Politico: EU řeší dilema v otázce vakcín proti opičím neštovicím

Evropská unie znovu řeší dilema, zda si ponechat své zásoby vakcín proti opičím neštovicím (mpox) pro případ šíření viru po Evropě, nebo je raději ve větším množství poslat do afrických zemí, aby se snížila pravděpodobnost globálního rozšíření. Na tuto otázku upozornil server Politico.

Server připomněl, že v pondělí se v Bruselu sešli zástupci Evropské komise (EK) a evropských zdravotnických úřadů, aby projednali reakci EU na epidemii mpox.

Mluvčí EK potvrdil, že Unie očekává více „importovaných případů“ opičích neštovic, poté co první případ onemocnění nahlásilo Švédsko.

Skupina zdravotních expertů se shodla, že není třeba zahájit masové očkování proti mpoxu v Evropě. Podle EU je pravděpodobnost masového šíření opičích neštovic v Evropě nízká, protože se nemoc šíří spíše přímým fyzickým kontaktem než vzduchem, jak je tomu u covidu.

Zatím žádná členská země EU neoznámila cestovní omezení kvůli opičím neštovicím, ačkoli Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) doporučilo cestujícím do postižených oblastí zvážit očkování.

Politico zdůraznil, že mpox může být smrtelný. Světová zdravotnická organizace (WHO) již vyhlásila globální zdravotní pohotovost kvůli šíření obzvláště nebezpečného kmene clade I, který má těžší průběh než kmen clade II, jenž se celosvětově rozšířil v roce 2022. Mezi nejohroženější pacienty patří děti, které jsou náchylnější k rychlejšímu průběhu nemoci než dospělí.

Dilema EU spočívá v tom, že pokud si ponechá současné zásoby vakcín proti mpoxu, nepomůže Africe, kde například Konžská demokratická republika (KDR) s 99 miliony obyvatel žádá deset milionů dávek. Pokud však EU pomůže Africe, může oslabit svou vlastní schopnost rychle reagovat.

Jen málo zemí EU se zatím zavázalo darovat vakcíny. O víkendu vyzval jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa mezinárodní společenství, aby uvolnilo své zásoby a zajistilo spravedlivý přístup k vakcínám pro všechny země, bez ohledu na jejich ekonomický stav.

Evropská komise oznámila, že pošle více než 215 000 dávek vakcín. Francie naznačila, že do Afriky pošle nespecifikovaný počet vakcín proti mpoxu. Nizozemsko je opatrné a před rozhodnutím o darování se chce ujistit, že 100 000 dávek, které má v zásobě, bude stačit pro jeho vlastní potřeby.

Německá vláda má kolem 117 000 dávek vakcíny proti mpox a další zásoby mají i některé spolkové země. Naopak Litva oznámila, že má k dispozici pouze 2 500 dávek tohoto typu vakcíny.

Podle Politica přislíbilo Japonsko poslat do Afriky tři miliony dávek a očekává, že EU slíbí více.

Organizace Lékaři bez hranic (MSF) mezitím varovala, že bez rychlého nasazení vakcín budou tisíce lidí v KDR čelit této nemoci bez základní lékařské ochrany, která je v Evropě dostupná.

WHO přitom minulý týden potvrdila, že případ mpox ve Švédsku souvisí s vypuknutím nákazy v Africe. Podle WHO lze v Evropě během následujících dnů očekávat další případy typu Clade I. Uvedla to agentura Anadolu.

"Potvrzení mpox Clade I ve Švédsku je jasným odrazem vzájemné propojenosti našeho světa. V následujících dnech a týdnech se v evropském regionu pravděpodobně vyskytnou další importované případy," uvádí se v prohlášení evropského regionálního úřadu WHO.

Případ ve Švédsku je podle odborníka na virové neštovice z britského Pirbrightského institutu Jonase Albarnaze varovným signálem pro zdravotnické úřady. Ty musí být podle něj ostražité a zavést přísný dohled a strategii sledování kontaktů pro včasné odhalení možných nových případů.

WHO ve středu vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu v souvislosti se šířením onemocnění opičích neštovic v afrických státech. Ve čtvrtek byl potvrzen první případ opičích neštovic typu Clade I ve Švédsku, což je zároveň první případ této varianty diagnostikovaný mimo africký kontinent.

Opičí neštovice (mpox) jsou infekční onemocnění, které se přenáší při blízkém kontaktu. Mají symptomy podobné chřipce, přičemž způsobují i hnisající vyrážku. Většina případů má mírný průběh, nicméně toto onemocnění může i zabíjet.

Z Konžské demokratické republiky (KDR) se začal nejprve šířit endemický kmen onemocnění známý jako Clade I. Zdá se, že blízkým kontaktem mezi lidmi, především dětmi, se začala šířit nová varianta známá jako Clade Ib.

Opičí neštovice se poprvé objevily v KDR v roce 1970. V květnu 2022 se celosvětově prudce rozšířil počet infekcí a WHO také přistoupila k vyhlášení ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, který trval do května 2023. 

Související

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) očkování opičí neštovice

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 7 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 7 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 10 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 12 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 14 hodinami

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy