Prezidentské volby v Rusku mají jasného vítěze. Putinovou pozicí i přesto mohou otřást v základech

Vladimir Putin je ruským prezidentem od roku 1999 s drobnou přestávkou mezi lety 2004-2008, kdy působil jako předseda vlády za prezidentství Dmitrije Medveděva. Pokud zvítězí, bude mít zastávat tuto pozici už páté volební období. Například americká stanice CNN už prohlásila, že „ví, kdo bude vítězem“.

Jak ale souboj o takto mocnou pozici probíhá, respektive – jak by měl probíhat? Ruské prezidentské volby se poprvé potáhnou přes tří dny, a to od pátku 15. do neděle 17. března. Předčasné a korespondenční hlasování již začalo, a to včetně okupovaných částí Ukrajiny. Pokud z prvního kola voleb nevzejde vítěz, proběhne ještě dodatečně druhé kolo se dvěma kandidáty. Jde tedy o podobný proces, jaký známe v České republice.

První kolo ale bude zřejmě obdobně jako v minulých i předminulých volbách jediné. Roku 2012 Putin získal v prvním kole přes 64 %, o šest let později dokonce více než 76 % hlasů.

Tyto prezidentské volby jsou zcela výjimečné. Půjde o vůbec první celostátní volby od ruské invaze proti Ukrajině. Jak píše think-tank Council on Foreign Relations (CFR), pro Putina je v sázce mnohé. Právě během těchto voleb mohou Rusové ukázat, co míní o jeho válce – neboli „speciální vojenské operaci“, jak kremelský režim pod pohrůžkami vysokých trestů vyžaduje, aby se největšímu konfliktu v Evropě od druhé světové války říkalo.

Analytici z CFR zdůrazňují, že dosáhnout pro Putina uspokojivého výsledku není v této autoritářské zemi snadné, ač se jeho pozice může zdát velice pevná. „Výzvou je přesvědčit veřejnost, aby přišla k volbám, které jsou v podstatě nesporné, a vyjádřila tak podporu Putinovi a jeho politice,“ píše CFR.

Putin musí vzbudit podporu elit napříč 89 ruskými regiony, oblastmi, republikami a federálními městy. Zřejmě pověřil tamní představitele, aby splnili určité cíle – tedy v rozmezí 70-80 % hlasů pro současného prezidenta a stejný poměr volební účasti samotné. „Vedoucí představitelé si uvědomují, že pokud jich nedosáhnout, může to znamenat náhlý konec jejich politické kariéry,“ vysvětluje CFR.

Pokud Putin dosáhne dostatečně silného výsledku, potvrdí se mu národní jednota a tím pádem i podpora jeho válečného úsilí. To posílí Putinovu legitimitu jako takovou a zároveň dojde k posílení jeho pozice jako bojovníka proti Západu. „Kreml se bude rovněž snažit zdůraznit silnou účast v pěti okupovaných ukrajinských provinciích jako další důkaz hluboké spokojenosti obyvatelstva se sjednocením s Ruskem.“

Ke stále rostoucí moci Vladimira Putina přispívá i Státní duma, kterou ze dvou třetin už od roku 2021 ovládá jeho strana Jednotné Rusko. Díky tomu došlo k razantním změnám ústavy, která umožňuje Putinovi kandidovat i poté, co odsloužil dvě období. Revize ústavy z roku 2020 mu zajistila možnost kandidovat ještě dvakrát, protože „období odsloužené před touto revizí se nepočítají“. Kromě letošního roku tak může kandidovat i v roce 2030; již dřívější ústavní změna z roku 2012 navíc prodloužila funkční období prezidenta ze čtyř na šest let.