Polsko a Slovensko by mohly společně předat stíhačky MiG-29 Ukrajině

Polsko by souhlasilo se společným postupem se Slovenskem při předání přebytečných stíhaček MiG-29 Ukrajině, která čelí vojenské invazi Ruska. Na sociální síti to napsal slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Bratislava už vyjádřila ochotu odevzdat nevyužívané migy Ukrajině, polský prezident Andrzej Duda dříve řekl, že před dodáním polských stíhaček by se na takovém postupu nejprve museli shodnout spojenci.

Kvůli případnému předání stíhaček Ukrajině bude Slovensko možná měnit ústavu, protože kabinet premiéra Eduarda Hegera po svém prosincovém pádu přišel o některé pravomoci. Slovenští politici se neshodli v názoru, kdo by měl některé pravomoci dosluhující vlády převzít.

"Na jednání ministrů obrany členských státu EU ve středu ve Švédsku mi potvrdil polský kolega, že jeho země by souhlasila se společným postupem Slovenska a Polska při odevzdání přebytečných MiGů-29 obou zemí Ukrajině. Myslím, že je čas na rozhodnutí," uvedl Naď.

Polský prezident Duda ve středu televizi CNN při návštěvě Spojených arabských emirátů řekl, že Polsko je připravené poskytnout Ukrajině své stíhačky MiG-29. Dodal, že dodání by se mohlo uskutečnit v rámci mezinárodní koalice, aniž by to blíže specifikoval. Dnes šéf polské prezidentské kanceláře Pawel Szrot řekl, že počet stíhaček by byl menší než 14 tanků Leopard 2, které Polsko poslalo Ukrajině. "Určitě to nebude odpovídat počtu leopardů a určitě to bude v rámci širší mezinárodní koalice," řekl dnes Szrot.

Slovensko loni předčasně přestalo používat 11 migů a dohodlo se s Českem a Polskem na pomoci při zajištění svého vzdušného prostoru do doby, než Bratislava dostane objednané americké stíhačky F-16. Polsko podle dostupných informací disponuje několika desítkami migů. Ukrajina má zkušenosti s provozem těchto stíhaček sovětské konstrukce.

Opoziční slovenští sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, kteří vystupují proti dodávkám zbraní na Ukrajinu, opakovaně tvrdili, že dosluhující slovenská vláda po svém pádu nemá pravomoc rozhodnout o předání stíhaček. Podle Fica tato záležitost patří k zásadním otázkám zahraniční politiky země, o kterých kabinet premiéra Hegera podle ústavy jednat už nemůže. Fico také řekl, že jeho strana ve sněmovně nepodpoří případný návrh na změnu ústavy v této věci.

Předseda nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič dnes novinářům řekl, že jeho strana navrhne doplnění ústavy tak, aby v záležitosti předání migů nakonec rozhodovala prezidenta Zuzana Čaputová coby hlavní velitelka ozbrojených sil. Ze stávajícího textu ústavy vyplývá, že po vyslovení nedůvěry vládě sněmovnou nemůže například o zásadních otázkách zahraniční či vnitřní politiky rozhodovat nikdo. Předčasné volby v zemi budou na konci září.

Čaputová se podle slovenských médií postavila proti tomu, aby v případě odvolání vlády kompetence rozhodovat v zásadních otázkách zahraniční politiky převzala hlava státu. "Když parlament v prosinci odebral legitimitu vládě, a tedy omezil její pravomoci, tak z logiky věci i naší ústavy vyplývá, že by to měl být právě parlament, kdo by tuto legitimitu vládě měl dodat v tom konkrétním rozhodnutí nebo celkově ve všech závažných otázkách zahraniční politiky," řekla slovenská prezidentka, která samotné předání slovenských migů Ukrajine podpořila. Politikům Čaputová vzkázala, aby "se neschovávali za ženskou sukni".

Podle Nadě na Ukrajině umírají lidé, lze jim pomoci a na slovenské politikaření není prostor.

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinští piloti vídají své kolegy umírat. I proto si přejí americké F-16

Ukrajinští piloti ve starých stíhačkách mnohdy bojují o život proti modernějším ruským strojům. Ty totiž mají na ukrajinském nebi převahu i přes probíhající protiofenzívu. Přáli by si letouny F-16, které jim umožní spolehlivější manévrování a odpalování raket. Velení v Kyjevě jejich potřeby zohledňuje a západní země na Spojené státy už tlačí s výcvikem letců z Ukrajiny na tyto stroje. 

Více souvisejících

MiG-29 Ukrajina Polsko Slovensko

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 40 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy