Polsko a Lotyšsko po útoku dronů částečně uzavřely vzdušný prostor

V reakci na vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru zavedly Polsko a Lotyšsko plošná omezení civilních letů podél svých východních hranic. Tato opatření vstoupila v platnost ve středu a ve čtvrtek s cílem zvýšit bezpečnost a usnadnit detekci potenciálních hrozeb.

Polsko zahájilo platnost omezení ve středu ve 22:00 a týkají se oblasti podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem. Omezení, jež bude platit až do 9. prosince, představuje nejdelší možnou jednorázovou platnost povolenou předpisy.

Podle PANSA, polské agentury pro řízení letového provozu, mohou v této zóně létat jen vojenské stroje od západu do východu slunce. Během dne jsou letadla povolena jen tehdy, pokud dodrží přísné podmínky, jako je například podání letového plánu, použití aktivních transpondérů a udržování stálé rádiové komunikace.

Zákaz se také vztahuje na veškeré civilní drony. Výjimky mají pouze lety s oficiálním statusem, jako jsou vládní mise, záchranné operace, lékařské evakuace nebo hašení požárů. Také lety spojené s ochranou a monitorováním klíčové infrastruktury nebo humanitárními operacemi mohou získat povolení, i když nesplňují všechny podmínky.

Podobná opatření přijalo i Lotyšsko, kde omezení vstoupila v platnost ve čtvrtek v 18:00 a platí pro zónu podél hranic s Ruskem a Běloruskem, přičemž jsou prozatím platná do 18. září, s možností prodloužení. Lotyšský ministr obrany Andris Sprūds uvedl, že díky tomuto kroku bude moci země lépe kontrolovat vzdušný prostor, snadněji odhalovat hrozby a také se zóna uvolní pro alianční misi NATO Baltic Air Policing.

Ministr Sprūds zdůraznil, že „ruské drony ve vzdušném prostoru NATO jsou varovným signálem a musíme udělat vše, co je v našich silách, aby se eskalace dronových útoků zastavila.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl, že jeho země je připravena pomoci v boji proti ruským dronům. „Jsme připraveni poskytnout technologie, výcvik posádek a potřebné zpravodajské údaje,“ uvedl a dodal, že Ukrajina navrhuje bránit vzdušný prostor společně, koordinovaně a promyšleně.

Související

Polsko, ilustrační foto

Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste

Polsko zažívá nebývalý nápor aktivit cizích rozvědek, který svou intenzitou překonává vše, co kontrarozvědka řešila v posledních třech dekádách. Podle aktuálních dat Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) se země stala hlavním terčem hybridních útoků. Klíčovými aktéry jsou tajné služby Ruska a Běloruska, v těsném závěsu se však objevuje také vliv Číny.

Více souvisejících

Polsko lotyšsko letadla, letectví

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

před 3 hodinami

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy