Před 80 lety začala Operace Overlord. Spojenci se během Dne D vylodili v Normandii

Vylodění spojeneckých vojsk v Normandii bylo jednou z nejdůležitějších událostí druhé světové války. Před 80 lety, 6. června 1944, došlo k otevření hlavní část západní fronty a na pláži Omaha a dalších přidružených místech se vylodilo přes 150 tisíc spojeneckých vojáků. Tento den vstoupil do historie jako Den D, den, při kterém zemřelo na 20 tisíc vojáků na obou stranách konfliktu.

Plánování operace Overlord, vpádu do severní Francie, probíhalo velmi zdlouhavě. Spojené státy koneckonců zahájily přípravy potenciální invaze do západní Evropy v lednu 1942. O tři měsíce později Washington vyslal do Velké Británie generála George Marshalla a zmocněnce prezidenta Franklina Roosevelta Harryho Hopkinse. Cílem mise bylo koordinovat úsilí s Londýnem, který touto dobou myšlenku invaze přes Lamanšský kanál nepovažoval za aktuální.

Britský premiér Winston Churchill v prvních měsících roku 1942 poměrně realisticky konstatoval, že pro náročnou vyloďovací operaci nemají Spojenci dostatek sil. Britové tak po dlouhou dobu tlačili na to, aby se místem spojeneckého vylodění stala namísto Francie na jihu ležící Itálie. Následující operace by byla vedena ve dvou strategických směrech, na Varšavu a na Bělehrad.

Americký prezident Roosevelt dlouhou dobu důvěřoval úsudku své generality a na britské plány se díval skepticky. Pro případ výrazných neúspěchů Rudé armády na východní frontě Spojené státy připravily plán vylodění v severní Francii, tzv. operaci Sledgehammer. Pokud by se situace Sovětského svazu prudce zhoršila, mělo k ní dojít ještě v roce 1942.

Němci v průběhu léta 1942 rozpoutali na východní frontě silnou ofenzivu a postupovali ke Stalingradu. Otevření druhé fronty v Evropě, která na sebe měla navázat alespoň část nacistických vojsk a ulevit tlaku, jemuž jednotky Rudé armády čelily, však bylo Brity a Američany odloženo až na rok 1943.

Rudá armáda zaznamenala historické vítězství u Stalingradu. Americká a britská vojska přes značné těžkosti postoupila v severní Africe. Roosevelt 24. ledna veřejně vyhlásil, že Spojenci nepřistoupí na jakoukoliv formu kompromisního či separátního míru s nacistickým Německem. V úvahu připadala pouze bezpodmínečná kapitulace. Tento krok alespoň částečně uklidnit Stalina, kterého rozzuřilo zjištění, že USA a Velká Británie namísto otevření druhé fronty ve Francii nakonec v roce 1943 upřednostní vylodění na Sicílii.

Otázka druhé fronty následně dominovala konferenci v Teheránu, kde se na přelomu listopadu a prosince 1943 poprvé setkali Stalin, Roosevelt a Churchill dohromady. Bylo dohodnuto, že spojenecká vojska překročí kanál La Manche v květnu 1944. Operaci Overlord měla podořit rozsáhlá ofenziva Rudé armády na východní frontě, s cílem znemožnit přesunu nacistických jednotek do Francie. A 6. června roku 1944, po letech plánování a příprav, invaze skutečně vypukla.

Den D odstartoval

Spojenci tehdy rozpoutali největší pozemní, vodní a vzdušnou vojenskou invazi v celých dějinách s cílem osvobodit Evropu od nacistické tyranie. Operace Overlord sestávala z pěti divizí, více než 7 tisíc lodí a plavidel a 195 tisíc členů námořního personálu a vojáků z osmi zemí. Nejvíce jich pocházelo ze Spojených států, Velké Británie a Kanady.

Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword. Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně. Celkem ten den přistálo v Normandii přes 150.000 spojeneckých vojáků.

Vylodění na pláži Utah bylo nejsnadnější z celého dne D. Navigační chyba zavedla útočící vojáky do méně chráněného sektoru a do konce dne přistálo na pláži 23.250 vojáků se 1700 vozidly. Dopoledne zabezpečili Američané tři ze čtyř východů z pláže (i díky tomu, že Němci nemohli kvůli předchozímu výsadku parašutistů nasadit posily). Celkové ztráty na Utahu činily necelých 300 mužů.

Opační situace byla na Omaze. Šlo o velmi dobře bráněný úsek, kde vyloďující se vojáci utrpěli nejtěžší ztráty celého dne D. Zde umístěným zkušeným německým vojákům poskytovaly výhodu až 30 metrů vysoké útesy, na kterých byly vybudovány silné obranné pozice. Podobně jako na Utahu i zde komplikovalo vylodění vojáků americké 1. pěchotní divize počasí. Invazní síly se promíchaly, navíc přišly o většinu obrněné techniky a v 08:30, dvě hodiny po začátku operace, se vyloďování zadrhlo.

Německou obranu se podařilo prolomit až kolem poledne, když se k pěšákům bojujícím na pláži přidala lodní děla a obranné pozice začali dobývat i vojáci, kterým se podařilo dostat se nahoru na útesy. Odhaduje se, že na obou stranách padlo v ten den až 20 000 lidí.

Během léta postupovali spojenci stále hlouběji do Francie, 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž a čtyři dny poté skončila bitva o Normandii, když ji opustily poslední německé jednotky. Do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzívu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila spojencům značné ztráty, však nepomohla zvrátit výsledek války.

Chronologie dne D:

00:15 - V Normandii seskakují letečtí návodčí, kteří instalují signální světla a označují jednotlivé prostory pro vysazení. První akcí je dobytí mostu Pegasus Bridge ve městě Bénouville, kam přistáli v kluzácích typu Horsa britští výsadkáři pod velením majora Johna Howarda.

00:50 - 02:30 - Na pobřeží Normandie bylo vysazeno tisíce britských a amerických výsadkářů.

01:30 - Po vysazení 101. vzdušné výsadkové divize zahájena operace Albany. Měla za úkol obsadit prostor za pláží Utah a tím usnadnit invazi vojáků americké 4. pěší divize.

02:30 - Začala operace Boston, při které výsadkáři 82. divize osvobodili městečko Sainte-Mere-Eglise.

04:00 - Zahájena operace Chicago, která posílila 101. výsadkovou divizi, jen o pár minut později přistálo 46 kluzáků Waco podporujících 82. divizi v rámci operace Detroit.

05:05 - Německé pobřežní dělostřelectvo spustilo palbu na spojenecké válečné lodě.

06:00 - Spojenecké lodní dělostřelectvo a letectvo zahájilo bombardování německých jednotek na pláži Utah.

06:30 - Zahájena operace na pláži Omaha, kde spojenci zaznamenali velké ztráty a přišli o velkou část své obrněné techniky.

06:45 - Vylodění amerických pěchot na pláži Utah.

07:25 - Britská 3. divize se vylodila na pláži Sword za obojživelnými tanky a zahájila rychlý postup vpřed. Na dalších částech pláže probíhaly tuhé boje.

07:30 - Britská 50. pěchotní divize se vylodila na pláži Gold.

07:55 - Kanadská 3. pěchotní divize a 3. tanková brigáda se vylodily na pláži Juno a začaly postupovat směrem na město Caen, které se však obsadit nepodařilo.

09:30 - Americký generál Dwight Eisenhower oznámil vylodění spojeneckých vojsk na severu Francie.

12:00 - Britský premiér Winston Churchill informoval o spojenecké invazi v Dolní sněmovně.

14:00 - Německý vůdce Adolf Hitler svolal poradu se svými veliteli.

16:30 - Německá 21. tanková divize odrazila spojenecký útok na pláží Sword.

19:00 - Pláž Omaha pod kontrolou amerických vojsk. Francouzský generál Charles de Gaulle ve svém projevu pro rozhlasovou stanici BBC v Londýně prohlásil, že "největší bitva války začala".

00:00 - Přestože se spojencům nepodařilo dobýt všechny cíle podle plánu, úspěchem bylo vybudování pěti předmostí, které byly následující dny rozšiřovány.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Více souvisejících

II. světová válka Den D (oslavy vylodění spojeneckých vojsk) Normandie (D-Day 1944)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

před 6 hodinami

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

před 8 hodinami

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

před 9 hodinami

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

před 11 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

před 12 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

před 15 hodinami

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy