OSN: Příští rok bude humanitární pomoc potřebovat rekordních 339 milionů lidí

Příští rok bude humanitární pomoc ve světě potřebovat na 339 milionů lidí v sedmi desítkách zemí. Vyplývá to ze zprávy Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Podle jeho odhadu bude na tuto pomoc potřeba asi 51,5 miliardy dolarů (asi 1,2 bilionu Kč), což je o 25 procent více ve srovnání s potřebou pomoci z počátku letošního roku. Důvodem nárůstu jsou ruská invaze na Ukrajinu či záplavy a sucho v řadě zemí zhoršené klimatickými změnami.

"Je to šokující a tragické číslo. Smrtící sucha a záplavy způsobují zmatek v oblastech od Pákistánu po Africký roh a válka na Ukrajině proměnila část Evropy v bitevní pole," uvedl šéf úřadu OCHA Martin Griffiths. Dodal, že ve světě je nyní vysídleno sto milionů lidí, což je dosud nejvíce. Připomněl také pandemii covidu-19, která postihla výrazně nejchudší země.

Úřad OSN odhadl, že nejméně 222 milionů lidí v 53 zemích bude ke konci letošního roku čelit akutní potravinové nedostatečnosti a že 45 milionům lidí ve 37 zemích hrozí hladovění.

Kromě ozbrojených konfliktů zvyšují humanitární potřeby také klimatické změny, které přispívají k extrémních horkům, suchům, nebo naopak záplavám.

Největší počet lidí bude potřebovat v roce 2023 pomoc v Etiopii, a to asi 28,6 milionu, což je o třetinu více než letos, uvedla agentura EFE. Na druhém místě je v tomto odhadu Afghánistán s 28,3 milionu lidí, kteří budou potřebovat humanitární pomoc, a na třetím Kongo (26,4 milionu). Zhruba stejný počet lidí jako letos bude napřesrok potřebovat humanitární pomoc v Sýrii či v Jemenu.

Na Ukrajině bude humanitární pomoc potřebovat odhadem přes 17 milionů lidí, citovala ze zprávy agentura EFE.

Před rokem úřad OSN odhadoval, že letos počet lidí závislých na humanitární pomoc dosáhne 274 milionů. K minulému měsíci ale toto číslo vzrostlo na 324 milionů, zejména v důsledku války na Ukrajině, ale i z dalších důvodů.

Související

Ilustrační foto

OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit

Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.

Více souvisejících

OSN humanitární pomoc

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 3 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 3 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 5 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Neshody mezi Íránem a USA. Problém je v obohacování uranu

Íránci zatím nechtějí přistoupit na americké požadavky ohledně obohacování uranu. Teherán sice připustil, že by na nějaký čas přestal s touto praktikou, ale Washington požaduje, aby se jednalo o mnohem delší období. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy