Dva hlavní favorité letošních březnových prezidentských voleb na Slovensku, předseda parlamentu Peter Pellegrini a bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok, se nově dostali do sporu ohledně posílení zahraniční politiky Evropské unie na úkor členských států, poté co měli rozdílné názory na změny v trestním právu.
Pellegrini odmítl Korčokův návrh na společnou debatu ohledně snížení trestních sazeb či zrušení elitního útvaru prokuratury, které kritizuje i Korčok a které vládní poslanci včetně Pellegriniho prosadili při hlasování minulý týden.
Předseda strany Hlas-sociální demokracie Peter Pellegrini vydal prohlášení, ve kterém kritizoval opozičního prezidentského kandidáta Ivana Korčoka za jeho názory na zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky. Pellegrini tvrdil, že Korčokovi nezáleží na zájmech Slovenska a jeho obyvatel, ale na příkazech silnějších.
Korčok naopak hájil myšlenku silnější role Evropské unie v oblasti zahraniční politiky, což podle něj odpovídá zájmům Slovenska a je reakcí na současnou situaci ve světě. Odpověděl také na kritiku Pellegriniho týkající se změn v trestním právu, když zdůraznil, že národní zájmy zahrnují i dodržování právního státu a neohrožování evropských peněz.
"Myslel jsem si, že Peter Pellegrini vydrží trochu déle, než odhalí své autentické postoje k Evropské unii, a zejména ke Slovensku," řekl. Oba politici měli různé názory na politické otázky i v minulosti. Jejich neshody se nyní staly součástí kampaně před prezidentskými volbami.
Související
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Slovensko , Peter Pellegrini , Ivan Korčok
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák