Před 80 lety začala Operace Overlord. Spojenci se během Dne D vylodili v Normandii

Vylodění spojeneckých vojsk v Normandii bylo jednou z nejdůležitějších událostí druhé světové války. Před 80 lety, 6. června 1944, došlo k otevření hlavní část západní fronty a na pláži Omaha a dalších přidružených místech se vylodilo přes 150 tisíc spojeneckých vojáků. Tento den vstoupil do historie jako Den D, den, při kterém zemřelo na 20 tisíc vojáků na obou stranách konfliktu.

Plánování operace Overlord, vpádu do severní Francie, probíhalo velmi zdlouhavě. Spojené státy koneckonců zahájily přípravy potenciální invaze do západní Evropy v lednu 1942. O tři měsíce později Washington vyslal do Velké Británie generála George Marshalla a zmocněnce prezidenta Franklina Roosevelta Harryho Hopkinse. Cílem mise bylo koordinovat úsilí s Londýnem, který touto dobou myšlenku invaze přes Lamanšský kanál nepovažoval za aktuální.

Britský premiér Winston Churchill v prvních měsících roku 1942 poměrně realisticky konstatoval, že pro náročnou vyloďovací operaci nemají Spojenci dostatek sil. Britové tak po dlouhou dobu tlačili na to, aby se místem spojeneckého vylodění stala namísto Francie na jihu ležící Itálie. Následující operace by byla vedena ve dvou strategických směrech, na Varšavu a na Bělehrad.

Americký prezident Roosevelt dlouhou dobu důvěřoval úsudku své generality a na britské plány se díval skepticky. Pro případ výrazných neúspěchů Rudé armády na východní frontě Spojené státy připravily plán vylodění v severní Francii, tzv. operaci Sledgehammer. Pokud by se situace Sovětského svazu prudce zhoršila, mělo k ní dojít ještě v roce 1942.

Němci v průběhu léta 1942 rozpoutali na východní frontě silnou ofenzivu a postupovali ke Stalingradu. Otevření druhé fronty v Evropě, která na sebe měla navázat alespoň část nacistických vojsk a ulevit tlaku, jemuž jednotky Rudé armády čelily, však bylo Brity a Američany odloženo až na rok 1943.

Rudá armáda zaznamenala historické vítězství u Stalingradu. Americká a britská vojska přes značné těžkosti postoupila v severní Africe. Roosevelt 24. ledna veřejně vyhlásil, že Spojenci nepřistoupí na jakoukoliv formu kompromisního či separátního míru s nacistickým Německem. V úvahu připadala pouze bezpodmínečná kapitulace. Tento krok alespoň částečně uklidnit Stalina, kterého rozzuřilo zjištění, že USA a Velká Británie namísto otevření druhé fronty ve Francii nakonec v roce 1943 upřednostní vylodění na Sicílii.

Otázka druhé fronty následně dominovala konferenci v Teheránu, kde se na přelomu listopadu a prosince 1943 poprvé setkali Stalin, Roosevelt a Churchill dohromady. Bylo dohodnuto, že spojenecká vojska překročí kanál La Manche v květnu 1944. Operaci Overlord měla podořit rozsáhlá ofenziva Rudé armády na východní frontě, s cílem znemožnit přesunu nacistických jednotek do Francie. A 6. června roku 1944, po letech plánování a příprav, invaze skutečně vypukla.

Den D odstartoval

Spojenci tehdy rozpoutali největší pozemní, vodní a vzdušnou vojenskou invazi v celých dějinách s cílem osvobodit Evropu od nacistické tyranie. Operace Overlord sestávala z pěti divizí, více než 7 tisíc lodí a plavidel a 195 tisíc členů námořního personálu a vojáků z osmi zemí. Nejvíce jich pocházelo ze Spojených států, Velké Británie a Kanady.

Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword. Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně. Celkem ten den přistálo v Normandii přes 150.000 spojeneckých vojáků.

Vylodění na pláži Utah bylo nejsnadnější z celého dne D. Navigační chyba zavedla útočící vojáky do méně chráněného sektoru a do konce dne přistálo na pláži 23.250 vojáků se 1700 vozidly. Dopoledne zabezpečili Američané tři ze čtyř východů z pláže (i díky tomu, že Němci nemohli kvůli předchozímu výsadku parašutistů nasadit posily). Celkové ztráty na Utahu činily necelých 300 mužů.

Opační situace byla na Omaze. Šlo o velmi dobře bráněný úsek, kde vyloďující se vojáci utrpěli nejtěžší ztráty celého dne D. Zde umístěným zkušeným německým vojákům poskytovaly výhodu až 30 metrů vysoké útesy, na kterých byly vybudovány silné obranné pozice. Podobně jako na Utahu i zde komplikovalo vylodění vojáků americké 1. pěchotní divize počasí. Invazní síly se promíchaly, navíc přišly o většinu obrněné techniky a v 08:30, dvě hodiny po začátku operace, se vyloďování zadrhlo.

Německou obranu se podařilo prolomit až kolem poledne, když se k pěšákům bojujícím na pláži přidala lodní děla a obranné pozice začali dobývat i vojáci, kterým se podařilo dostat se nahoru na útesy. Odhaduje se, že na obou stranách padlo v ten den až 20 000 lidí.

Během léta postupovali spojenci stále hlouběji do Francie, 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž a čtyři dny poté skončila bitva o Normandii, když ji opustily poslední německé jednotky. Do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzívu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila spojencům značné ztráty, však nepomohla zvrátit výsledek války.

Chronologie dne D:

00:15 - V Normandii seskakují letečtí návodčí, kteří instalují signální světla a označují jednotlivé prostory pro vysazení. První akcí je dobytí mostu Pegasus Bridge ve městě Bénouville, kam přistáli v kluzácích typu Horsa britští výsadkáři pod velením majora Johna Howarda.

00:50 - 02:30 - Na pobřeží Normandie bylo vysazeno tisíce britských a amerických výsadkářů.

01:30 - Po vysazení 101. vzdušné výsadkové divize zahájena operace Albany. Měla za úkol obsadit prostor za pláží Utah a tím usnadnit invazi vojáků americké 4. pěší divize.

02:30 - Začala operace Boston, při které výsadkáři 82. divize osvobodili městečko Sainte-Mere-Eglise.

04:00 - Zahájena operace Chicago, která posílila 101. výsadkovou divizi, jen o pár minut později přistálo 46 kluzáků Waco podporujících 82. divizi v rámci operace Detroit.

05:05 - Německé pobřežní dělostřelectvo spustilo palbu na spojenecké válečné lodě.

06:00 - Spojenecké lodní dělostřelectvo a letectvo zahájilo bombardování německých jednotek na pláži Utah.

06:30 - Zahájena operace na pláži Omaha, kde spojenci zaznamenali velké ztráty a přišli o velkou část své obrněné techniky.

06:45 - Vylodění amerických pěchot na pláži Utah.

07:25 - Britská 3. divize se vylodila na pláži Sword za obojživelnými tanky a zahájila rychlý postup vpřed. Na dalších částech pláže probíhaly tuhé boje.

07:30 - Britská 50. pěchotní divize se vylodila na pláži Gold.

07:55 - Kanadská 3. pěchotní divize a 3. tanková brigáda se vylodily na pláži Juno a začaly postupovat směrem na město Caen, které se však obsadit nepodařilo.

09:30 - Americký generál Dwight Eisenhower oznámil vylodění spojeneckých vojsk na severu Francie.

12:00 - Britský premiér Winston Churchill informoval o spojenecké invazi v Dolní sněmovně.

14:00 - Německý vůdce Adolf Hitler svolal poradu se svými veliteli.

16:30 - Německá 21. tanková divize odrazila spojenecký útok na pláží Sword.

19:00 - Pláž Omaha pod kontrolou amerických vojsk. Francouzský generál Charles de Gaulle ve svém projevu pro rozhlasovou stanici BBC v Londýně prohlásil, že "největší bitva války začala".

00:00 - Přestože se spojencům nepodařilo dobýt všechny cíle podle plánu, úspěchem bylo vybudování pěti předmostí, které byly následující dny rozšiřovány.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Více souvisejících

II. světová válka Den D (oslavy vylodění spojeneckých vojsk) Normandie (D-Day 1944)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu

Evropa se nepodrobí „brutálnímu světu“ a namísto toho se stane základnou pro obnovu nového mezinárodního řádu. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v arménském Jerevanu to prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Ten se stal historicky prvním neevropským lídrem, který se jednání tohoto bloku zúčastnil, což podtrhuje proměnu globálních spojenectví v době rostoucí nejistoty.

před 1 hodinou

Čapí hnízdo je areál, který se nachází v části obce Dvůr Semtín v katastrálním území Tomice u Votic v obci Olbramovice ve Středočeském kraji, na okraji Přírodního parku Džbány-Žebrák. Areál staveb, určený k rekreačním a odpočinkovým účelům, vlastní podle zdrojů prostřednictvím několika firem politik a podnikatel Andrej Babiš.

Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš

Vleklá kauza padesátimilionové dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo dospěla u Městského soudu v Praze k přelomovému rozuzlení. Soudce Jan Šott v pondělí vynesl odsuzující verdikt nad europoslankyní a bývalou manažerkou holdingu Agrofert Janou Nagyovou. Ta byla za dotační podvod potrestána třemi lety vězení s podmíněným odkladem na pět let a pokutou ve výši půl milionu korun.

před 2 hodinami

Pavel Blažek

Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze

V kauze darování kryptoměn Ministerstvu spravedlnosti nastal zásadní obrat. Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili další tři osoby ze zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy z praní špinavých peněz. Podle informací serveru Seznam Zprávy figuruje mezi obviněnými i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

před 3 hodinami

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné

Po téměř sedmi letech se do českého podnikatelského prostředí vrací povinná elektronická evidence tržeb. Současná vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů na svém pondělním zasedání schválila projekt pracovně nazvaný „EET 2.0“, který by měl začít fungovat od ledna příštího roku. Návrh nyní míří k posouzení do Poslanecké sněmovny.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje tlak na OSN a mezinárodní humanitární sektor. Pod hrozbou dalších rozpočtových škrtů prosazuje novou strategii „obchod místo pomoci“ (trade over aid), která má upřednostňovat zájmy amerických firem a volný trh před tradiční rozvojovou asistencí. Tento posun vyvolává u expertů obavy z globálního dominového efektu, který by mohl stát životy milionů lidí.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyvádění obchodních lodí z Hormuzského průlivu, známý jako Projekt Svoboda, vyvolává mezi vojenskými experty i zástupci přepravních společností řadu nezodpovězených otázek. Přestože operace oficiálně začala v pondělí ráno, stále není jasné, jak přesně budou americké síly v této strategicky citlivé a úzké vodní cestě postupovat.

před 5 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal

Premiér Andrej Babiš v televizním vystoupení zhodnotil fungování současné vládní koalice, kterou tvoří hnutí ANO společně s Motoristy a SPD. Podle jeho slov je nynější spolupráce efektivnější než v případě koalic z předminulého volebního období. I přes celkovou spokojenost si však předseda vlády neodpustil kritiku směřovanou k jednomu z koaličních partnerů.

před 6 hodinami

Rudy Giuliani

Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu

Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani byl hospitalizován a jeho stav je podle mluvčího „kritický, ale stabilizovaný“. Zprávu o zdravotních komplikacích jednaosmdesátiletého politika zveřejnil v neděli večer jeho zástupce Ted Goodman. Mluvčí ve svém příspěvku na sociálních sítích označil Giulianiho za bojovníka, který se každé životní výzvě postavil s neochvějnou silou, a požádal veřejnost o modlitby.

před 7 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus

Na palubě expediční lodi MV Hondius, která se plavila z Argentiny na Kapverdy, vypukla nákaza nebezpečným hantavirem. Tato tragická událost si vyžádala již tři oběti na životech, zatímco pět dalších osob onemocnělo. Mezi mrtvými je nizozemský pár; sedmdesátiletý muž zemřel po náhlých horečkách a bolestech břicha při příjezdu na ostrov Svatá Helena, jeho devětašedesátiletá partnerka pak podlehla nemoci v nemocnici v Johannesburgu.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ozbrojené síly Spojených států začnou od pondělního rána blízkovýchodního času vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta, která slouží pro přepravu ropy, plynu i kontejnerového zboží, byla po týdnech íránských útoků a následné americké blokády fakticky neprůjezdná. Podle šéfa Mezinárodní námořní organizace zůstalo v této oblasti od začátku konfliktu mezi USA a Íránem uvězněno přibližně 2 000 lodí a 20 000 námořníků.

před 9 hodinami

Počasí

Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku

Do Česka v úvodních květnových dnech předčasně dorazilo letní počasí a definitivně ukončilo zimu. I na hřebeni Krkonoš o víkendu roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh tak zmizel z našich nejvyšších hor výrazně dříve, než bývá zvykem, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

José Mourinho

Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha

Na dveře španělského fotbalu klepe zřejmě jeden z nejznámějších fotbalových trenérů José Mourinho. V zákulisí se totiž hodně hovoří o tom, že samotný prezident slavného španělského velkoklubu Realu Madrid Fiorentino Pérez si přeje, aby se do jeho klubu po třinácti letech vrátil právě známý charismatický Portugalec. A právě on by měl být skutečně pro Péreze tou první volbou. Alespoň s takovou informací přišel španělský sportovní novinář David Ornstein na svém účtu na síti X.

včera

včera

Martin Kupka

Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému

Opozice již kritizuje krok Babišovy vlády, která zřizuje další post zmocněnce. Někdejší český velvyslanec při NATO Jakub Landovský bude nově vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Do Babiše se kvůli tomu opřel šéf občanských demokratů Martin Kupka (ODS). 

včera

Deštivé jarní počasí

Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky

Příští týden zprvu nabídne podobné počasí jako právě končící víkend. Meteorologové ale v jeho průběhu očekávají změnu v podobě ochlazení. Po čase se také vyskytnou srážky, které by měly zlepšit situaci se suchem. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

včera

Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v nedělním vydání pořadu Partie zopakoval, že si nepřeje účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO. Neodpustil si zároveň nálepkování hlavy státu v souvislosti s Pavlovou armádní minulostí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy