Prezident Petr Pavel v OSN: "Má země ví, jak vypadá mnoho let okupace Moskvou," a odsoudil ruskou agresi na Ukrajině

"Asi by bylo naivní si myslet, že takový projev si kterýkoli státník střihne spatra a bez přípravy. Na takový projev se člověk... připravuje dlouho dopředu," popsal Pavel svou přípravu novinářům v New Yorku.

V úvodu svého projevu Petr Pavel zdůraznil, že Valné shromáždění OSN nese velkou zodpovědnost za utváření budoucnosti lidstva. Ve svém projevu se pokusil představit svou vizi, jak by mohly národy a občané spolupracovat na globální úrovni a sdílet společnou existenci. Podle jeho slov Česká republika projevuje zájem o aktivní a odpovědnou účast na této globální úrovni.

Prezident ve svém vystoupení rovněž ostře odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, kterou označil za hrubé porušení základních principů OSN. Podle něj ruská invaze představuje jasný porušení Charty OSN a mezinárodního práva.

„Má země má zkušenost s válkami a intervencemi, včetně desítky let dlouhé vojenské okupace ze strany Moskvy. To nás naučilo, co znamená, když „právo je na straně silnějšího,“ řekl prezident Pavel s tím, že válečné hrůzy podle jeho slov musí skončit a Rusko musí bezpodmínečně stáhnout všechna svá vojska z celého území Ukrajiny. Vedoucí představitelé Ruska navíc musí za zločinnou agresi nést odpovědnost.

„Česko bude Ukrajinu v její oprávněné obraně podporovat tak dlouho, jak bude potřeba. Od prvního dne stojíme na straně Ukrajiny a poskytujeme obráncům zbraně a munici,“ uvedl dále prezident České republiky v projevu, jehož ústředním tématem byla ruská agrese a podpora válkou zničené Ukrajiny.

Podle něj by obnova Ukrajiny mohla představovat nejrozsáhlejší rekonstrukční projekt v novodobé historii. Dále upozornil na to, že Česká republika přijala vzhledem k počtu obyvatel největší podíl ukrajinských uprchlíků, převážně ženy a děti.

Prezident Petr Pavel vyzdvihl potřebu ustanovení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, který by byl založen na podmínkách napadené strany, a nepodpořil by nespravedlivé kompromisy či podmínky vnucené agresorem.

V závěru svého projevu se zaměřil na aktuální bezpečnostní, humanitární a politickou krizi v oblasti Sahelu, rostoucí napětí mezi Čínou a Tchajwanem a znepokojující trendy v oblasti vývoje jaderných a mezikontinentálních balistických raket Severní Koreou.

Prezident Pavel také promluvil o současné bezpečnostní situaci v Evropě, která bude tématem středečního jednání Rady Bezpečnosti. I přesto, že Česká republika není jejím členem, naše delegace již potvrdila, že prezident Petr Pavel bude na tomto jednání vystupovat. Tím vyjadřuje snahu Česka stát se členem Rady Bezpečnosti OSN v budoucnosti.

Organizace spojených národů (OSN) byla založena po druhé světové válce s cílem dosáhnout několika klíčových mezinárodních cílů.

Zachování míru a bezpečnosti: Hlavním cílem vzniku OSN bylo zabránit budoucím válečným konfliktům a udržovat mír a bezpečnost na mezinárodní úrovni. Vzhledem k hrůzám a zničení druhé světové války byla potřeba organizace, která by mohla sloužit jako platforma pro diplomacii a konfliktům řešení.

Ochrana lidských práv: OSN byla zřízena také s cílem chránit a podporovat lidská práva na celém světě. Chce zajistit respektování základních práv a svobod všech lidí bez ohledu na jejich rasu, náboženství, pohlaví nebo národnost.

Rozvoj a hospodářská spolupráce: OSN se angažuje v podpoře ekonomického rozvoje a spolupráce mezi zeměmi. Jedním z cílů je snížit chudobu, zlepšit vzdělání, zdravotní péči a podmínky života v rozvojových zemích.

Spolupráce a dialog: OSN slouží jako fórum pro komunikaci mezi různými státy. Její instituce a orgány umožňují jednání a vyjednávání mezi členskými státy a hledání řešení mezinárodních problémů.

Humanitární pomoc: OSN hraje klíčovou roli v poskytování humanitární pomoci oblastem postiženým konflikty, katastrofami a krizemi. Pomáhá lidem, kteří se ocitnou v nesnázích, a koordinuje mezinárodní snahy při poskytování pomoci.

Celkově lze říci, že OSN byla založena s cílem udržovat mezinárodní mír, podporovat lidská práva a zlepšovat podmínky života na celém světě prostřednictvím spolupráce a diplomacie.

"Na jednu stranu můžeme hovořit o úspěchu, protože se podařilo dosáhnout toho, že nedošlo k celosvětovému válečnému konfliktu. Na druhou stranu během těch desetiletí tu byla celá řada menších konfliktů a tady se jim nepodařilo zabránit," vysvětluje pro TN.cz odborník na mezinárodní právo Pavel Šturma.

Válce se nepodařilo předejít v Koreji, bývalé Jugoslávii, Iráku ani při ruské invazi do Gruzie. Lidé umírali i při genocidě ve Rwandě. V současnosti je OSN krátká i na zastavení ruské agrese na Ukrajině.