Pobaltí končí s Ruskem. Odpojí se od jeho elektřiny

Provozovatelé elektrických sítí tří pobaltských zemí v úterý oficiálně oznámili Rusku a Bělorusku, že ukončí dohodu z roku 2001, která spojuje Estonsko, Lotyšsko a Litvu s elektrickou přenosovou soustavou kontrolovanou Moskvou.

Pobaltské státy již loni oznámily plán na odpojení od ruské sítě jako krok k posílení nezávislosti na Rusku po jeho invazi na Ukrajinu. V únoru příštího roku se tyto státy připojí k hlavní kontinentální evropské elektrické síti.

Estonská společnost Elering, lotyšská AST a litevská Litgrid oznámily, že společné prohlášení o odchodu z ruské sítě podepsaly v úterý v Rize. Dohoda s Moskvou a Minskem skončí 7. února a pobaltské sítě se odpojí následující den.

"Odpojíme a demontujeme poslední fyzická propojení s ruskými a běloruskými sítěmi," uvedl generální ředitel Litgridu Rokas Masiulis a označil tento krok za "ambiciózní projekt energetické nezávislosti."

Estonsko, Lotyšsko a Litva již nyní nekupují elektřinu z Ruska, ale stále jsou fyzicky připojeny k síti, kde frekvenci kontroluje Moskva na základě dohody BRELL z roku 2001. Oba systémy používají střídavý proud s frekvencí 50 Hz.

"Synchronizace s kontinentální Evropou umožní nezávislé, stabilní a spolehlivé řízení frekvence elektrických sítí pobaltských států a zvýší energetickou bezpečnost v regionu," uvedl estonský provozovatel sítě Elering.

V roce 2019 se Estonsko, Lotyšsko a Litva dohodly s Evropskou komisí na koordinaci připojení k energetické síti EU do konce roku 2025. Válka Ruska na Ukrajině však urychlila tento projekt. EU celkově na projekt vyčlenila 1,2 miliardy eur. 

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Estonská premiérka Kallasová podala demisi

Estonská premiérka Kaja Kallasová, která byla nominována na post šéfky diplomacie Evropské unie, v pondělí předala svou demisi estonskému prezidentovi Alaru Karisovi. Uvedl to server Washington Post.

Více souvisejících

estonsko lotyšsko Litva

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Záběry pádu letounu v Sao Paulu se objevily na sítích. (9.8.2024)

Led mohl být příčinou smrti 62 lidí na palubě letadla v Brazílii

Nastal pokrok ve vyšetřování srpnové tragické letecké nehody v Brazílii, kterou nepřežilo všech 62 lidí na palubě. Podle v pátek zveřejněné oficiální zprávy hlásila posádka krátce před nehodou poruchu systému odmrazování. Informoval o tom Guardian s odkazem na agenturu Reuters. 

včera

včera

včera

včera

Deštivé počasí, ilustrační fotografie.

Počasí jako na houpačce. Přijde šok, teploty klesnou o desítky stupňů

Dnes a zítra si v Česku ještě užijeme tropická vedra, pak ale bude následovat výrazná změna. Příští týden přinese zcela jiné počasí, než jsme byli zvyklí poslední dva týdny, uvedl doslova Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Přijde totiž ochlazení, očekává se i plošnější déšť. Zatímco tak v tomto týdnu dosahovala maxima až 35 °C, za několik dní může být až o dvacet stupňů méně.

včera

včera

Ministr obrany Lloyd J. Austin III v Pentagonu

Údery západními zbraněmi v hloubi Ruska válku nerozhodnou, tvrdí Austin

Američané se stále moc netváří na jeden z požadavků Kyjeva. Ministr obrany Lloyd Austin v pátek na základně Ramstein řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění. 

včera

Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner jsou u konce. Její posádka si ještě oddechnout nemůže

Opakovaně použitelná kosmická loď Starliner od společnosti Boeing se v noci na sobotu vrátila na Zemi, když s pomocí padáků přistála v americkém státě Nové Mexiko. Informovala o tom NASA. Loď se však vrátila bez posádky, jejíž členové po předchozích problémech plavidla zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. 

včera

včera

Aktualizováno 6. září 2024 21:59

Ukrajinská armáda čelí výzvám na ruském území. Kyjev se vojáků v těžké situaci zastává

Ukrajinská armáda se při okupaci ruských území snaží dodržovat válečná pravidla a chránit civilisty, zatímco ruská vojska pokračují v útocích na civilní objekty. Kyjev zdůrazňuje, že jeho vojáci nepropadají k rabování a drancování, čímž si chce získat mezinárodní podporu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy