Palestinci odejdou, Pásmo Gazy bude naše, navrhuje Trump. Jeho plán ale dostal zásadní trhlinu

Saaed Salem se smutkem v očích hledí na trosky svého domova v severní Gaze. Sedí na židli, která jako zázrakem přežila válku, obklopen vnoučaty a sutinami. Minulost i budoucnost jeho rodiny leží v ruinách. Podobně jako mnozí další i on odmítá opustit svůj domov, jak navrhuje prezident USA Donald Trump, píše The Guardian.

Salem si pamatuje, jak jeho rodina ztratila domov už v roce 1948, kdy uprchli z vesnice Hirbiya, nyní součásti izraelského kibucu Zikim. „Zamkli jsme dům, vzali klíč a šli do Gazy s vírou, že se za pár dní vrátíme,“ vzpomíná. Místo návratu však následovala dlouhá léta v uprchlických táborech a život v exilu.

„Když jsme si uvědomili, že jsme domovy opustili a že si je vzali jiní, tisíckrát jsme litovali, že jsme nezůstali a nečelili smrti. Toho rozhodnutí jsem nikdy nelitoval víc,“ říká Salem, jeden z 700 000 Palestinců vyhnaných během „Nakby“, katastrofy, která provázela vznik Izraele.

O 75 let později, když izraelská armáda v říjnu 2023 vpadla do Gazy, Salem se rozhodl neopakovat stejnou chybu. „Přísahali jsme si, že tentokrát neodejdeme,“ říká.

Zůstal v severní Gaze i přes izraelské výzvy k evakuaci na jih. Spolu s ním zde zůstalo asi 400 000 dalších lidí, ačkoli blokáda ještě zhoršila už tak kritickou humanitární situaci. Podle mezinárodních organizací hrozil v severní Gaze hladomor.

„Zažili jsme hlad, žízeň, bombardování, strach. Žili jsme mezi mrtvými, pod troskami, jedli jídlo, které by nejedla ani zvířata. Ale nikdy jsme severní Gazu neopustili,“ říká Salem. „Když armáda oznámila pozemní invazi, jen jsem se přesunul do jiné čtvrti. A jakmile vojáci odešli, byl jsem první, kdo se vrátil.“

Jen pár dní po jeho návratu oznámil Donald Trump svůj plán, podle něhož by USA „převzaly“ Gazu a přesídlily její obyvatele jinam. Představoval si ji jako „riviéru Blízkého východu“. Návrh okamžitě vyvolal pobouření a generální tajemník OSN António Guterres varoval před etnickou čistkou.

Pro Salema je to však nepředstavitelné. „Ztratil jsem přes 90 přátel a příbuzných, když izraelská bomba zasáhla dům mého bratra. Nikdo to nepřežil,“ říká. „Ale i kdyby se válka znovu rozhořela, neodejdu. Nebudeme opakovat Nakbu. Tentokrát zůstáváme, ať to stojí cokoli.“

Izrael zahájil válku v Gaze po útoku Hamásu 7. října 2023, při němž bylo zabito přibližně 1 200 Izraelců a dalších 251 osob bylo uneseno jako rukojmí.

Od té doby izraelské nálety zabily více než 48 000 Palestinců, včetně 13 000 dětí, a přes 111 000 lidí bylo zraněno, uvádějí zdravotnické úřady v Gaze. Devět z deseti domů bylo poškozeno nebo zničeno a přes 90 % obyvatel se stalo uprchlíky ve vlastní zemi. Nemocnice byly opakovaně terčem útoků a přístup k pitné vodě i hygieně je kriticky omezen.

Mazouza Abu Hindi, další obyvatelka Gazy, přišla o syna, když se snažil sehnat jídlo a dřevo na oheň. Druhý syn zmizel v izraelském vězení. Její dům byl srovnán se zemí.

Dnes přebývá v ohořelé školní třídě se svými třemi dcerami. Kusy látky zakrývají rozbitá okna a matrace pro vnoučata leží na promrzlé zemi. Je to jejich desáté provizorní útočiště od začátku války.

„Žili jsme jako zvířata. Jedli jsme krmivo pro drůbež a králíky,“ říká. „Teď dostáváme rýži a chleba od humanitárních organizací, ale ne vždy je to dost. Peníze a majetek můžeme nahradit, ale kdo nám vrátí duše, které jsme ztratili?“

Přesto odmítá Trumpovu vizi nového života jinde. „Jestli chce Gaza znovu vybudovat, ať ji postaví. Ale my zůstaneme tady,“ říká.

Khaldiyah Al-Shanbari měla na začátku války tři sestry a domov. Dnes přebývá v černé, spálené školní třídě s jedinou přeživší sestrou, která je po izraelském útoku na invalidním vozíku.

Vaří na malém ohni, což přidává další vrstvy sazí na zdi a strop. Škola nemá okna ani dveře a bojí se, že i tento přístřešek brzy ztratí. „Školy se znovu otevírají, ale pokud nás vyženou, nemáme kam jít,“ říká.

Svůj dům ztratila, stejně jako většinu věcí, ale i tak zasadila mezi troskami bylinky a zeleninu. Doufá, že jí to pomůže přežít. Každý den chodí kilometry pro vodu a její záda trpí pod těžkými nádobami.

„Noci jsou mrazivé, temné a děsivé. Nespím. Jen chci zpět život, který jsme měli před válkou. Strach mě pronásleduje – co když válka začne znovu?“

Přes všechnu bolest a ztráty je ale odhodlaná v Gaze zůstat. „Nikdo nás nevymaže,“ říká. „Lidé prchali na jih, ale my jsme zůstali. A i když hladovíme, trpíme a ztrácíme své milované, nevzdáme se. Vydržíme, dokud tohle peklo neskončí.“ 

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Donald Trump

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

před 3 hodinami

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy