Zdravotní a humanitární situace v Pásmu Gazy je nehumánní, prohlásil ve středu šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanem Ghebreyesus. Palestinskou enklávu zároveň označil za "zónu smrti."
"Zdravotní a humanitární situace v Gaze je nelidská a nadále se zhoršuje," řekl Tedros na briefingu v Ženevě. Gaza se podle něj stala zónou smrti, přičemž velká část území je zničena. "V jakém světě to žijeme, když lidé nemohou dostat jídlo a vodu, nebo kde se lidem, kteří nemohou ani chodit, neposkytne péče?" zeptal se Tedros.
"V jakém světě to žijeme, když zdravotnické pracovníky při provádění život zachraňující práce ohrožuje bombardování? V jakém světě to žijeme, když se nemocnice musí zavřít, protože došla elektřina a léky, které by pomohly zachránit pacienty, a také jsou terčem vojenských sil?"
Šéf WHO zároveň vyzval k příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem, jakož i k neomezenému přístupu mezinárodní pomoci.
"Potřebujeme nyní příměří. Potřebujeme propustit rukojmí. Potřebujeme, aby přestali padat bomby a potřebujeme neomezený přísun humanitární pomoci. Lidskost musí zvítězit," uvedl Tedros.
Zároveň dodal, že počet lidí trpících podvýživou v těžkém stadiu se v Gaze od začátku války dramaticky zvýšil - z méně než jednoho procenta na více než 15 procent v některých oblastech Pásma.
Světový potravinový program (WFP) navíc v úterý oznámil, že přerušuje dodávky potravin a další pomoci na sever Pásma Gazy poté, co na jeho kamion stříleli zoufalí obyvatelé této palestinské enklávy.
WFP ve svém prohlášení uvedl, že konvoje s pomocí "čelily absolutnímu chaosu a násilí v důsledku kolapsu občanského řádu". Stalo se tak při pokusu o obnovu dodávek pomoci po třítýdenní přestávce, kterou organizace ohlásila poté, co palba izraelského vojenského námořnictva zasáhla v Pásmu Gazy konvoj s potravinami.
Tiskový úřad palestinského militantního hnutí Hamás označil rozhodnutí WFP za "rozsudek smrti" pro statisíce obyvatel severní části Pásma Gazy. Úřad zároveň vyzval WFP, aby své rozhodnutí stáhl, a také naléhal na ostatní agentury OSN, aby obnovily pomoc na sever této palestinské enklávy a zabránily tam "katastrofálním následkům hladomoru".
Jedno ze šesti dětí do dvou let je v Pásmu Gazy podle WFP akutně podvyživeno a lidé tam umírají hlady. Nejhorší je situace právě na severu Pásma Gazy.
"Naše týmy viděli během posledních dnů neskutečné zoufalství," uvedl WFP v prohlášení.
I když většina obyvatel Gazy po spuštění izraelské vojenské kampaně utekla na jih, Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že na severu stále žije 300.000 až 400.000 lidí.
Ve více než čtyřměsíční válce mezi Hamásem a Izraelem zemřelo v pásmu Gazy již více než 29.000 lidí, převážně civilistů. Válka vypukla po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října, který si vyžádal zhruba 1140 mrtvých, většinou civilistů.
Obyvatelstvo palestinského Pásma Gazy přitom čelí podmínkám rovnajícím se téměř hladomoru. Prohlásila to Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).
Katastrofální míru potravinové nejistoty tam nyní zažívá přibližně 550.000 lidí, přičemž celé obyvatelstvo je v krizovém režimu, uvedla FAO.
"V Pásmu Gazy je nevídaná míra akutní potravinové nejistoty, hladu a stavu rovnajícímu se téměř hladomoru," uvedla zástupkyně generálního ředitele FAO Beth Bechdolová.
"Vidíme, že každý den je stále více lidí v podstatě na pokraji hladomoru a posouvá se do stavu podobnému hladomoru," dodala.
V Pásmu Gazy žije zhruba 2,2 milionu lidí, kteří čelí třem nejvyšším kategorie hladu – od třetího stupně, což je nouze o potraviny až po pátý stupeň, což je katastrofa, upřesnila Bechdolová. Integrovaná klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC) stanovuje stupně hladu od jeden do pěti.
"V tomto stadiu je pravděpodobně přibližně 25 procent z 2,2 milionu lidí v páté, nejvyšší kategorii stupnice IPC," sdělila Bechdolová.
To, že jsou obyvatelé v severní části Pásma Gazy na pokraji hladomoru a jejich život závisí na dodávkách humanitární pomoci, uvedla už dříve Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).
"Polovina našich žádostí o dodání pomoci na sever Pásma Gazy byla od začátku roku zamítnuta. OSN identifikovala na severu místa, kde hrozí podvýživa a hlad, podle všeho jsou tam lidé na pokraji hladomoru... Záchrana nejméně 300.000 lidí, kteří žijí v této oblasti, závisí na naší pomoci," uvedl šéf UNRWA Philippe Lazzarini na sociální síti X s tím, že naposledy jim dovolili dodat do této oblasti zásoby před více než dvěma týdny.
Další humanitární agentury, které poskytují pomoc do Pásma Gazy, také hlásily zamítnutí přístupu. Izrael bombarduje tuto palestinskou enklávu od brutálního teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jih Izraele loni v říjnu.
Současně Izrael nařídil obyvatelům severní a střední části Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih. Více než polovina z přibližně 2,4 milionu obyvatel tohoto palestinského území nyní žije ve městě Rafah na jihu. Mnozí však zůstali i v lokalitě Wádí Gaza na severu enklávy, ale také v její střední části.
Georgios Petropoulos, šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v Gaze, uvedl, že tato oblast se mění na "pustinu hladu a zoufalství". Dodal, že zoufalí obyvatelé si náklad z kamionů berou ihned po příjezdu.
"Někdy se až tisíce lidí shromáždí u kamionů a jiných vozů s nákladem, a během několika minut ho vyloží," dodal.
Nezisková organizace World Central Kitchen, která poskytuje potravinovou pomoc, informovala, že na sever Pásma Gazy může dovézt pomoc jen několikrát za týden. Dodala, že v současnosti dováží potraviny ve dvou kamionech. V jednom jsou potraviny pro nemocnice a ve druhém pro davy lidí čekajících po cestě.
Na problém s potravinami dlouhodobě upozorňují i další organizace. Obyvatelé Pásma Gazy umírají hlady kvůli omezování humanitární pomoci, prohlásil před nedávnem ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro krizové situace Michael Ryan.
"Tito lidé umírají hlady a tlačí je až na pokraj. Nejsou zapojeni do konfliktu… a měli by požívat ochrany, stejně tak i jejich zdravotnická zařízení," prohlásil Ryan během tiskové konference.
Související
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , WHO (Světová zdravotnická organizace)
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák