Pád Asada rozpoutal v Evropě vášnivou debatu. Uprchlíci se bojí, co bude dál

Syrští uprchlíci v Evropě zažívají směsici emocí poté, co došlo k pádu režimu Bašára Asada. Zatímco mnozí oslavují konec diktatury, debaty o jejich návratu do válkou zpustošené vlasti mezi nimi vyvolávají obavy a nejistotu.

Pro Osamu Sabsabiho, devětadvacetiletého aktivistu žijícího v Berlíně, znamenala zpráva o osvobození syrského města Homs hluboké dojetí a okamžité rozhodnutí vrátit se. Upozornil na to server Politico.

Plánuje navštívit svou rodinu, obnovit jejich domov a uctít památku svého otce, který zemřel během boje proti vládním silám. Jeho optimismus sdílí i někteří další Syřané, kteří se vrací s nadějí na obnovu svých komunit.

Tato událost však současně rozproudila v Evropě debaty o repatriaci syrských uprchlíků. Někteří evropští politici, především z konzervativních a krajně pravicových kruhů, vyzvali k návratu Syřanů zpět do jejich vlasti.

Například rakouský ministr vnitra oznámil přípravy na "uspořádaný návratový program", zatímco němečtí konzervativci navrhli finanční pobídky a organizaci konference na podporu repatriace a rekonstrukce.

Markus Söder, předseda bavorské vlády, prohlásil, že pokud důvod pro azyl pominul, měly by být povolení k pobytu odebrána. Několik evropských zemí včetně Německa, Belgie a Itálie navíc dočasně pozastavilo přijímání nových žádostí o azyl od Syřanů.

Tyto výzvy ale vyvolaly mezi syrskými uprchlíky velkou nejistotu. Mnozí, kteří si v Evropě vybudovali nový život, se obávají, že budou nuceni odejít, přestože situace v Sýrii zůstává nebezpečná. Tareq Alaows z organizace Pro Asyl uvedl, že obdržel mnoho zpráv od znepokojených Syřanů, kteří mají pocit, že jejich pobyt v Evropě je ohrožen.

Někteří evropští politici, včetně německého kancléře Olafa Scholze, varují před unáhlenými kroky. Scholz zdůraznil, že situace v Sýrii je stále nebezpečná, a že návrat musí být dobrovolný a opatrný. Rovněž upozornil na důležitý přínos syrských uprchlíků pro německou ekonomiku, zejména ve zdravotnictví, kde pracují tisíce syrských lékařů a zdravotníků.

Mnozí Syřané v Evropě se cítí zklamáni rychlostí, s jakou některé země volají po jejich návratu. Ayman Alhussein, syrský filmař žijící v Londýně, označil toto jednání za "politicky motivované a zbytečné". Dodal, že obnova Sýrie bude trvat roky a návrat v současné situaci považuje za nebezpečný.

Mustafa Tahiri, Syřan pracující v Bruselu, vyjádřil obavy ohledně budoucnosti své vlasti a uvedl, že i přes radost z konce Asadova režimu neplánuje návrat.

Osama Sabsabi, který se do Sýrie vrací jen dočasně, je symbolem naděje a odhodlání mnoha Syřanů. Přesto si uvědomuje, že skutečný návrat a obnova země budou náročné a vyžadují čas. Tato otázka zůstává pro evropskou politiku i samotné uprchlíky klíčovým tématem, které vyžaduje citlivý a vyvážený přístup. 

Související

Syrští rebelové v Aleppu

Sýrie padla do rukou rebelů za pouhý týden. Proč se tamní armáda nebránila?

V roce 2017, po šesti letech občanské války, se zdálo, že Sýrie pod vedením Bašára al-Asada dospěla k určitému novému normálu. Nešlo o poklidnou situaci, kterou Asadova rodina zažívala před Arabským jarem po potlačení islamistického povstání v 80. letech, ale režim dosáhl určité stability. S pomocí Ruska, Íránu, Hizballáhu a dokonce i Spojených států, které bojovaly proti ISIS, se Asadovým silám podařilo zatlačit rebely. Postupem času získal jeho režim kontrolu nad zhruba dvěma třetinami Sýrie.
Tomáš Řepa Rozhovor

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

Více souvisejících

Sýrie EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

Syrští rebelové v Aleppu

Sýrie padla do rukou rebelů za pouhý týden. Proč se tamní armáda nebránila?

V roce 2017, po šesti letech občanské války, se zdálo, že Sýrie pod vedením Bašára al-Asada dospěla k určitému novému normálu. Nešlo o poklidnou situaci, kterou Asadova rodina zažívala před Arabským jarem po potlačení islamistického povstání v 80. letech, ale režim dosáhl určité stability. S pomocí Ruska, Íránu, Hizballáhu a dokonce i Spojených států, které bojovaly proti ISIS, se Asadovým silám podařilo zatlačit rebely. Postupem času získal jeho režim kontrolu nad zhruba dvěma třetinami Sýrie.

před 2 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

před 2 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 7 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 7 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 8 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 9 hodinami

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy