Před 10 lety Německo otevřelo brány migrantům. Jaká je v zemi situace dnes?

Jen pár dní po příjezdu do Berlína se Anas Modamani vyfotil se tehdejší německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Tato fotografie se stala symbolem tehdejší nálady. Deset let po Merkelové historickém rozhodnutí otevřít hranice pro více než milion migrantů se atmosféra v Německu výrazně proměnila. Následky tohoto rozhodnutí jsou dodnes cítit v německé i evropské politice.

Statistiky ukazují, že od ledna 2015 do prosince 2024 bylo v Německu podáno 2,6 milionu žádostí o azyl, přičemž nejvíce žádostí přišlo ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Merkelová vítala uprchlíky s heslem „Wir schaffen das“ (Zvládneme to). Fráze se stala symbolem přístupu, který je známý jako Willkommenskultur neboli kultura vítání.

Dnes se ale Německo potýká s odkazem tohoto rozhodnutí. Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) posílila a stala se největší opoziční skupinou v zemi. Kancléř Friedrich Merz, který je si vědom hrozby zprava, po svém nástupu do úřadu oznámil rozsáhlou revizi migrační politiky. Ta zahrnuje nasazení tisíců dalších pohraničníků a vracení žadatelů o azyl na hranicích.

Merz v červenci prohlásil, že se Německo s touto situací jasně nevypořádalo. Stejně tak Aliance pro Německo využívá situace ve svůj prospěch a požaduje, aby se Syřané vrátili do své země, protože po pádu Asadova režimu již nemají důvod žádat o azyl. Nicméně, podle německých odborníků, nikdo, ani Merkelová, nebyl připraven na tak obrovský počet uprchlíků, který do země v roce 2015 a 2016 přišel.

Profesor politologie Hannes Schammann, který se zaměřuje na migrační politiku, uvedl, že Merkelová neměla na výběr, protože žádná jiná evropská země nebyla připravena pomoci. Podle něj byl její krok motivován spíše pragmatismem, než altruismem. Byla přesvědčena, že Německo je na zvládnutí krize lépe připravené než ostatní národy. V dokumentu, který odvysílala německá televize, Merkelová uvedla: „Uvědomila jsem si, že to je velký úkol. A neřekla jsem, že to zvládnu já, ale že to zvládneme my. Protože jsem doufala, že mi lidé v zemi pomohou.“

Kultura vítání skončila na začátku roku 2016, když byli migranti obviněni z vlny sexuálních útoků na ženy v Kolíně nad Rýnem během novoročních oslav. Tento incident vyvinul obrovský tlak na Merkelovou a její migrační politiku. Od té doby začala AfD získávat více hlasů a její popularita neustále roste. V nedávném průzkumu veřejného mínění, který provedla ARD v červenci 2015, se 38 % respondentů domnívalo, že by Německo mělo přijímat méně uprchlíků. O deset let později se tento počet zvýšil na 68 %.

Anas Modamani má také pocit, že se nálada v Německu změnila. Podle něj se politici objevují v televizi a říkají, že chtějí deportovat lidi zpět do Sýrie a Afghánistánu. Upozornil na to, že Německo se masivně změnilo a už nechce mít uprchlíky v zemi. Nedávná opatření nového kancléře Merze jsou podle expertů více symbolická, protože azylové právo je velmi evropské a německá vláda toho nemůže sama příliš změnit.

Přesto se zdá, že tato opatření mají vliv na atraktivitu Německa. V roce 2024 byl počet žádostí o azyl od Syřanů a Afghánců 110 000, což je o 44 000 méně než v roce 2023. Za prvních šest měsíců roku 2025 tento počet klesl na 29 000. Anas Modamani by už nikomu cestu, kterou on sám podnikl, nedoporučil. Řekl, že pokud se situace v Německu zhorší, nechce tam zůstat. Možná si najde jinou zemi, kde bude opět vítán a bude mít pocit, že tam patří.