Maďarský premiér Viktor Orbán svou samostatnou diplomatickou cestou do Moskvy, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle právní služby EU porušil unijní smlouvy. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na své zdroje.
Po zahájení maďarského předsednictví v Radě EU navštívil Orbán Ukrajinu, Rusko a Čínu, což označil za "mírovou misi". Tvrdil, že v těchto zemích hledal způsob, jak ukončit válku na Ukrajině.
Představitelé EU ale rychle zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvy, na které Orbán neměl mandát od EU. Kritika zazněla i od členských států včetně Česka. Oficiální postoj EU, který Orbán schválil, odsuzuje Moskvu jako agresora a zavádí proti Rusku sankce.
Orbánovy cesty byly diskutovány i na středečním zasedání Coreperu, což je setkání velvyslanců členských států EU v Bruselu. Podle tří zdrojů Financial Times unijní právní služba informovala, že Orbánova jednání porušila unijní smlouvy, které zakazují činnosti ohrožující cíle unie. Orbán také porušil ustanovení vyzývající členské státy k zahraničněpolitickým aktivitám "v duchu loajality a vzájemné solidarity".
Předseda Evropské rady Charles Michel řekl Financial Times, že Orbánova návštěva Moskvy byla politickou chybou. Michel uvedl, že reakce ostatních 26 členských států byla velmi ostrá, což přirovnal k "žluté kartě". S Orbánem se setkal na summitu NATO ve Washingtonu a konzultuje s dalšími unijními vůdci další kroky.
Od 1. července má Maďarsko rotující předsednictví v Radě EU, což umožňuje členům Orbánovy vlády předsedat zasedáním unijních ministrů. Čtyři dny poté Orbán odjel do Moskvy, což někteří členové EU považují za zneužití předsednického statusu k získání větší váhy pro své jednání s Putinem.
Členské státy mohou na Orbánovy aktivity stěžovat, ale moc toho nezmůžou. Mohou však vyjádřit svou nespokojenost bojkotem neformálních jednání unijních ministrů v Budapešti a vysílat tam jen nižší úředníky.
Orbánovy schůzky s ruským a čínským prezidentem vyvolaly kritiku ze strany EU a několika členských států. Charles Michel, končící předseda Evropské rady, označil Orbánovu návštěvu v Moskvě za politickou chybu a nepřijatelný způsob jednání, protože Orbán neměl od EU žádný mandát pro jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Také stálí představitelé členských zemí při EU ve středu odsoudili Orbánovy návštěvy. Proto se tímto tématem bude zabývat Konference předsedů Evropského parlamentu, která zahrnuje předsedkyni EP a šéfy politických frakcí.
Podle Euractivu se zvažuje několik opatření vůči maďarskému předsednictví v Radě EU, včetně možného bojkotu nebo dokonce předčasného ukončení a urychlení nástupu polského předsednictví, které má začít v lednu 2025.
"O bojkotu maďarského předsednictví se diskutovalo už od jeho první cesty do Kyjeva," uvedl pro Euractiv představitel liberální frakce Obnovme Evropu.
Možné výsledky jednání Konference předsedů jsou zatím nejasné a názory na kroky vůči maďarskému předsednictví se různí.
Maďarsko převzalo rotující předsednictví Rady EU před necelými dvěma týdny od Belgie. Během tohoto krátkého období Orbán navštívil Kyjev, Moskvu a Peking, přičemž své cesty označil za mírovou misi s cílem ukončit válku na Ukrajině.
Maďarský premiér zdůraznil, že jeho země patří mezi pár evropských států, které udržují kontakty s oběma stranami konfliktu. "Proto jsem navštívil Kyjev a proto jsem nyní v Moskvě. Vnímám, že jejich pozice jsou daleko od sebe. Bude potřeba mnoho kroků, které nás přiblíží ke konci války," poznamenal.
Související
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
Viktor Orbán , EU (Evropská unie) , Rusko
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
před 1 hodinou
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
před 2 hodinami
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
před 2 hodinami
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
před 3 hodinami
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
před 4 hodinami
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
před 5 hodinami
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
před 7 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
včera
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
včera
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
včera
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
včera
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
včera
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
včera
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
včera
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
včera
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
včera
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
včera
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
včera
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.
Zdroj: Libor Novák