Prezidentské volby v Rusku mají jasného vítěze. Putinovou pozicí i přesto mohou otřást v základech

Rusové si od pátku do neděle budou volit prezidenta. Největším favoritem je dosavadní lídr země Vladimir Putin, jehož mandát bude za několik desítek dní trvat již dvacet let. A podle změny ústavy z roku 2020 může kandidovat i v roce 2030 a vládnout tak až 36 let. Státní duma ovládaná jeho stranou Jednotné Rusko totiž ruskou ústavu „donutila zapomenout“, že Putin už dva termíny za sebou odsloužil. Nyní bude mít k dispozici ještě dva termíny prodloužené ze čtyř na šest let. 

Vladimir Putin je ruským prezidentem od roku 1999 s drobnou přestávkou mezi lety 2004-2008, kdy působil jako předseda vlády za prezidentství Dmitrije Medveděva. Pokud zvítězí, bude mít zastávat tuto pozici už páté volební období. Například americká stanice CNN už prohlásila, že „ví, kdo bude vítězem“.

Jak ale souboj o takto mocnou pozici probíhá, respektive – jak by měl probíhat? Ruské prezidentské volby se poprvé potáhnou přes tří dny, a to od pátku 15. do neděle 17. března. Předčasné a korespondenční hlasování již začalo, a to včetně okupovaných částí Ukrajiny. Pokud z prvního kola voleb nevzejde vítěz, proběhne ještě dodatečně druhé kolo se dvěma kandidáty. Jde tedy o podobný proces, jaký známe v České republice.

První kolo ale bude zřejmě obdobně jako v minulých i předminulých volbách jediné. Roku 2012 Putin získal v prvním kole přes 64 %, o šest let později dokonce více než 76 % hlasů.

Tyto prezidentské volby jsou zcela výjimečné. Půjde o vůbec první celostátní volby od ruské invaze proti Ukrajině. Jak píše think-tank Council on Foreign Relations (CFR), pro Putina je v sázce mnohé. Právě během těchto voleb mohou Rusové ukázat, co míní o jeho válce – neboli „speciální vojenské operaci“, jak kremelský režim pod pohrůžkami vysokých trestů vyžaduje, aby se největšímu konfliktu v Evropě od druhé světové války říkalo.

Doporučené články

Analytici z CFR zdůrazňují, že dosáhnout pro Putina uspokojivého výsledku není v této autoritářské zemi snadné, ač se jeho pozice může zdát velice pevná. „Výzvou je přesvědčit veřejnost, aby přišla k volbám, které jsou v podstatě nesporné, a vyjádřila tak podporu Putinovi a jeho politice,“ píše CFR.

Putin musí vzbudit podporu elit napříč 89 ruskými regiony, oblastmi, republikami a federálními městy. Zřejmě pověřil tamní představitele, aby splnili určité cíle – tedy v rozmezí 70-80 % hlasů pro současného prezidenta a stejný poměr volební účasti samotné. „Vedoucí představitelé si uvědomují, že pokud jich nedosáhnout, může to znamenat náhlý konec jejich politické kariéry,“ vysvětluje CFR.

Pokud Putin dosáhne dostatečně silného výsledku, potvrdí se mu národní jednota a tím pádem i podpora jeho válečného úsilí. To posílí Putinovu legitimitu jako takovou a zároveň dojde k posílení jeho pozice jako bojovníka proti Západu. „Kreml se bude rovněž snažit zdůraznit silnou účast v pěti okupovaných ukrajinských provinciích jako další důkaz hluboké spokojenosti obyvatelstva se sjednocením s Ruskem.“

Ke stále rostoucí moci Vladimira Putina přispívá i Státní duma, kterou ze dvou třetin už od roku 2021 ovládá jeho strana Jednotné Rusko. Díky tomu došlo k razantním změnám ústavy, která umožňuje Putinovi kandidovat i poté, co odsloužil dvě období. Revize ústavy z roku 2020 mu zajistila možnost kandidovat ještě dvakrát, protože „období odsloužené před touto revizí se nepočítají“. Kromě letošního roku tak může kandidovat i v roce 2030; již dřívější ústavní změna z roku 2012 navíc prodloužila funkční období prezidenta ze čtyř na šest let.

Související

Více souvisejících

volby v Rusku Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

před 2 hodinami

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

před 3 hodinami

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

před 4 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

před 5 hodinami

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

před 7 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

před 8 hodinami

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

před 14 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině

Slovenské úřady se poprvé vyjádřily k poškození lodi plující pod slovenskou vlajkou, kterou zasáhli Rusové při útoku na přístav v ukrajinské Oděse. Žádný diplomatický protest zatím do Moskvy nemíří. Bratislava pouze potvrdila, že se na plavidle nikomu nic nestalo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy