Příští rok bude humanitární pomoc ve světě potřebovat na 339 milionů lidí v sedmi desítkách zemí. Vyplývá to ze zprávy Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Podle jeho odhadu bude na tuto pomoc potřeba asi 51,5 miliardy dolarů (asi 1,2 bilionu Kč), což je o 25 procent více ve srovnání s potřebou pomoci z počátku letošního roku. Důvodem nárůstu jsou ruská invaze na Ukrajinu či záplavy a sucho v řadě zemí zhoršené klimatickými změnami.
"Je to šokující a tragické číslo. Smrtící sucha a záplavy způsobují zmatek v oblastech od Pákistánu po Africký roh a válka na Ukrajině proměnila část Evropy v bitevní pole," uvedl šéf úřadu OCHA Martin Griffiths. Dodal, že ve světě je nyní vysídleno sto milionů lidí, což je dosud nejvíce. Připomněl také pandemii covidu-19, která postihla výrazně nejchudší země.
Úřad OSN odhadl, že nejméně 222 milionů lidí v 53 zemích bude ke konci letošního roku čelit akutní potravinové nedostatečnosti a že 45 milionům lidí ve 37 zemích hrozí hladovění.
Kromě ozbrojených konfliktů zvyšují humanitární potřeby také klimatické změny, které přispívají k extrémních horkům, suchům, nebo naopak záplavám.
Největší počet lidí bude potřebovat v roce 2023 pomoc v Etiopii, a to asi 28,6 milionu, což je o třetinu více než letos, uvedla agentura EFE. Na druhém místě je v tomto odhadu Afghánistán s 28,3 milionu lidí, kteří budou potřebovat humanitární pomoc, a na třetím Kongo (26,4 milionu). Zhruba stejný počet lidí jako letos bude napřesrok potřebovat humanitární pomoc v Sýrii či v Jemenu.
Na Ukrajině bude humanitární pomoc potřebovat odhadem přes 17 milionů lidí, citovala ze zprávy agentura EFE.
Před rokem úřad OSN odhadoval, že letos počet lidí závislých na humanitární pomoc dosáhne 274 milionů. K minulému měsíci ale toto číslo vzrostlo na 324 milionů, zejména v důsledku války na Ukrajině, ale i z dalších důvodů.
Související
Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
Aktuálně se děje
před 36 minutami
EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví
před 1 hodinou
Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele
před 2 hodinami
Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO
před 3 hodinami
Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce
před 3 hodinami
Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura
před 5 hodinami
Počasí bude o víkendu nevyzpytatelné. Vyplatí se mít po ruce deštník
včera
StarDance hlásí návrat tanečnice, která doprovázela Zárubu
včera
Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu
včera
Speed Marathon je tady. Policie odhalila, kde bude zítra měřit
Aktualizováno včera
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
včera
Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj
včera
Výhled počasí na měsíc. Nejtepleji má být kolem květnových svátků
včera
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
včera
Statisícové škody, případů přibývá. Policie varovala před zločiny na internetu
včera
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
včera
Trumpova Amerika je větší hrozbou než Čína, domnívají se Evropané
včera
Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu
včera
Babiš usměrnil Turka. Motorista chtěl mluvit do účasti prezidenta na summitu NATO
včera
Neshody mezi Íránem a USA. Problém je v obohacování uranu
Íránci zatím nechtějí přistoupit na americké požadavky ohledně obohacování uranu. Teherán sice připustil, že by na nějaký čas přestal s touto praktikou, ale Washington požaduje, aby se jednalo o mnohem delší období.
Zdroj: Lucie Podzimková