Provozovatelé elektrických sítí tří pobaltských zemí v úterý oficiálně oznámili Rusku a Bělorusku, že ukončí dohodu z roku 2001, která spojuje Estonsko, Lotyšsko a Litvu s elektrickou přenosovou soustavou kontrolovanou Moskvou.
Pobaltské státy již loni oznámily plán na odpojení od ruské sítě jako krok k posílení nezávislosti na Rusku po jeho invazi na Ukrajinu. V únoru příštího roku se tyto státy připojí k hlavní kontinentální evropské elektrické síti.
Estonská společnost Elering, lotyšská AST a litevská Litgrid oznámily, že společné prohlášení o odchodu z ruské sítě podepsaly v úterý v Rize. Dohoda s Moskvou a Minskem skončí 7. února a pobaltské sítě se odpojí následující den.
"Odpojíme a demontujeme poslední fyzická propojení s ruskými a běloruskými sítěmi," uvedl generální ředitel Litgridu Rokas Masiulis a označil tento krok za "ambiciózní projekt energetické nezávislosti."
Estonsko, Lotyšsko a Litva již nyní nekupují elektřinu z Ruska, ale stále jsou fyzicky připojeny k síti, kde frekvenci kontroluje Moskva na základě dohody BRELL z roku 2001. Oba systémy používají střídavý proud s frekvencí 50 Hz.
"Synchronizace s kontinentální Evropou umožní nezávislé, stabilní a spolehlivé řízení frekvence elektrických sítí pobaltských států a zvýší energetickou bezpečnost v regionu," uvedl estonský provozovatel sítě Elering.
V roce 2019 se Estonsko, Lotyšsko a Litva dohodly s Evropskou komisí na koordinaci připojení k energetické síti EU do konce roku 2025. Válka Ruska na Ukrajině však urychlila tento projekt. EU celkově na projekt vyčlenila 1,2 miliardy eur.
Související
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Ruské provokace přibližují Evropu válce více než kdykoliv v historii, shodují se lídři
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák