Opravená katedrála Notre-Dame se představuje světu. Jako první do ní zavítal Macron

Interiér katedrály byl po většinu doby držen v tajnosti, s pouze několika fotografiemi, které v průběhu let naznačovaly postup renovace. Ti, kdo měli možnost nahlédnout dovnitř, popisují ohromující proměnu, kdy stavba nyní vyniká jasností a světlem, které jsou v ostrém kontrastu s její předchozí temnotou a poškozením.

Podle zasvěceného zdroje z Elysejského paláce je nejlépe vystihující slovo pro novou Notre-Dame „lesk“. „Návštěvníci uvidí bezchybnou bělost opracovaného kamene, jas, jaký katedrála snad už po staletí neviděla,“ dodal tento zdroj.

Požár, který 15. dubna 2019 zachvátil Notre-Dame, šokoval svět. Katedrála byla v té době již v rekonstrukci, a i když příčina zůstává nejasná — pravděpodobně nedopalek cigarety nebo elektrická závada — škody byly značné. Více než 600 hasičů bojovalo 15 hodin, aby oheň uhasili, přičemž se obávalo, že by se mohly zřídit osm zvonů v severní věži a poškodit tak konstrukci.

Navzdory devastaci se podařilo zachránit mnoho nenahraditelných prvků, včetně vitráží, většiny soch a svaté relikvie, kterou je Koruna trní. Varhany, druhé největší ve Francii, byly značně poškozeny prachem a kouřem, ale byly opraveny. Mezi „zázračně“ zachráněnými bylo i socha Panny Marie Pilířové z 14. století, která se jen těsně vyhnula zřícení kamení.

Prezident Macron slíbil, že katedrálu otevře do pěti let, což se zpočátku zdálo ambiciózní, ale vytvoření veřejného orgánu a rychlé sbírky financí přinesly 846 milionů eur, podporované velkými sponzory i stovkami tisíc drobných dárců. Projekt byl řízen Jeanem-Loiusem Georgelinem, generálem s pevným charakterem, který nesnášel byrokracii. Tragicky zemřel při nehodě v Pyrenejích v srpnu 2023 a byl nahrazen Philippem Jostem.

Na obnově se podílelo kolem 2 000 řemeslníků, včetně zedníků, tesařů, sochařů a inženýrů, což mělo pozitivní dopad na tradiční francouzské řemeslnictví. Projekt rovněž podnítil zájem o učňovské programy, například ve vyřezávání kamene.

Prvním velkým úkolem bylo zajistit bezpečnost místa a odstranit roztavené a spojené kovové lešení, které obklopovalo věž. Rekonstrukce vyžadovala rozhodnutí, zda zůstat věrni středověkému designu, nebo modernizovat některé prvky stavby. Nakonec bylo rozhodnuto rekonstrukci provést v souladu s původním vzhledem, s několika ústupky pro moderní bezpečnostní prvky, jako jsou sprinklerové systémy a ochranné přepážky pro dřevěné trámy.

Jediným zbývajícím sporným bodem je Macronova touha po moderních vitrážích v šesti bočních kaplích. Umělci podali návrhy, ale tento záměr čelí silné opozici ve francouzské umělecké komunitě.

Notre-Dame je jednou z nejvýznamnějších a nejslavnějších katedrál na světě, nachází se v Paříži na ostrově Île de la Cité na řece Seině. Její oficiální název je Cathédrale Notre-Dame de Paris, což v překladu znamená „Katedrála Panny Marie v Paříži“. Tato monumentální stavba představuje vrchol gotické architektury a je symbolem francouzské historie, kultury i náboženského života.

Stavba katedrály začala v roce 1163 za vlády krále Ludvíka VII. a trvala více než 180 let. Její dokončení v roce 1345 představovalo ohromný úspěch středověkého stavitelství. Notre-Dame byla postavena jako symbol křesťanské víry a stala se jedním z hlavních center katolické církve ve Francii. Katedrála byla svědkem mnoha významných událostí francouzské historie, včetně korunovace Napoleona Bonaparta na císaře v roce 1804 či svatořečení Johanky z Arku.

Architektonicky je Notre-Dame jedním z nejlepších příkladů gotického stylu. Její fasáda se pyšní bohatou výzdobou, včetně nádherných reliéfů na třech monumentálních portálech, velkolepou růžicovou vitráží a dvěma věžemi, které dominují siluetě Paříže. Interiér katedrály je stejně impozantní. Uvnitř se nachází obrovské vitráže, které propouštějí barevné světlo do prostoru, sochy svatých, oltáře a další umělecká díla, která odrážejí hlubokou náboženskou symboliku.

Význam katedrály výrazně vzrostl díky románu Viktora Huga Chrám Matky Boží v Paříži, který vyšel v roce 1831. Tato kniha nejen oživila zájem o středověkou Paříž, ale také upozornila na stav katedrály, která v té době byla v havarijním stavu. Díky Hugovu dílu byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce pod vedením architekta Eugèna Viollet-le-Duca, který katedrálu obnovil do její původní krásy.