Politico: EU řeší dilema v otázce vakcín proti opičím neštovicím

Evropská unie znovu řeší dilema, zda si ponechat své zásoby vakcín proti opičím neštovicím (mpox) pro případ šíření viru po Evropě, nebo je raději ve větším množství poslat do afrických zemí, aby se snížila pravděpodobnost globálního rozšíření. Na tuto otázku upozornil server Politico.

Server připomněl, že v pondělí se v Bruselu sešli zástupci Evropské komise (EK) a evropských zdravotnických úřadů, aby projednali reakci EU na epidemii mpox.

Mluvčí EK potvrdil, že Unie očekává více „importovaných případů“ opičích neštovic, poté co první případ onemocnění nahlásilo Švédsko.

Skupina zdravotních expertů se shodla, že není třeba zahájit masové očkování proti mpoxu v Evropě. Podle EU je pravděpodobnost masového šíření opičích neštovic v Evropě nízká, protože se nemoc šíří spíše přímým fyzickým kontaktem než vzduchem, jak je tomu u covidu.

Zatím žádná členská země EU neoznámila cestovní omezení kvůli opičím neštovicím, ačkoli Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) doporučilo cestujícím do postižených oblastí zvážit očkování.

Politico zdůraznil, že mpox může být smrtelný. Světová zdravotnická organizace (WHO) již vyhlásila globální zdravotní pohotovost kvůli šíření obzvláště nebezpečného kmene clade I, který má těžší průběh než kmen clade II, jenž se celosvětově rozšířil v roce 2022. Mezi nejohroženější pacienty patří děti, které jsou náchylnější k rychlejšímu průběhu nemoci než dospělí.

Dilema EU spočívá v tom, že pokud si ponechá současné zásoby vakcín proti mpoxu, nepomůže Africe, kde například Konžská demokratická republika (KDR) s 99 miliony obyvatel žádá deset milionů dávek. Pokud však EU pomůže Africe, může oslabit svou vlastní schopnost rychle reagovat.

Jen málo zemí EU se zatím zavázalo darovat vakcíny. O víkendu vyzval jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa mezinárodní společenství, aby uvolnilo své zásoby a zajistilo spravedlivý přístup k vakcínám pro všechny země, bez ohledu na jejich ekonomický stav.

Evropská komise oznámila, že pošle více než 215 000 dávek vakcín. Francie naznačila, že do Afriky pošle nespecifikovaný počet vakcín proti mpoxu. Nizozemsko je opatrné a před rozhodnutím o darování se chce ujistit, že 100 000 dávek, které má v zásobě, bude stačit pro jeho vlastní potřeby.

Německá vláda má kolem 117 000 dávek vakcíny proti mpox a další zásoby mají i některé spolkové země. Naopak Litva oznámila, že má k dispozici pouze 2 500 dávek tohoto typu vakcíny.

Podle Politica přislíbilo Japonsko poslat do Afriky tři miliony dávek a očekává, že EU slíbí více.

Organizace Lékaři bez hranic (MSF) mezitím varovala, že bez rychlého nasazení vakcín budou tisíce lidí v KDR čelit této nemoci bez základní lékařské ochrany, která je v Evropě dostupná.

WHO přitom minulý týden potvrdila, že případ mpox ve Švédsku souvisí s vypuknutím nákazy v Africe. Podle WHO lze v Evropě během následujících dnů očekávat další případy typu Clade I. Uvedla to agentura Anadolu.

"Potvrzení mpox Clade I ve Švédsku je jasným odrazem vzájemné propojenosti našeho světa. V následujících dnech a týdnech se v evropském regionu pravděpodobně vyskytnou další importované případy," uvádí se v prohlášení evropského regionálního úřadu WHO.

Případ ve Švédsku je podle odborníka na virové neštovice z britského Pirbrightského institutu Jonase Albarnaze varovným signálem pro zdravotnické úřady. Ty musí být podle něj ostražité a zavést přísný dohled a strategii sledování kontaktů pro včasné odhalení možných nových případů.

WHO ve středu vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu v souvislosti se šířením onemocnění opičích neštovic v afrických státech. Ve čtvrtek byl potvrzen první případ opičích neštovic typu Clade I ve Švédsku, což je zároveň první případ této varianty diagnostikovaný mimo africký kontinent.

Opičí neštovice (mpox) jsou infekční onemocnění, které se přenáší při blízkém kontaktu. Mají symptomy podobné chřipce, přičemž způsobují i hnisající vyrážku. Většina případů má mírný průběh, nicméně toto onemocnění může i zabíjet.

Z Konžské demokratické republiky (KDR) se začal nejprve šířit endemický kmen onemocnění známý jako Clade I. Zdá se, že blízkým kontaktem mezi lidmi, především dětmi, se začala šířit nová varianta známá jako Clade Ib.

Opičí neštovice se poprvé objevily v KDR v roce 1970. V květnu 2022 se celosvětově prudce rozšířil počet infekcí a WHO také přistoupila k vyhlášení ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, který trval do května 2023. 

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.
Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) očkování opičí neštovice

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy