Polsko a Slovensko by mohly společně předat stíhačky MiG-29 Ukrajině

Polsko by souhlasilo se společným postupem se Slovenskem při předání přebytečných stíhaček MiG-29 Ukrajině, která čelí vojenské invazi Ruska. Na sociální síti to napsal slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Bratislava už vyjádřila ochotu odevzdat nevyužívané migy Ukrajině, polský prezident Andrzej Duda dříve řekl, že před dodáním polských stíhaček by se na takovém postupu nejprve museli shodnout spojenci.

Kvůli případnému předání stíhaček Ukrajině bude Slovensko možná měnit ústavu, protože kabinet premiéra Eduarda Hegera po svém prosincovém pádu přišel o některé pravomoci. Slovenští politici se neshodli v názoru, kdo by měl některé pravomoci dosluhující vlády převzít.

"Na jednání ministrů obrany členských státu EU ve středu ve Švédsku mi potvrdil polský kolega, že jeho země by souhlasila se společným postupem Slovenska a Polska při odevzdání přebytečných MiGů-29 obou zemí Ukrajině. Myslím, že je čas na rozhodnutí," uvedl Naď.

Polský prezident Duda ve středu televizi CNN při návštěvě Spojených arabských emirátů řekl, že Polsko je připravené poskytnout Ukrajině své stíhačky MiG-29. Dodal, že dodání by se mohlo uskutečnit v rámci mezinárodní koalice, aniž by to blíže specifikoval. Dnes šéf polské prezidentské kanceláře Pawel Szrot řekl, že počet stíhaček by byl menší než 14 tanků Leopard 2, které Polsko poslalo Ukrajině. "Určitě to nebude odpovídat počtu leopardů a určitě to bude v rámci širší mezinárodní koalice," řekl dnes Szrot.

Slovensko loni předčasně přestalo používat 11 migů a dohodlo se s Českem a Polskem na pomoci při zajištění svého vzdušného prostoru do doby, než Bratislava dostane objednané americké stíhačky F-16. Polsko podle dostupných informací disponuje několika desítkami migů. Ukrajina má zkušenosti s provozem těchto stíhaček sovětské konstrukce.

Opoziční slovenští sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, kteří vystupují proti dodávkám zbraní na Ukrajinu, opakovaně tvrdili, že dosluhující slovenská vláda po svém pádu nemá pravomoc rozhodnout o předání stíhaček. Podle Fica tato záležitost patří k zásadním otázkám zahraniční politiky země, o kterých kabinet premiéra Hegera podle ústavy jednat už nemůže. Fico také řekl, že jeho strana ve sněmovně nepodpoří případný návrh na změnu ústavy v této věci.

Předseda nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič dnes novinářům řekl, že jeho strana navrhne doplnění ústavy tak, aby v záležitosti předání migů nakonec rozhodovala prezidenta Zuzana Čaputová coby hlavní velitelka ozbrojených sil. Ze stávajícího textu ústavy vyplývá, že po vyslovení nedůvěry vládě sněmovnou nemůže například o zásadních otázkách zahraniční či vnitřní politiky rozhodovat nikdo. Předčasné volby v zemi budou na konci září.

Čaputová se podle slovenských médií postavila proti tomu, aby v případě odvolání vlády kompetence rozhodovat v zásadních otázkách zahraniční politiky převzala hlava státu. "Když parlament v prosinci odebral legitimitu vládě, a tedy omezil její pravomoci, tak z logiky věci i naší ústavy vyplývá, že by to měl být právě parlament, kdo by tuto legitimitu vládě měl dodat v tom konkrétním rozhodnutí nebo celkově ve všech závažných otázkách zahraniční politiky," řekla slovenská prezidentka, která samotné předání slovenských migů Ukrajine podpořila. Politikům Čaputová vzkázala, aby "se neschovávali za ženskou sukni".

Podle Nadě na Ukrajině umírají lidé, lze jim pomoci a na slovenské politikaření není prostor.

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinští piloti vídají své kolegy umírat. I proto si přejí americké F-16

Ukrajinští piloti ve starých stíhačkách mnohdy bojují o život proti modernějším ruským strojům. Ty totiž mají na ukrajinském nebi převahu i přes probíhající protiofenzívu. Přáli by si letouny F-16, které jim umožní spolehlivější manévrování a odpalování raket. Velení v Kyjevě jejich potřeby zohledňuje a západní země na Spojené státy už tlačí s výcvikem letců z Ukrajiny na tyto stroje. 

Více souvisejících

MiG-29 Ukrajina Polsko Slovensko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy