Orbán návštěvou Putina porušil smlouvy EU. Státy s tím nic dělat nemohou

Maďarský premiér Viktor Orbán svou samostatnou diplomatickou cestou do Moskvy, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle právní služby EU porušil unijní smlouvy. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na své zdroje.

Po zahájení maďarského předsednictví v Radě EU navštívil Orbán Ukrajinu, Rusko a Čínu, což označil za "mírovou misi". Tvrdil, že v těchto zemích hledal způsob, jak ukončit válku na Ukrajině.

Představitelé EU ale rychle zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvy, na které Orbán neměl mandát od EU. Kritika zazněla i od členských států včetně Česka. Oficiální postoj EU, který Orbán schválil, odsuzuje Moskvu jako agresora a zavádí proti Rusku sankce.

Orbánovy cesty byly diskutovány i na středečním zasedání Coreperu, což je setkání velvyslanců členských států EU v Bruselu. Podle tří zdrojů Financial Times unijní právní služba informovala, že Orbánova jednání porušila unijní smlouvy, které zakazují činnosti ohrožující cíle unie. Orbán také porušil ustanovení vyzývající členské státy k zahraničněpolitickým aktivitám "v duchu loajality a vzájemné solidarity".

Předseda Evropské rady Charles Michel řekl Financial Times, že Orbánova návštěva Moskvy byla politickou chybou. Michel uvedl, že reakce ostatních 26 členských států byla velmi ostrá, což přirovnal k "žluté kartě". S Orbánem se setkal na summitu NATO ve Washingtonu a konzultuje s dalšími unijními vůdci další kroky.

Od 1. července má Maďarsko rotující předsednictví v Radě EU, což umožňuje členům Orbánovy vlády předsedat zasedáním unijních ministrů. Čtyři dny poté Orbán odjel do Moskvy, což někteří členové EU považují za zneužití předsednického statusu k získání větší váhy pro své jednání s Putinem.

Členské státy mohou na Orbánovy aktivity stěžovat, ale moc toho nezmůžou. Mohou však vyjádřit svou nespokojenost bojkotem neformálních jednání unijních ministrů v Budapešti a vysílat tam jen nižší úředníky.

Orbánovy schůzky s ruským a čínským prezidentem vyvolaly kritiku ze strany EU a několika členských států. Charles Michel, končící předseda Evropské rady, označil Orbánovu návštěvu v Moskvě za politickou chybu a nepřijatelný způsob jednání, protože Orbán neměl od EU žádný mandát pro jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Také stálí představitelé členských zemí při EU ve středu odsoudili Orbánovy návštěvy. Proto se tímto tématem bude zabývat Konference předsedů Evropského parlamentu, která zahrnuje předsedkyni EP a šéfy politických frakcí.

Podle Euractivu se zvažuje několik opatření vůči maďarskému předsednictví v Radě EU, včetně možného bojkotu nebo dokonce předčasného ukončení a urychlení nástupu polského předsednictví, které má začít v lednu 2025.

"O bojkotu maďarského předsednictví se diskutovalo už od jeho první cesty do Kyjeva," uvedl pro Euractiv představitel liberální frakce Obnovme Evropu.

Možné výsledky jednání Konference předsedů jsou zatím nejasné a názory na kroky vůči maďarskému předsednictví se různí.

Maďarsko převzalo rotující předsednictví Rady EU před necelými dvěma týdny od Belgie. Během tohoto krátkého období Orbán navštívil Kyjev, Moskvu a Peking, přičemž své cesty označil za mírovou misi s cílem ukončit válku na Ukrajině.
 
Maďarský premiér zdůraznil, že jeho země patří mezi pár evropských států, které udržují kontakty s oběma stranami konfliktu. "Proto jsem navštívil Kyjev a proto jsem nyní v Moskvě. Vnímám, že jejich pozice jsou daleko od sebe. Bude potřeba mnoho kroků, které nás přiblíží ke konci války," poznamenal

Související

Viktor Orbán

Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu

Odcházející premiér Viktor Orbán oznámil zásadní změnu ve své politické dráze poté, co ve volbách získala strana Tisza dvoutřetinovou většinu. V sobotu odpoledne prostřednictvím videozáznamu informoval veřejnost o svém rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Zdůraznil, že se nyní hodlá plně soustředit na práci v čele strany Fidesz a na její budoucí směřování.

Více souvisejících

Viktor Orbán EU (Evropská unie) Rusko

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy