný získat kontrolu nad Grónskem, odborníci místních oblastí varují, že dosažení kontroly nad potenciálně lukrativní námořní trasou nebude snadné. Niels Clemensen, vedoucí pracovník grónské lodní společnosti Royal Arctic Line, má pro Trumpa, či kohokoli jiného, kdo se chce etablovat v Grónsku, jasnou radu: „Přijďte sem a podívejte se, s čím vlastně máte co do činění.“

Sedí na vrchním patře své kanceláře v přístavu Nuuk, kde venku v poledním šeru silně padá sníh a ledové kousky plují po rychle tekoucí vodě, a říká: „To, co normálně považujete za snadné (zřízení operace) ve Spojených státech nebo v Evropě, není tady vůbec stejné.“

Kromě chladu, ledu a extrémně drsného moře nemá největší ostrov světa velkou silniční síť nebo železnice, což znamená, že všechno musí být přepravováno buď po moři, nebo vzduchem. „Neříkám, že to není možné. Ale bude to stát spoustu peněz.“

Se schopností zkrátit lodní trasy mezi Evropou a Asií o tisíce kilometrů – nebo až o dva týdny – se otevření severozápadního průlivu, jak se arktický led roztává, považuje některými za pozitivní důsledek klimatické krize a jeden z hlavních důvodů, proč se Trump tak zajímá o Grónsko.

Díky své klíčové poloze podél vysoce ceněné trasy – která prochází kanadským arktickým souostrovím místo tradičního průchodu přes Panamský průplav – má Grónsko pravděpodobně důležitou roli v jeho budoucnosti.

Ale pozornost věnovaná Grónsku – a posunující se zaměření světových supervelmocí na arktickou oblast jako celek – ukázaly, jak špatně je většina Evropy a Spojených států připravena na arktické prostředí. Nikde to není jasnější než v nedostatku ledoborců – nákladných specialistických lodí, které jsou nezbytné pro operace v severozápadním průlivu a v této oblasti obecně.

I kdyby Dánsko rozhodlo o objednání nové flotily ledoborců, stavba těchto lodí trvá několik let. „Otevření severozápadního průlivu neznamená, že je led pryč,“ říká Clemensen, jehož lodě (ne ledoborce) se používají k dovozu a vývozu po celém Grónsku. „Nemluvíme o celoročním volném průchodu. Led se stahuje, ale stále je tam.“

Dánsko, které je odpovědné za obranu Grónska, nemá jediný ledoborec – poslední tři byly vyřazeny v roce 2010. Avšak vlastnictví těchto specialistických plavidel se náhle stalo novou frontou v boji o dominanci mezi největšími světovými mocnostmi – která určuje přístup ke všemu, od námořních tras po záchranné operace a minerály. Tato atraktivita Grónska je tak silná, že Trump nezavrhuje možnost využití vojenské síly k dosažení svého cíle.

Od Trumpových nových kroků Kodaň přiznala, že se připravuje na nákup ledoborců pro arktickou obranu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová nedávno navštívila ledoborec ve Finsku – zemi, která jich několik vlastní. Ale i kdyby se rozhodla objednat novou flotilu nyní, lodě budou postaveny až za několik let.

Rusko je naprostou ledoboreckou supervelmocí. Odhaduje se, že vlastní minimálně 50 ledoborců – z nichž alespoň 13 může operovat v Arktidě a sedm je jaderných – stejně jako značnou síť přístavů v této oblasti. Čína zřejmě vlastní čtyři ledoborce, které jsou vhodné pro Arktidu, zatímco noví členové NATO, Švédsko a Finsko, stejně jako USA a Kanada, mají vlastní verze těchto specialistických plavidel. Roste i počet ledoborců určených pro arktické turisty.

Obchodní lodě, které se chtějí dostat přes tuto trasu, musí mít schopnosti ledoborců, protože okno bez ledu, pokud vůbec nastane, bude trvat jen tři měsíce. A i v létě jsou potřeba lodě s polárním kódem – ty, jako Clemensenovy, které jsou navrženy a certifikovány pro bezpečný provoz v drsných podmínkách arktického ledu. Pokud by těžba v Grónsku vzrostla, ledoborce by byly nezbytné pro přístup k minerálům ve fjordech, když zamrzají.

Vittus Qujaukitsoq, bývalý ministr a generální ředitel KNAPK, obchodní asociace pro profesionální rybáře a lovce v Grónsku, říká: „Někteří lidé si myslí, že by bylo skvělé mít ledoborce [pro pomoc malým rybářským lodím], ale ne všichni, protože by to zničilo jejich způsob života.“

Qujaukitsoq tvrdí, že tání ledu a nepředvídatelné počasí způsobené klimatickou krizí již ovlivňují lov a rybaření v grónských venkovských komunitách. Emise uhlíku také urychlují tání vnitrozemského ledu. „Má to ekonomický dopad na náš způsob života, ale také ohrožuje naši tradiční existenci,“ říká. Led musí být bezpečný pro chůzi a jízdu. „Bezpečnost je měřena podle tloušťky ledu. V několika krátkých obdobích se můžeme dostat autem, ale většina dopravy je prováděna psím spřežením a sněžnými skútry pro rybolov na ledu.“

Pokud by severozápadní průliv měl být více využíván a ledoborce by ledem pronikaly v nevhodnou dobu, mohlo by to mít „významný dopad“ na Inuity, kteří žijí podél této námořní trasy, a představovalo by to dlouhodobou hrozbu pro jejich existenci.

Johanna Ikävalko, ředitelka Arktického centra, říká, že v této oblasti existuje „zvýšená potřeba výkonných ledoborců“, ale stále považuje severozápadní průliv za „velmi riskantní oblast pro navigaci“. Pokud by byla využívána k přepravě ropy, například, podmínky ledu by představovaly „obrovské riziko“ i pro rutinní plavbu.

„Začala jsem si minulý rok myslet, že světový řád skutečně začne vycházet z Arktidy – a nyní je to ještě pravděpodobnější,“ říká. 

Související

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.
Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko

Bývalý generální tajemník NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném obsazení Grónska Spojenými státy. Jeho výhrůžky označil za hanebné a připomněl, že největší ostrov světa je součástí Severoatlantické aliance.

Více souvisejících

grónsko USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy