Orbán a Fidesz podpoří vstup Finska a Švédska do NATO

Maďarská vládnoucí strana Fidesz se chystá schválit vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to dnes uvedli zástupci této strany v maďarském parlamentu, v němž má Fidesz přes dvě třetiny křesel. K ratifikaci vstupu Finska a Švédska do NATO "co nejdříve" dnes zákonodárce vyzvala maďarská prezidentka prezidentka Katalin Nováková.

Rozprava o ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO začala v maďarském parlamentu dnes. Maďarsko je společně s Tureckem jediným státem třicetičlenné aliance, který vstup dvojice severských zemí dosud neschválil. Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás v sobotu naznačil, že maďarský parlament by o přijetí Finska a Švédska do NATO mohl hlasovat "někdy v druhé polovině března, v týdnu od 21. března".

"Někteří lidé si myslí, že se jedná o snadnou technickou otázku. Tak to není. Je to složité rozhodnutí s vážnými důsledky, a proto je třeba ho pečlivě zvážit. Můj postoj je jasný: za současné situace je vstup Švédska a Finska do NATO oprávněný. Věřím, že parlament učiní moudré rozhodnutí co nejdříve!" napsala dnes prezidentka na facebooku.

Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v NATO.

Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni současní členové. Ve 28 případech se tomu tak už stalo. Zbývá jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy a odmítá například dodávky zbraní pro Ukrajinu přes své území, a hlavně Turecko.

Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má v parlamentu pohodlnou většinu, minulý pátek sice vyzval své poslance k schválení vstupu Švédska a Finska do NATO, ale současně obvinil obě země ze šíření "naprostých lží“ o zdraví demokracie a právního státu v Maďarsku. Tvrdil, že je zapotřebí dalších rozhovorů mezi parlamentními stranami, než budou moci o vstupu obou zemí do NATO zákonodárci hlasovat.

Někteří poslanci podle Orbána "nejsou příliš nadšení" ani z možných rizik rozšíření NATO, protože hranice, již aliance sdílí s Ruskem, se po vstupu Finska rozšíří o 1000 kilometrů. A záhodno je podle premiéra také brát zřetel na výhrady Turecka, které už členským státem je.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí řekl, že rozhovory se Švédskem a Finskem o jejich přistoupení budou pokračovat 9. března. Zároveň ale poznamenal, že Ankara se švédskou žádostí nadále nemůže souhlasit. Stockholm podle něj stále nesplnil své závazky z loňské dohody s Ankarou.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto avizoval, že Maďarsko má v úmyslu poslat kolem 9. března do Finska parlamentní delegaci k jednání o finské žádosti o členství v NATO.

Související

Viktor Orbán

Svět čekají dva nejnebezpečnější měsíce války, varuje Orbán

Viktor Orbán, předseda maďarské vlády, ve středu po mimořádném jednání Rady obrany státu prohlásil, že nadcházející dva měsíce mohou být nejnebezpečnější etapou války na Ukrajině. Vyzval k maximální opatrnosti a zdůraznil, že Maďarsko se za žádných okolností nesmí nechat zatáhnout do probíhajícího konfliktu.

Více souvisejících

Viktor Orbán fidesz Katalin Nováková NATO Finsko Švédsko

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy