Počet mrtvých v Pásmu Gazy překonává všechny moderní konflikty. Podle Izraele o nich OSN lže

Po překvapivém útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při kterém zemřelo zhruba 1 200 lidí, Izrael zahájil rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle OSN a ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců a dalších 1 000 na Západním břehu. 

Vládní představitelé Izraele opakovaně tvrdí, že se snaží minimalizovat civilní oběti. Ophiar Falk, poradce premiéra Benjamina Netanjahua, dokonce uvedl, že minimalizace obětí je nejen správná, ale i strategicky účinná. Zraňování civilistů totiž může vést ke ztrátě podpory a zvýšit palestinský odpor.

Izraelští představitelé veřejně zpochybňují počet obětí v Gaze a obviňují ministerstvo zdravotnictví a OSN ze lhaní. Nedávné úniky z utajené izraelské vojenské databáze, které zveřejnil deník Guardian, však naznačují, že 83 % zabitých Palestinců byli v květnu civilisté. Tato čísla ukazují, že civilní oběti jsou neúměrně vysoké a staví do jiného světla tvrzení Izraele o minimalizaci obětí.

Ochrana civilistů nebyla v minulosti vždy prioritou. Spojené státy se začaly soustředit na minimalizaci civilních škod, takzvaných „collateral damage“, až po válce ve Vietnamu. Masakry, jako ten v My Lai v roce 1968, kde bylo zabito až 500 neozbrojených vesničanů, vedly k celosvětovému odsouzení. Od té doby USA postupně začlenily do svých vojenských operací programy pro zmírnění civilních obětí.

Tyto programy měly za cíl nejen snížit počet civilních obětí, ale také chránit pověst armády a vyhnout se náboru nových bojovníků. Americká vojenská příručka z roku 2007 uvádí, že „operace, která zabije pět povstalců, je kontraproduktivní, pokud civilní škody vedou k náboru dalších padesáti povstalců“. Podobné metody, které Izrael sám pomáhal rozvíjet, byly zavedeny i do jeho armádních postupů.

Vyšetřování však ukázalo, že Izrael po útocích ze 7. října uvolnil svá pravidla pro bojové operace. New York Times uvedl, že armádní vedení schválilo riziko zabití až 20 lidí při každém leteckém útoku zaměřeném na Hamás. Jedním z extrémních příkladů byl červencový úder, při kterém zemřelo nejméně 90 civilistů a dalších 300 jich bylo zraněno.

Izraelská vojenská data nyní naznačují, že Izraelci přecenili počet zabitých bojovníků a naopak podcenili podíl civilních obětí. Zatímco izraelské úřady tvrdily, že polovina všech obětí v Gaze jsou bojovníci, Netanjahu označil za „skandální“ tvrzení, že míra civilních obětí by mohla dosáhnout 70 %.

Skutečnost je však podle dat mnohem vyšší. Vysoký počet úmrtí civilistů v Gaze je důsledkem masivního používání zbraní, které ničí budovy, a neschopnosti rozlišovat mezi civilisty a bojovníky. Válka v Gaze je typickým příkladem moderního konfliktu, kde je ochrana civilistů v praxi opomíjena, což vede nejen k obrovskému utrpení, ale také k porušování mezinárodního práva. 

Související

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izrael

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 4 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 8 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 8 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy